Souhvězdí Herkules (Hercules, Her) na letní obloze představuje jednoho z největších antických hrdinů

Souhvězdí Herkules: jasné souhvězdí naší oblohy a nejjasnější hvězdy + Messierovy objekty

Letním souhvězdím, které vychází jako první je Herkules (Hercules, Her). Toto rozsáhlé a jasné souhvězdí ležící mezi Lyrou a Severní korunou představuje Hérakla (latinsky Herkules), jednoho z největších antických hrdinů. Hérakles (Herkules) byl synem boha Dia a obyčejné pozemšťanky. To však zle nesla Diova manželka Héra, která Hérakla pronásledovala již od jeho kolébky. Již do jeho kolébky poslala dva hady, kteří jej měli zardousit.

Když Herkules dospěl, donutila jej Héra sloužit mykénskému králi, jenž mu ukládal nebezpečné úkoly. Bylo jich celkem dvanáct. Musel zabíjet různé netvory, přinést Héře zlatá jablka ze zahrady Hesperidek. Asi nejznámějším úkolem Hérakla byl úklid Augiášova chléva, kteréžto jméno se také dostalo do našeho slovníku.

Hérakles dokázal více než jiní lidé. Celý život pracoval ne pro svou slávu, ale v prospěch lidstva, kdy svět zbavoval zla a utrpení. Nakonec se s ním usmířila i Héra a dala mu za manželku svou dceru Hébé. Ne všechny starověké národy však v tomto souhvězdí viděly Hérakla. Pro některé národy to byl klečící obr, Féničané v něm zase viděli mořského boha Melkartha.

Čtěte také: Souhvězdí Panny, rovníkové souhvězdí jarní oblohy

Herkules (Hérakles) byl po svém skonu za své skutky umístěn na oblohu. Přestože odešel na onen svět, stal se nesmrtelným. Nejen díky jasnému souhvězdí na naší hvězdné obloze. Řekové i Římané mu stavěli chrámy, dodnes žije v pověstech a jeho jméno je přívlastkem silných mužů.

Herkules (Hercules, Her) je letní souhvězdí, které kulminuje o půlnoci počátkem června asi 75° nad jižním obzorem. Část souhvězdí je cirkumpolární. Na obloze zaujímá souhvězdí Herkules rozlohu 0,373 sr, v přepočtu 1 225 čtverečních stupňů. To z něj činí 5. plošně největší souhvězdí naší oblohy. Herkules má poměrně členitou hranici. Hraničí s celkem devíti souhvězdími - Orel, Šíp, Lištička, Lyra, Drak, Pastýř, Severní koruna, Had a Hadonoš. Snadno jej poznáme podle květináč připomínajícího čtyřúhelníku tvořeného hvězdami Epsilon Her, Dzéta Her, Éta Her a Pí Her.

Nejjasnější hvězdy souhvězdí Herkules

V Herkulovi můžeme spatřit asi 140 hvězd jasnějších 6^m. Z toho však pouhé tři hvězdy mají jasnost vyšší než 3^m. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Kornephoros (ß Her) tvoří loket Hérakla. Zdánlivá jasnost hvězdy nacházející se ve vzdálenosti 192 světelných let od Země je 2,81^m.

Hvězda Ras Algethi, uváděná jako alfa Her je soustavou třech hvězd vzdálených od nás 694 světelných let. Dvě ze složek rozliší již malý astronomický dalekohled. Jasnější z nich je rudý obr spektrální třídy M5II zdánlivé jasnosti 3,0^m (mění jasnost od 3,0^m do 4,0^m) a méně jasná složka spektrální třídy F8 má zdánlivou jasnost 5,39^m.

Další pojmenovanou hvězdou souhvězdí Herkules je Sarin (Delta Her), bílá hvězda spektrální třídy A3Vn zdánlivé jasnosti 3,15^m. Vzdálena je od nás 96 světelných let (ly). Zato Marfik (Kappa Her) je od Země vzdálen 272 ly. Tato hvězda zdánlivé jasnosti 5,02^m je ve skutečnosti dvojhvězdou, jejíž složky jsou od sebe vzdálené 29,4´´ a dosahují jasnosti 5,34^m a 6,52^m. Jasnější z nich je žlutý trpaslík spektrální třídy G5. Oproti tomu Massym (Lambda Her) je oranžový obr spektrální třídy K4III se ze vzdálenosti 272 ly jeví jako hvězdička zdánlivé jasnosti 4,48^m.

Mapa souhvězdí Herkules

Mapka www.iau.org. Souhvězdí Herkules na větší mapě.

Hvězdokupy a mlhoviny v souhvězdí Herkules

V souhvězdí Herkules nalezneme řadu zajímavých objektů. Z NGC katalogu jich tady nalezneme hned 214. Nejznámějším, nejfotografovanějším a bezesporu i nejkrásnějším takovýmto objektem je kulová hvězdokupa M 13 (NGC 6205) viditelná i pouhým okem jako obláček zdánlivé jasnosti 5,7^m. Již ve středně velkém astronomickém dalekohledu lze rozlišit hvězdnou podstatu tohoto objektu, krásu však odhalí až velké dalekohledy. M 13 je od Země vzdálena asi 20 500 světelných let.

Další pěknou hvězdokupou souhvězdí Herkules je M 92 (NGC 6341). Tato hvězdokupa má zdánlivou plošnou jasnost asi 6,4^m. Od nás je vzdálena asi 24 100 ly. Zmínku si zaslouží planetární mlhovina NGC 6210 zdánlivé jasnosti 9,7^m ve vzdálenosti asi 2 580 ly. K záření je buzena horkou centrální hvězdou s povrchovou teplotou asi 40 000 K. Ta, jako řada dalších, je však až v dosahu astronomických dalekohledů. Pouhým okem je totiž neviditelná.

Zmínit musíme i Kopu galaxií C1 0024+1654 ve vzdálenosti asi 352 mil. světelných let. V centrálních oblastech této kopy připadá na každou čtvereční minutu na 70 galaxií. Jedná se o jednu z nejhustějších známých kup galaxií.

V souhvězdí Herkules v blízkosti hvězda Ní Herculis leží rovněž tzv. apex. Bod, ke kterému směřuje naše Slunce i s planetami rychlostí sotva 20 km/s. Přitom rychlost oběhu Slunce s okolními hvězdami vzhledem ke galaktickému středu je asi 230 km/s.

Seznam souhvězdí

Andromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa

Další související články: