Treking > Vesmír > Štír, souhvězdí Štíra (Scorpius, Sco) na jižní obloze představuje škorpióna, který zabil hrdinu Orióna
Štír, souhvězdí Štíra (Scorpius, Sco) na jižní obloze představuje škorpióna, který zabil hrdinu OriónaRozsáhlé souhvězdí Štíra (Scorpius) svítí na jižní obloze4.9.2015 | Otakar Brandos
Souhvězdí Štír (Scorpius, Sco) patří k velice nápadným a jasným zvířetníkovým souhvězdím. V našich zeměpisných šířkách však jeho krása příliš nevynikne, protože Štír jako souhvězdí jižní oblohy vystupuje pouhých 20° nad jižní obzor. A to ještě jen v době kulminace počátkem června. Vidíme tak pouze jeho severní část. Podle řeckých bájí představuje Štír obřího škorpióna, který svým bodnutím připravil o život známého antického hrdinu Orióna. Štíra vyslala na Orióna bohyně Héra, která se obávala, že Orion, jenž byl velice náruživým lovcem, vyhubí na Zemi všechnu živou zvěř. Čtěte také: Souhvězdí Kompas, další ze souhvězdí jižní oblohy Za úspěšně splněnou úlohu pak Héra umístila Štíra na oblohu. Dodnes se Orion Štírovi snaží vyhýbat. I na hvězdné obloze. Když Štír vychází nad obzor, Orion právě zapadá na protější straně oblohy. Souhvězdí Štíra zaujímá na obloze plochu 0,151 sr, tedy asi 497 čtverečních stupňů. To činí ze Štíra 33. největší souhvězdí naší oblohy z 88 pojmenovaných souhvězdí. Hranice Štíra ležícího mezi souhvězdími Váhy a Střelec je poměrně komplikovaná. Toto protáhlé souhvězdí zobrazované jako štír se zdviženým ocasem připraveným bodnout dále sousedí s Hadonošem, Vlkem, Pravítkem, Oltářem a Jižní korunou. Nejjasnější hvězdy v souhvězdí ŠtíraV souhvězdí Štíra napočítáme na sto hvězd jasnějších 6m. počet hvězd jasnějších 3m je také mimořádný. Napočítáme jich hned 9! Nejjasnější hvězdou ve Štírovi je hvězda Antares, rudý nadobr se svítivostí asi 10 000krát vyšší, než je svítivost našeho Slunce. Tato mimořádně velká hvězda s průměrem asi 740× větším než je průměr našeho Slunce je od nás vzdálena asi 172 světelných let a dosahuje zdánlivé jasnosti 1,22m. Více se o této hvězdě dočtete v samostatném článku. Hvězda Gaffias zvaná také Acrab (Beta1,2 Scorpii) zdánlivé jasnosti asi 2,8m je ve skutečnosti dvojhvězdou se složkami vzdálenými od sebe 13,7´´. Jedná se o dvě horké hvězdy spektrální třídy B0V a B2 mající další společníky, takže se jedná o minimálně čtyřnásobný hvězdný systém vzdálený od Země nějakých 815 světelných let. I další z jasných hvězd, Dschubba (Delta Scorpii) je horká hvězda spektrální třídy B0. Tato hvězda se nám ze vzdálenosti 296 světelných let jeví jako objekt zdánlivé jasnosti 2,54m. To dříve. Dnes má hvězda po nápadném zjasnění v roce 2000 asi 1,80m, přičemž v roce 2003 dosáhla jasnosti 1,50m a na čas se stala druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí měníc celý vzhled Štíra. V podobné vzdálenosti (272 až 365 (?) světelných let) se nachází i hvězda Shaula (Lambda Scorpii) zdánlivé jasnosti 1,71m a spektrální třídy B1V. Jméno hvězdy má arabský původ a značí ocas štíra (Al Shaulah). Shaula patří k nejjasnějším členům mladé hvězdné OB asociace zvané Scorpius - Centaurus. Podle dněšních poznatků se jedná o minimálně trojnásobný hvězdný sytém. Hvězda Sargas (Théta Scorpii) u nás nad obzor vůbec nevychází. Její jasnost činí asi 1,90m. Tato hvězda spektrální třídy F1 je od nás vzdálena 270 světelných let. Svou svítivostí předčí naše Slunce asi 1 000× a hmotností asi 4×. Hvězda Jabbah (Ní Scorpii) zdánlivé jasnosti 4,29m je dalším minimálně čtyřnásobným hvězdným systémem souhvězdí Štír. Dvě složky obíhající kolem společného gravitačního středu ve zdánlivé vzdálenosti 41,4´´ jsou samy fyzickými dvojhvězdami. Tento hvězdný systém je od nás vzdálen asi 163 světelných let. Ještě unikátnější je hvězda Ksí Scorpii, která se již v malém dalekohledu ukáže jako krásná dvojhvězda. Ve skutečnosti se jedná o šestinásobný hvězdný systém vzdálený od nás asi 91 světelných let. Hvězda Lesath spektrální třídy B3Ib je jen dvojhvězdou. A to ještě jen spektroskopickou, která je od Země vzdálena asi 326 světelných let. Mapa souhvězdí ŠtírMapka www.iau.org. Souhvězdí Štíra na větší mapě. Objekty vzdáleného vesmíru v souhvězdí ŠtíraSouhvězdí Štíra leží v Mléčné dráze. Jeho směrem se nacházejí centrální části naší Galaxie takže není divu, že je souhvězdí bohaté na objekty vzdáleného vesmíru. V NGC katalogu bychom napočítali 51 objektů náležejících Štírovi. Nakonec i na Messierův katalog se dostalo. Ve Štírovi nalezneme hned čtyři objekty z tohoto katalogu. Začneme kulovými hvězdokupami. První je kulová hvězdokupa M 4 (NGC 6121) zdánlivé jasnosti 5,8m a průměru 34´, což je o fous více než zdánlivý průměr Měsíce v úplňku. Tato hvězdokupa s poměrně malou středovou koncentrací se nachází ve vzdálenosti asi 5 700 ly. Přesným opakem je kulová hvězdokupa M 80 (NGC 6093) jevící naopak velice silnou středovou koncentraci hvězd. Zdánlivý průměr této hvězdokupy činí 11´, fyzický pak asi 100 světelných let. Kulová hvězdokupa M 80 se nám ze vzdálenosti 30 600 ly jeví jako mlhavý obláček zdánlivé jasnosti 7,3m. Další dva objekty Messierova katalogu jsou otevřenými hvězdokupami. Tou první je M 6 (NGC 6405) zdánlivé jasnosti 4,6m a průměru 55´. Fyzický průměr otevřené hvězdokupy M 6 vzdálené od nás okolo 1 470 ly je asi 24 ly. Druhá otevřená hvězdokupa M 7 je rovněž značně jasná. Ze vzdálenosti 815 ly se nám jeví jako obláček zdánlivé jasnosti 4,9m a průměru 70´. Fyzický průměr činí asi 17 ly. Zvláštní zmínku si zaslouží rovněž objekt Scorpius X-1. Jedná se o nejsilnější bodový zdroj rentgenového záření na obloze, který byl objeven již v roce 1963. Později byl zdroj Scrpius X-1 ztotožněn s optickým zdrojem záření, proměnnou hvězdou V 818. Tato hvězda zdánlivé jasnosti asi 13m je od nás vzdálena přes 250 pc a odhaduje se, že povrchová teplota tohoto zdroje X záření činí asi 70 miliónů K! Pravděpodobně se jedná o pozůstatek po výbuchu novy. Seznam souhvězdíAndromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa Další související články:+ Andromeda, kouzelné souhvězdí podzimní oblohy+ Perseus, král podzimní hvězdné oblohy + Kasiopeja, nezaměnitelné cirkumpolární souhvězdí + Pastýř, výrazné souhvězdí jarní oblohy + Orel, jasné souhvězdí letní oblohy + Labuť, výrazné a jasné souhvězdí letní hvězdné oblohy + Souhvězdí Panny, rovníkové souhvězdí jarní oblohy + Souhvězdí Lev (Leo), král jarní oblohy a noční obloha v březnu + Malý vůz neboli Malý medvěd, typické cirkumpolární souhvězdí + Orion, rovníkové souhvězdí zimní oblohy |
|