Souhvězdí a nejjasnější hvězdy v souhvězdích, atlas všech 88 obrazců na severní i jižní hvězdné obloze

Co to tedy souhvězdí je? Strohá definice říká, že souhvězdí je oblast hvězdné oblohy s přesně vyznačenými hranicemi. Původně se jednalo o náhodná seskupení hvězd, která připomínala božstva, věci, postavy či zvířata a sloužila ke snadnější orientaci na obloze, zemědělcům a nebo k navigaci. První názvy souhvězdí začaly vznikat již před asi sedmi tisíci lety při březích Eufratu v Mezopotámii, později při březích Nilu a Středozemního moře.

Každá kultura měla svá souhvězdí, své názvy pro výrazné obrazce hvězd. Jiné názvy se používaly v Číně, jiné ve staré Mezopotámii, Egyptě či starověkém Řecku. Většina souhvězdí severní oblohy dostala pojmenování již v antice a představuje řadu významných mytologických postav či tvorů. Například taková souhvězdí jako je Perseus, Andromeda, Kasiopea, Orión či Býk, Lev, Štír, Had, Orel, Pegas a mnoho dalších.

Výjimkou jsou souhvězdí, která dostala svá jména ve středověku (nevýrazná souhvězdí s málo jasnými hvězdami pojmenována z větší části polským hvězdářem Janem Heveliem a N. L. de La Caillem) a některá souhvězdí jižní oblohy, která dostala svá jména až během objevných zaoceánských plaveb.

Na dnešní obloze máme 48 souhvězdí, která pocházejí již z katalogu Almagest řeckého astronoma Ptolemaia z roku 137 n. l. Almagest je však pravděpodobně jen kopií staršího Hipparchova katalogu sepsaného o asi 250 let dříve. Jeho kopie se bohužel nedochovala. Nakonec ani původní Almagest se nedochoval. Dnes známe pouze jeho kopii z 9. století jež je psána řecky.

Většina hvězd v souhvězdích však spolu nijak fyzicky nesouvisí a pozemskému pozorovateli se pouze náhodně promítají do stejné části oblohy a vytvářejí nápadné obrazce. Přitom jde v naprosté většině o hvězdy různých vzdáleností, svítivostí, velikostí (spektrálních typů) i různého stáří.

Nejjasnější hvězdy v souhvězdích mají vlastní jména, která se nejčastěji vztahují k mytologii daného souhvězdí. Ve hvězdných mapách se tyto hvězdy obvykle označuji písmeny řecké abecedy, kdy alfa zpravidla začíná u nejjasnější hvězdy souhvězdí. Další hvězdy se mohou označovat latinskými písmeny a nebo číslicemi.

Souhvězdí můžeme z hlediska své geografické viditelnosti rozdělit na souhvězdí severní oblohy, rovníková souhvězdí a souhvězdí jižní oblohy. Zvláštní postavení mají tzv. zvířetníková souhvězdí. Patří k nim 12 souhvězdí, kterými prochází tzv. rovina ekliptiky (ekliptika) nazývaná rovněž zvířetník. Tato souhvězdí určitě všichni dobře znáte, objevují se v populárních horoskopech. Jsou to následující souhvězdí zvaná zvířetníková souhvězdí: Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář a Ryby.

A kolik že tedy máme na naší obloze souhvězdí? Celkově 88. To však až od roku 1925, kdy Mezinárodní astronomická unie oblohu definitivně rozdělila na oněch 88 obrazců - souhvězdí a vymezila mezi nimi jasné a přesně definované hranice.

Mapa hvězdné oblohy pro ČR online

Zdroj: lcotg.net/virtualsky

Seznam souhvězdí podle abecedy

Použitá literatura

• Naše souhvězdí, Josip Kleczek; Academia 1986
• Obloha na dlani, Eduard Pittich, Dušan Kalmančok; Obzor 1983
• Encyklopédia astronómie; Obzor 1987, Bratislava
• Další materiály z archivu autora