Vodnář, souhvězdí Vodnáře (Aquarius, Aqr) je zvířetníkové, ve starověkém Egyptě věštilo příchod období dešťů

Nejjasnější hvězdy souhvězdí Vodnáře a objekty vzdáleného vesmíru

Vodnář (Aquarius, Aqr) je nepříliš jasným podzimním a zvířetníkovým souhvězdím ležícím téměř celé na jižní obloze zhruba pod Pegasem. Vodnář patří k nejstarším souhvězdím. Již pro starověké hvězdáře civilizací kolem řeky Eufrat představoval součást moře. I pro pozdější civilizace byl vždy spjat s představou vody.

Například ve starověkém Egyptě předznamenával Vodnář příchod období dešťů a následných nilských záplav, které byly životně důležité pro egyptské zemědělce. Dokonce i u amerických Aztéků představoval Vodnář boha Quetzalcoatla, který připlul po moři z východu. Podle řeckých bájí představoval Vodnář samotného boha Dia.

Zeus se totiž dvakrát pokusil lidstvo vyhubit. Je zde zobrazen jak lije na zemi obrovská množství vody. Oba pokusy o vyhubení lidstva mu však překazil Prométheus. Po upevnění moci se z Dia stal o něco menší tyran a o vyhubení lidí se již nepokoušel.

Čtěte také: Orion, rovníkové souhvězdí zimní oblohy

Souhvězdí Vodnář má poměrně netypicko přímočaré hranice. Sousedí se souhvězdími Orel, Kozoroh, Jižní ryba, Sochař, Velryba, Ryby, Pegas, Koník a Delfín. Souhvězdí Vodnáře v našich geografických šířkách kulminuje o půlnoci koncem srpna ve výšce asi 40° nad jižním obzorem.

Na obloze Vodnář zaujímá plochu 0,299 sr, což je asi 980 čtverečních stupňů. To dělá z tohoto souhvězdí 10. největší souhvězdí naší oblohy. Ve Vodnáři je 90 hvězd jasnějších než 6^m, avšak ani jedna hvězda, která by svou zdánlivou jasností překročila hranici 3^m.

Nejjasnější hvězdy souhvězdí Vodnář

Nejjasnější hvězdy jako Sadalmelik, Sadalsuud, Sadachbia, Scheat či Al Bali dosahují jasnosti jen něco okolo tří magnitud (magnituda je jednotka označující jasnost hvězd). Vodnář tak patří k málo jasným a výrazným souhvězdím. Nejjasnější hvězdou souhvězdí Vodnář je Sadalsuud (Beta Aqr), žlutý obr spektrální třídy G0Ib zdánlivé jasnosti 3,07^m. Od Země je vzdálen 1 087 ly.

Druhou nejjasnější hvězdou Vodnáře je hvězda Sadalmelik (Alfa Aqr), opět žlutý nadobr spektrální třídy G2Ib jehož zářivý výkon je asi 10 000× vyšší než zářivý výkon našeho Slunce. Díky tomu se může Sadalmelik jevit ze vzdálenosti více než 1 000 světelných let jako hvězda zdánlivé jasnosti 3,19^m.

Hvězda Sadachbia (Gama Aqr) je spektroskopickou dvojhvězdou spektrální třídy A9III. Tato žlutobílá hvězda se ze vzdálenosti 82 světelných let jeví jako objekt zdánlivé jasnosti 3,97^m. Hvězda Scheat (Delta Aqr) spektrální třídy A3V dosahuje zdánlivé jasnosti 3,51^m. Tato hvězda hlavní posloupnosti se nachází asi 84 světelných let od Země.

Hvězda Al Bali (Epsilon Aqr) je bílý obr vzdálený od nás 217 ly. Tato bílá hvězda spektrální třídy A2V dosahuje zdánlivé jasnosti 3,83^m. Také Anacha (Théta Aqr) má jen malou jasnost. Ta činí pouhých 4,32^m. Tento žlutý obr spektrální třídy G8III je od Země vzdálen 192 ly. Ještě hůře co se zdánlivé jasnosti týče je na tom hvězda Situla (Kappa Aqr). Tato oranžová hvězda spektrální třídy K0 se nám ze vzdálenosti 217 ly jeví jako stálice zdánlivé jasnosti pouhých 5,33^m.

Mapa souhvězdí Vodnář

Mapka www.iau.org. Souhvězdí Vodnář na větší mapě.

Objekty vzdáleného vesmíru

Z mimohvězdných objektů stojí za zmínku prstencová mlhovina Helix (Slimák, NGC 7293) a Saturn (NGC 7009). Jejich krása však vynikne až na snímcích z velkých hvězdářských dalekohledů. Helix je jednou z největších planetárních mlhovin, neboť dosahuje průměru 15´ × 12´ a zdánlivé jasnosti 6,5^m. K záření jej budí horká centrální hvězda 13,3^m.

Saturn je další pěknou planetární mlhovinou. Její jasnost je však nižší, jen 8,4^m a podobně je na tom i její průměr - pouhých 44´´ × 26´´. Tato planetární mlhovina je od nás vzdálena 4 290 ly.

V žádném případě nemůžeme vynechat kulovou hvězdokupu NGC 7089, která v Messierově katalogu dostala pořadové číslo 2. M 2 je silně do středu koncentrovaná kulová hvězdokupa o průměru 17´ a zdánlivé jasnosti 6,3^m. Od Země je vzdálena asi 36 500 ly.

Méně jasnou je kulová hvězdokupa M 72 (NGC 6981). Ta dosahuje zdánlivé jasnosti pouhých 9,4^m a průměru asi 7´. Od nás je vzdálena asi 59 000 světelných let. Ve Vodnáři najdeme i otevřenou hvězdokupu. Je jí M 73 (NGC 6994) zdánlivé jasnosti 8,9^m a průměru 2,8´. Celkově se ve Vodnáři nachází 142 objektů NGC katalogu.

Meteorické roje a planeta Neptun

Na závěr je potřeba připomenout radianty meteorických rojů Delta Aquaridy a Eta Aquaridy, které dosahují maxima okolo 29. července resp. 4. května a také to, že u hvězdy Iota Aqr objevil berlínský hvězdář Galle v roce 1846 planetu Neptun, kterou do té doby astronomové neznali. Bylo zcela logické, že planeta dostala jméno Neptun, podle boha moří Poseidona. Vždyť byla nalezena ve vodním souhvězdí…

Seznam souhvězdí

Andromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa

Další související články: