Zimní souhvězdí, hvězdy a hvězdná obloha v zimě, mapa zimní hvězdné oblohy

Zimní souhvězdí, hvězdná obloha v zimě

Léto dávno pominulo a podzim má rovněž na kahánku. Na dveře klepe zima, nejchladnější období roku, které sice turistice tolik nepřeje, zato nám nabízí nejtmavší oblohu a jasná souhvězdí, které svým letním či podzimním sourozencům ostudu rozhodně neudělají. Právě naopak. V žádném jiném ročním období neuvidíme na severní obloze tolik jasných hvězd najednou.

Souhvězdí zimní oblohy patří k těm nejjasnějším souhvězdím severní hvězdné oblohy, navíc jejich obrazce patří k velice výrazným a poměrně snadno identifikovatelným. Okem lze spatřit i řadu dalších zajímavých objektů. Například mlhovinu M 42 v Oriónu, otevřenou hvězdokupu M 45 zvanou Kuřátka v souhvězdí Býka a řadu dalších.

Jedním z nejnápadnějších a nejrozsáhlejších souhvězdí zimní oblohy je souhvězdí Býka (Taurus). Toto zvířetníkové souhvězdí leží mezi Blíženci a Beranem. Vedle nejjasnější rudé hvězdy souhvězdí Aldebarana s jasností 1,06^m nacházejícího se ve vzdálenosti 68 světelných let zaujme otevřená hvězdokupa M 45 zvaná Kuřátka. Tato druhá nejjasnější otevřená hvězdokupa naší oblohy připomínající zmenšeninu Malého vozu určitě neunikne pozornosti žádného pozorovatele. Její nejjasnější hvězdy z celkového počtu asi 250 mají značně poetické názvy - Alcyone, Celaeno, Electra, Taygeta, Maia, Merope, Atlas či Pleione.

Jasné hvězdy tohoto souhvězdí zobrazují hlavu zlatého býka, převtěleného Dia, jenž unesl krásnou dceru sidonského krále Agénora - Europu, se kterou přeplaval z Egypta na Krétu. Vedle Plejád nalezneme v souhvězdí Býka i další otevřenou hvězdokupu Hyády, která se však koncentrací hvězd a výrazností nemůže měřit se známějšími Plejádami. Z mezihvězdných objektů stojí za zmínku teleskopická planetární Krabí mlhovina (M 1), která je pozůstatkem po supernově z roku 1054 pozorované čínskými astronomy.

Dalším významným a nepřehlédnutelným souhvězdím zimní hvězdné oblohy je Orion, jenž patří k nejkrásnějším a nejnápadnějším souhvězdím oblohy. Toto výrazné rovníkové souhvězdí, kterým prochází Mléčná dráha představuje velice staré souhvězdí, které bylo známo již ve staré Mezopotámii.

Podle řeckých legend je Orion, syn Poseidona a Euryaly, jedním z největších antických hrdinů, jenž se proslavil mimo jiné jako zdatný hvězdář a lovec, kterého na nebeské pouti provázejí jeho věrní psi - Velký pes a Malý pes. Podle legendy Orion zemřel po uštknutí obrovského štíra, kterého na něj seslala žárlivá bohyně lovu Artemis.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí Orion je rudý nadobr Betelgeuze, jehož svítivý výkon se vyrovná svítivosti asi 24 000 našich Sluncí!!! Tento hvězdný nadobr spektrální třídy B2Ia má povrchovou teplotu asi 3 000 K a leží ve vzdálenosti 652 světelných let. Druhou nejjasnější hvězdou je Rigel, osmá nejjasnější hvězda severní oblohy.

Rigel se nachází ve vzdálenosti asi 1 304 světelných let od Země. Z dalších jasných hvězd souhvězdí Orion jmenujme Bellatrix, Mintaka, Alnilam a Alnitak. Z mezihvězdných objektů si zvláštní zmínku zasluhuje Velká mlhovina v Orionu M 42, nejhmotnější plynoprachová mlhovina naší Galaxie, ve které se dodnes rodí nové hvězdy. Mlhovinu lze za jasných nocí spatřit i pouhým okem u prostřední hvězdy v meči Orionu.

Společnost souhvězdím Býk a Orion dělají nevýrazná souhvězdí Eridanus, Rydlo a Holubice. Ze souhvězdí Eridanus jsou u nás vidět pouze jeho severní části. Nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí je Achernar s jasností 0,47^m. Rydlo (Caelum) je malým souhvězdím, které dokáží rozpoznat pouze skuteční znalci hvězdné oblohy.

Nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí Caeli má jasnost pouhých 4,52^m a její světlo k nám putuje ze vzdálenosti asi 72 světelných let. O moc lépe na tom není ani Holubice (Columba). Nejjasnější hvězda Phakt má jen 2,74^m a nachází se ve vzdálenosti 148 světelných let od Země.

Společníky Oriona jsou Malý pes a Velký pes. Velký pes (Canis Maior) vystupuje nad obzor jen do nevysokých výšek, přesto jeho nejjasnější hvězda - Sirius určitě neunikne pozornosti žádného obdivovatele hvězdné oblohy. Vždyť se jedná o nejjasnější hvězdu naší oblohy. Její relativní jasnost dosahuje -1,47^m. Nejen díky její velké svítivosti a hmotnosti (2,35 krát hmotnější než naše Slunce), ale i díky její relativní blízkosti. Sirius se totiž nachází ve vzdálenosti pouhých 8,69 světelného roku.

Díky své jasnosti si Sirius vysloužil výstižné latinské jméno Canicula - zářivá. Další z hvězd souhvězdí Velkého psa již dosahují mnohem menších jasností. Druhá nejjasnější hvězda Adara má jasnost 1,63 m, Mirzam má jasnost pouhé 2m. Podobně jsou na tom hvězdy Muliphen, Wezen, Furud, Isis či Aludra.

Menším společníkem Velkého psa a Orionu je Malý pes (Canis Minor). Jde o malé a nevýrazné souhvězdí. Nejjasnější hvězdou je Prokyon, podobr spektrální třídy F5IV s jasností 0,37^m a žlutobílou barvou. Společnost Prokyonu dělá gravitačně vázaný bílý trpaslík s jasností asi 10,8^m.

Pod obrazcem Orionu nalezneme poměrně velké, přesto nepříliš výrazné a jasné souhvězdí Zajíc (Lepus). Zajíc kulminuje v polovině prosince pouhých 20° nad jižní obzorem. Souhvězdí Zajíc souvisí s řeckou mytologií pouze nepřímo a váže se k souhvězdí Orion, jenž rád lovil zajíce… Nejjasnější hvězdou souhvězdí Zajíc je Arneb s jasností 2,69^m. Arneb je nadobr spektrální třídy F0Ib nacházející se asi 1 630 světelných let od Země. Dalšími jasnějšími hvězdami tohoto souhvězdí jsou Nihal a Leporis.

Pokročíme ale v naší pouti po zimní obloze dále. Nad Orionem a rohy Býka nalezneme velké a vcelku nápadné částečně nezapadající souhvězdí Vozka (Auriga). Toto souhvězdí leží mezi známými souhvězdími Perseus a Blíženci. Název souhvězdí je značně starého data, po svých předchůdcích je zdědili již staří Řekové. Podle antických bájí představuje Povozník krále Erichtona, sany boha ohně Héfaista a bohyně země Gaie, jehož vychovala bohyně moudrosti a umění Athéna.

Král Erichtonius se proslavil dvěma skutky. Jako první zapřáhl do povozu koně a jako první zoral pluhem. Erichtonius si získal přízeň nejen lidí, ale i bohů, kteří jej po jeho smrti umístili na oblohu a učinili z něj nesmrtelný symbol. Nejjasnější hvězdou souhvězdí Povozník je Capella (Amalthea), což v překladu znamená kozička. Capella je žlutý obr spektrální třídy G8III se svítivostí 150× převyšující svítivost našeho Slunce. Capella je spektroskopickou dvojhvězdou, která se nachází ve vzdálenosti asi 45 světelných let od Země.

Další ze souhvězdí - Blíženci (Gemini) je určitě známo všem. Toto zvířetníkové souhvězdí leží na obloze mezi souhvězdími Raka a Vozky, společnost mu dělají nenápadný Rys a naopak výrazný Malý pes. K souhvězdí Blíženců nás nejlépe navede spojnice protažená levou horní hvězdou (Megrez) a pravou dolní hvězdou (Merak) obrazce Velkého vozu.

Blíženci byli podle řeckých pověstí nevlastními bratry. Kastor, syn spartského krále Tyndarea a Lédy a Polydeukes, syn Dia a Lédy. Tito slavní antičtí hrdinové vynikali silou a odvahou. Když na jedné ze svých výprav, kradení býků, Kastora zabili, zvolil si nesmrtelný Polydeukes možnost žít jeden den na Olympu mezi bohy a druhý den v temné Hádově říši se svým bratrem. Nejjasnějšími hvězdami Blíženců jsou Kastor a Pollux. Dalšími nápadnými hvězdami obrazce souhvězdí jsou Alhena, Wasat, Mebsuta, Mekbuda, Tejat Prior, Propus a Tejat Posterior.

Další dvě souhvězdí - Jednorožec (Monoceros) a Rys (Lynx) jsou poměrně nevýraznými a málo známými souhvězdími. Jednorožec a Rys nemají narozdíl od sousedních souhvězdí antický původ, ale byla pojmenována a do map oblohy zanesena až v roce 1690 polským astronomem a gdaňským starostou Janem Heveliem. Proto se přesuneme k poslednímu ze zimních souhvězdí naší oblohy. Tím je jedno ze zvířetníkových souhvězdí - Rak.

Rak (Cancer) je málo jasné a nevýrazné souhvězdí nacházející se mezi obrazci Blíženců a Lva. Přesto toto souhvězdí nalezneme poměrně snadno, leží uprostřed trojúhelníku tvořeného hvězdami Prokyon, Pollux a Regulus. Souhvězdí Raka, stejně jako všechna ostatní zvířetníková souhvězdí mají antický původ. Jedna z legend říká, že Raka na oblohu umístila Héra, která vždy stála na straně nepřátel antického hrdiny Hérakla, jenž se proslavil nejen velkou silou, ale i dobrými skutky.

Souhvězdí Raka již ale znali staří Chaldejci, kteří věřili, že se v tomto místě oblohy nachází Brána lidí, kterou sestupovaly lidské duše na Zem. Snad pro obláček jasných hvězd patřících otevřené hvězdokupě M 44 zvané Jesličky. Kdo ví? Nejjasnější hvězdou souhvězdí Raka je Al Tarf s jasností 3,76^m. Dalšími jasnějšími hvězdami obrazce Raka jsou Acubens, Asellus Borealis a Asellus Australis.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.