Souhvězdí Persea (Perseus, Per) na podzimní obloze je částečně cirkumpolární (obtočnové)

Souhvězdí Persea (Perseus, Per), mateřské souhvězdí vydatného meteorického roje Perseidy

Souhvězdí Persea (Perseus, Per) je nesporným králem pozdně podzimní hvězdné oblohy (Perseus je částečně cirkumpolární) hraničící s typicky zimními souhvězdími. Proto je Perseus v některých publikacích řazen k zimním souhvězdím. Podle antických bájí byl Perseus synem boha Dia a Danae, dcery argolského krále Akrisia. A protože Perseus patřil k největším antickým hrdinům, dostal významné místo i na hvězdné obloze v místech, kterými prochází Mléčná dráha.

Perseus se vyznamenal nejedním hrdinským činem. K těm největším vůbec patřily bezesporu zabití hrůzu nahánějící Gorgony Medúzy, kdy vše živé při pohledu na ni zkamenělo a mořského netvora Ketose, jehož seslal Poseidon na Etiopské království. To proto, aby ztrestal krásnou, ale vychloubačnou Kasiopeju, manželku etiopského krále Cefea (více viz souhvězdí Kasiopeja).

Pro záchranu Etiopského království měla být obětována jejich dcera Andromeda. Tu však v poslední chvíli zachránil právě Perseus, který si následně vzal Andromedu za ženu a šťastně žili spolu až do smrti. Po jejich skonu umístili bohové celou rodinu na oblohu. Dodnes tak můžeme obdivovat souhvězdí Persea, Andromedy, Kasiopeje i Cefea, jak pospolu dennodenně krouží okolo nebeského pólu.

Čtěte také: Kasiopeja, nezaměnitelné cirkumpolární souhvězdí

Perseus je jasné a středně velké souhvězdí, které na obloze zaujímá asi 0,187 sr, tedy nějakých 615 čtverečních stupňů. To řadí Persea na 24. příčku pomyslného žebříčku rozloh souhvězdí naší oblohy. Perseus vrcholí téměř v zenitu o půlnoci počátkem listopadu. Nachází se zhruba mezi Vozkou a Andromedou. Dalšími jeho hvězdnými sousedy jsou souhvězdí Kasiopeja, Žirafa, Býk, Beran a Trojúhelník.

Nejjasnější hvězdy souhvězdí Perseus

Souhvězdí Persea obsahuje 90 hvězd jasnějších než 6^m, avšak jen dvě hvězdy jasnější než 3^m. V tomto krásném souhvězdí nalezneme také řadu jasných a významných mezihvězdných objektů. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Algenib (Mirfak) zdánlivé jasnosti 1,90^m. Je to žlutobílý nadobr spektrální třídy F5Ib ve vzdálenosti asi 112 světelných let od Země.

Druhou nejjasnější hvězdou v Perseu je Algol, první známá proměnná hvězda na obloze. Jako jedinou proměnnou hvězdu ji znali již starověcí astronomové, kteří ji nazývali Ras al Ghul čili ďáblova hlava. Algol je prototypem proměnných hvězd typu Algol, kterým dal pojmenování. Jedná se o zákrytovou proměnnou hvězdu nacházející se ve vzdálenosti 88 světelných let od Země, která v periodě 2,867 dne mění svou jasnost v rozmezí 2,12^m až 3,32^m.

Dalšími jasnými hvězdami v souhvězdí Perseus jsou Miram (3,91^m, 815 ly) a Misam, oranžový obr spektrální třídy K0III. Jeho jasnost činí 4^m a nachází se ve vzdálenosti 112 ly. Bílomodrá horká hvězda Menkib spektrální třídy O7 má jasnost 4,05^m a nachází se ve vzdálenosti 1 630 světelných let od Země. Atik (Omikron Persei) pozorujeme ze vzdálenosti 204 ly jako hvězdu zdánlivé jasnosti 3,94^m. Hvězda Ro Persei jasnosti 3,20^m je polopravidelná proměnná hvězda spektrální třídy M4II nacházející se ve vzdálenosti 408 ly od nás.

Mapa souhvězdí Perseus

Mapka www.iau.org. hvězdí Persea na větší mapě.

Hvězdokupy a mlhoviny v Perseu

V Perseu však nalezneme vedle hvězd i velké množství dalších zajímavých objektů. Asi nejzajímavějším jsou otevřené hvězdokupy ksí Persei (NGC 884) a h Persei (NGC 869), které jsou viditelné i pouhým okem a vytvářejí jakousi siamskou dvojitou hvězdokupu. Tyto hvězdokupy obsahují velké množství poměrně jasných hvězd, jejichž krásu však přiblíží až hvězdářský dalekohled. Obyčejný smrtelník si však vystačí již se světelnějším triedrem, který odhalí shluk desítek poměrně jasných hvězd. Zdánlivá jasnost těchto hvězdokup se shodnými průměry 36´ činí 4,7^m a 4,4^m. Nacházejí se ve vzdálenosti 8 480 ly resp. 7 500 ly.

Další otevřenou hvězdokupou v souhvězdí Perseus je M 34 (NGC 1039) ve vzdálenosti 1 470 ly. Její plošná jasnost činí jen 5,7^m a průměr 42´. M 34 se nachází od Země asi 1 470 ly. Dalšími otevřenými hvězdokupami jsou NGC 1245 a NGC 1528, které jsou však za hranicí viditelnosti pouhým okem. Jejich zdánlivé jasnosti činí 6,9^m a 6,5^m a průměry 30´ a 25´.

Dalším zajímavým objektem v Perseu je plynová mlhovina Kalifornie (NGC 1499), rovněž viditelná pouhým okem. Její zdánlivá jasnost činí 4,1^m a rozměry 145 × 40´. Krása Kalifornie, která je k záření buzena horkou hvězdou spektrální třídy O7 však vynikne až na fotografiích z větších astronomických dalekohledů. Její vzdálenost od Země činí asi 1 960 ly a její odhadovaná hmotnost 240 hmotností našeho Slunce.

Perseidy, meteorický roj

Na závěr by bylo trestuhodné nevzpomenout Perseidy, vydatný meteorický roj, jehož radiant leží v blízkosti hvězdy Miram (Eta Persei). Roj má maximum okolo 12. srpna a je častým cílem meteorických expedicí. Jedná se o jeden z nejvydatnějších rojů naší oblohy, jehož mateřským tělesem je kometa Swift-Tuttle.

Seznam souhvězdí

Andromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa

Další související články: