Treking > Vesmír > Souhvězdí Jednorožec (Monoceros, Mon) na zimní obloze patří mezi tzv. Heveliova souhvězdí
Souhvězdí Jednorožec (Monoceros, Mon) na zimní obloze patří mezi tzv. Heveliova souhvězdíJednorožec (Monoceros), nevýrazné souhvězdí zimní oblohy je plné otevřených hvězdokup25.8.2015 | Otakar Brandos
Souhvězdí Jednorožce (Monoceros, Mon) je poměrně nevýrazným a málo známým souhvězdím. Jednorožec nemá narozdíl od sousedních souhvězdí antický původ, ale byl pojmenován a do map oblohy zanesen až v roce 1690 polským astronomem a gdaňským starostou Janem Heveliem. Souhvězdí Jednorožce leží uprostřed Zimního trojúhelníku mezi Velkým psem a Malým psem. Společnost mu dále dělají Orion, Lodní záď, Blíženci, Hydra a Zajíc. V našich zeměpisných šířkách vrcholí Jednorožec o půlnoci těsně po Silvestru asi 40° nad jižním obzorem. Jednorožec dosahuje rozlohy 0,147 sr, což je asi 482 čtverečních stupňů. To řadí toto souhvězdí na 35. příčku v žebříčku rozloh souhvězdí, kterých máme na naší obloze celkem 88. Přestože je souhvězdí Jednorožec skoupé na jasnější hvězdy, nahrazují jejich nedostatek interstelární objekty. Především nádherné mlhoviny a hvězdokupy. Nejjasnější hvězdy v souhvězdí JednorožceAčkoliv napočítáme v Jednorožci na 85 hvězd jasnějších 6m, najít tady hvězdu jasnější než 3m však možné není. Souhvězdí opravdu leží v poli chudobném na jasnější hvězdy. Nejjasnější hvězdou v souhvězdí Jednorožec je Beta Monocerotis zdánlivé jasnosti 3,95m. Čtěte také: Souhvězdí Zajíc, malé souhvězdí jižní oblohy Ve skutečnosti se nejedná o jedinu hvězdu, ale o trojhvězdu. Její složky jasnosti 4,73m, 5,22m a 5,60m a spektrálních tříd B3Vpe, B3ne a rovněž B3ne jsou od sebe vzdáleny 7,4´´ (složka B od A) a 3´´ (složka C od B). Tento složitý fyzický systém je od nás vzdálen 148 světelných let. Hvězda Alfa Monocerotis je oranžový obr spektrální třídy K0III, jenž se nám ze vzdálenosti 172 světelných let jeví jako hvězda zdánlivé jasnosti 4,07m. Prakticky stejné jasnosti dosahuje Gama Monocerotis (4,09m), oranžový obr spektrální třídy K3III. Ten je od nás vzdálen 326 světelných let. Na chlup stejné jasnosti dosahuje i hvězda Delta Monocerotis. Tato bílá hvězda spektrální třídy A2V se nám ze vzdálenosti 217 světelných let jeví jako hvězdička zdánlivé jasnosti 4,09m. Mapa souhvězdí JednorožceMapka www.iau.org. Souhvězdí Jednorožce na větší mapě. Objekty vzdáleného vesmíru v JednorožciSouhvězdí Jednorožec je na jasné hvězdy sice skoupé, avšak co se týče mlhovin a hvězdokup je situace přesně opačná. V Jednorožci napočítáme 58 objektů NGC katalogu a jeden objekt Messierova katalogu. Z nich jsou bezesporu nejznámější mlhoviny Rozeta a Kónus. Rozeta (NGC 2237-9) je krásná emisní mlhovina tvaru růže. Tento komplex plynu související s OB asiciací Monoceros I je k záření buzen ultrafialovým zářením horké hvězdy spektrální třídy O6. Mlhovina zdánlivých rozměrů 64´ × 61´ je od nás vzdálena 3 260 ly. Podobně velkou je difúzní mlhovina Kónus (NGC 2264) zdánlivých rozměrů 60´ × 30´ vzdálená od Země asi 3 260 ly. Mlhovina Kónus zdánlivé jasnosti 4,4m vývojově souvisí s řídkou a velice mladou otevřenou hvězdokupou a OB asociací Monoceros II. Dodnes je tato oblast místem zrodu nových hvězd. Další zajímavou mlhovinou Jednorožce je Hubblova mlhovina (NGC 2261) kometárního vzhledu nacházející se ve vzdálenosti asi 6 250 ly od nás. Plyn Hubblovy mlhoviny je k záření buzen pekuliární proměnnou hvězdou R Monocerotis, takže proměnnou se v závislosti na ní stává i samotná mlhovina. Výčet objektů vzdáleného vesmíru by rozhodně nebyl úplný, kdybychom nezmínili i otevřené hvězdokupy. Nejjasnější otevřenou hvězdokupou v Jednorožci je NGC 2301. Tato otevřená hvězdokupa ve vzdálenosti asi 2 480 ly dosahuje zdánlivé jasnosti 5,8m a průměru 15´. Fyzický průměr je odhadován na 11 světelných let. Druhou nejjasnější otevřenou hvězdokupou je M 50 (NGC 2323). Tato hvězdokupa dosahuje zdánlivé jasnosti 6,3m a průměru 10´. Otevřená hvězdokupa M 50 je od Země vzdálena asi 2 600 ly. Dalšími otevřenými hvězdokupami jsou např. NGC 2215, NGC 2259, NGC 2234, NGC 2236 či NGC 2324. Seznam souhvězdíAndromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa Další související články:+ Andromeda, kouzelné souhvězdí podzimní oblohy+ Perseus, král podzimní hvězdné oblohy + Kasiopeja, nezaměnitelné cirkumpolární souhvězdí + Pastýř, výrazné souhvězdí jarní oblohy + Orel, jasné souhvězdí letní oblohy + Labuť, výrazné a jasné souhvězdí letní hvězdné oblohy + Souhvězdí Panny, rovníkové souhvězdí jarní oblohy + Souhvězdí Lev (Leo), král jarní oblohy a noční obloha v březnu + Malý vůz neboli Malý medvěd, typické cirkumpolární souhvězdí + Orion, rovníkové souhvězdí zimní oblohy |
|