Mlhovina Řasy (Caldwell 33 a 34) v souhvězdí Labutě je zbytek supernovy

Mlhovina Řasy, pozůstatek po supernově v souhvězdí Labutě

Mlhovina Řasy (NGC 6960, 6976, 6992 - 5, také Caldwell 33 a 34) je skutečně mimořádně fotogenický komplex mlhovin v souhvězdí Labutě. Mlhovina Řasy je pozůstatkem po supernově, která vzplanula před asi 20 000 lety. Nová hvězda musela být tehdy na pozemském nebi nejjasnějším objektem noční oblohy.

Dnes je mlhovina Řasy zvaná také Závojová mlhovina nebo Smyčka v Labuti masou rozptýlených plynů zdánlivé jasnosti až 5^m až 7^m a průměru 2,6°. To představuje zhruba 5násobek zdánlivého průměru Měsíce v úplňku. Skutečný průměr komplexu mlhovin je asi 80 až 100 světelných let. Řasová mlhovina se nachází asi 3° jižně od hvězdy Geinah (Epsilon Cyg). Pro svou nízkou plošnou jasnost je však poměrně špatně pozorovatelná a její krása se objeví až na fotografiích z větších astronomických dalekohledů.

Čtěte také: Mlhovina Roseta, emisní mlhovina v souhvězdí Jednorožec

Po explozi supernovy se odvrhnutá obálka hvězdy pohybovala rychlostí okolo 10 000 km / s, což je asi 3 % rychlosti světla. Interakcí s mezihvězdnou látkou však rychlost rozpínání této mlhoviny klesla na dnešních asi 100 km / s. Mlhovinu prvně pozoroval W. Herschel 5. září 1784.

V centru mlhoviny Řasy, která je od nás vzdálena asi 1 500 světelných let, se nachází vydatný zdroj rentgenového záření známý jako zdroj Cygnus X-5 i zdroj záření rádiového (W 78). Tak jako je tomu u pozůstatků supernov, buzených k záření synchrotronovým zářením, obvyklé.

Další související články: