Hvězda Alnitak (ζ Ori), jedna z hvězd v pásu souhvězdí Oriona

Alnitak (ζ Ori), trojhvězda v pásu souhvězdí Orion - jasnost a svítivost, spektrum

Hvězda Alnitak (ζ Ori), jejíž jméno vzniklo z arabského Al Nitham (opasek) je jednou ze tří hvězd tvořících pás Oriona, jasného zimního souhvězdí. Alnitak se nám ze vzdálenosti 818 světelných let jeví jako hvězda 1,74^m, ve skutečnosti se však jedná od trojhvězdu.

Podobně jako zbývající sousedky Alnilam a Mintaka je i Alnitak mimořádně horká hvězda. Tedy trojhvězda. Primární složka dvojhvězdy Alnitak je horká modrá nadobří hvězda spektrálního typu O9e a třídy svítivosti Ib s povrchovou teplotou 31 000 K. Se zdánlivou jasností 1,91^m (1,74^m v součtu) je pátou nejjasnější hvězdou souhvězdí Orion a 31. nejjasnější hvězdou celé noční oblohy s hmotností asi 28 M_S, průměrem 19 R_S a svítivostí převyšující svítivost našeho Slunce asi 135 000×!

Ve skutečnosti je ale tato složka (Alnitak A) binární systém tvořený modrým nadobrem (Alnitak Aa) O9e se svítivostí asi 100 000 L_S a horkou modrou hvězdou hlavní posloupnosti (Alnitak Ab) téhož spektrálního typu. Hmotnost této složky je asi asi 16 M_S, průměru 7 R_S a svítivostí předčí naše Slunce přibližně 35 000×. Povrchová teplota činí okolo 29 000 K.

Čtěte také: Alnilam, prostřední hvězda v pásu Oriona

Sekundární složka (Alnitak B), třetí z hvězd této horké a svítivé trojhvězdy je vzdálená od hvězdy Alnitak A asi 2,5´´ (fyzicky stovky AU). Je modrou hvězdou spektrální třídy B3n zdánlivé jasnosti 4,21m. Obě složky oběhnou po mírně excentrické dráze (e=0,07) kolem společného těžiště jedno za asi 1 500 let. Alnilak B dosahuje hmotnosti 19 M_S, poloměr 8 R_S a svítivost 50 000 L_S.

Hvězda (trojhvězda) je obklopena slabě zářící mlhovinou IC 434, kterou k záření budí samotná horká hvězda Alnitak. Má k tomu všechny předpoklady, neboť stejně jako všechny horké hvězdy spektrálního typu O je Alnitak vydatným zdrojem UV a rentgenového zářeni.

Astronomové přepokládají, že hvězda Alnitak Aa má před sebou ještě asi 6 miliónů let života. Po této době se hvězda změní v rudého veleobra a exploduje jako supernova. Přežije-li hvězda tento famózní kosmický ohňostroj, pak její obnažené jádro skončí jako velice malá, ale mimořádně hustá neutronová hvězda.

Další související články: