Sovinec aneb fotogenický hrad v Nízkém Jeseníku stojí na táhlém skalním ostrohu 14 km od Rýmařova

Hrad nedaleko Rýmařova, historie hradu

Hrad Sovinec vytváří impozantní siluetu zvedající se nad jakoby přikrčenými domky nevelké stejnojmenné obce. Sovinec stojí na nevýrazném táhlém skalním ostrohu jsa obklopen oblými hřebeny sice nevysokého, ale rozlohou největšího geomorfologického celku České republiky - Nízkého Jeseníku.

Zříceninu hradu nalezneme asi 14 km jižně od městečka Rýmařov ležícího na rozhraní Nízkého Jeseníku a podstatně vyššího Hrubého Jeseníku.

Vznik hradu Sovinec

Hrad Sovinec pravděpodobně vznikl v roce 1332, jeho zakladatelem byl významný šlechtický rok, jenž se od roku 1348 nazýval "páni ze Sovince". Dá se předpokládat, že v roce 1348 byl hrad již dobře obyvatelný a také dostatečně chráněn pevnými hradbami skýtajícími dostatek bezpečí v pohnutých dobách středověku plného válečných konfliktů a potyček.

Hrad Sovinec však ještě neměl dnešní podobu, pravděpodobně jej tvořila jen válcová věž zvaná bergfrit a menší palác obehnaný kamennou hradbou šikovně využívající dispozice protáhlého skaliska. V roce 1356 nechává tehdejší vlastník, Pavlík ze Sovince, hrad dále opevnit. Kolem hradu je obehnána další - parkanová hradba. Po roce 1398, po smrti Pavlíka ze Sovince, propuká spor o dědictví, jenž se táhl až do roku 1409.

Hrad Sovinec za husitských válek

V období husitských válek se Sovinec stává významným opěrným bodem Husitů na Moravě. A to i přesto, že pánové ze Sovince několikrát změnily stranu, takže jednou škodí husitskému hejtmanovi Drastilovi a podruhé naopak blízké katolické Olomouci… V tomto období je hrad dále rozšiřován a opevňován v souladu s rozvíjející se válečnou technikou a strategií.

V roce 1468 vytahuje Jaroslav ze Sovince společně s Tunklem z Brníčka a Jiříkem Stošem proti odpůrcům krále Jiřího z Poděbrad. To mu však nebrání v tom, aby se páni ze Sovince v roce 1474 nepřidali na stranu uherského krále Matyáše Korvína. V roce 1480, po smrti Jaroslava, získává Sovinec Jan Heralt z Kunštátu, jenž v roce 1490 prodává Sovinecké panství Janu Pňovskému ze Sovince, jenž se v roce 1487 stal nejvyšším soudcem Markrabství moravského. Panství mělo v té době celkem 19 vsí.

Noví majitelé pevnost dále opevňovali a rozšiřovali. Nechali postavit nový palác na dnešním pátém nádvoří a pravděpodobně i severní palác. Přestavěn byl pravděpodobně i bergfrit. Zároveň je zřízena kaple pro domácí panstvo. V roce 1543 prodává Ješek ze Sovince hradní panství Kryštofovi z Boskovic, kteří nechali renesančně přestavět paláce pátého nádvoří a v městečku pod hradem stavějí kostel, jenž byl však později zničen Švédy za třicetileté války.

V roce 1576 mění Sovinec opět svého majitele. Jan Černohorský z Boskovic prodává hradní panství Vavřinci Ederovi. Ten zdokonaluje opevnění hradu, ke kterému přibývá velká polygonální dělová bašta a předsunutá osmiboká věž.

Na hradě se opět střídají páni, to se však již blíží pohnuté doby století 17. Nejprve v roce 1605 zasahují sovinští proti Bočkajovým vojskům pustošícím jižní Moravu. Na Bílé hoře nestali Sovinští páni na vítězné straně, přesto je Jan Kobylka omilostněn Ferdinandem III. pod slibem, že prodá Sovinec velmistru Řádu německých rytířů, k čemuž došlo v roce 1623.

Sovinec v době třicetileté války

Na panství však nezůstává v klidu dlouho, již v roce 1626 je opět slyšet řinčení zbraní. Evropa je zmítána krvavým konfliktem dnes zvaným třicetiletá válka. V roce 1626 se pod hradbami objevuje dánské vojsko Jana Arnošta Výmarského, které získává hrad Sovinec bez boje.

V následujícím období, v letech 1627 - 1643, je Sovinec barokně upravován a dále mohutně opevňován. Byly postaveny bastiony, nová zbrojnice a je rozšiřován vstupní barbakán. Přibývá i řada dalších obranných prvků včetně obezděných příkopů a palisádové hradby.

V roce 1642 doputovali na Sovinecké panství Švédové. Hradní hejtman zvětšuje posádku, avšak o rok později hrad Sovinec útoku švédského vojska stejně neodolá. V září 1643 Sovinec oblehne osmitisícové švédské vojsko pod velením Lennarta Torstenssona a budují postavení pro svých 82 kanónů. Hradní posádku v té době mělo tvořit jen asi 200 žoldnéřů.

Obléhání hradu Sovinec začalo 16.9. Dne 20.9. Švédové ostřelovali a dobyli předsunutou baštu Lichtenštejnku. Postupně získávají Švédové kontrolu nad vnějším opevněním a snaží se o vybudování miny pod Vilémovým bastionem, v čemž se jim obránci Sovince snaží urputně zabránit. Bohužel neúspěšně.

Počátkem října začíná obráncům hradu docházet střelivo. Místodržící Lichtenstein nabídl švédskému veliteli kapitulaci, která je přijata. Lichtensteinovi i ostatním příslušníkům řádu je umožněn svobodný odchod ze Sovince. Během obléhání hradu Sovinec bylo zabito 72 členů posádky a asi 800 švédských vojáků. O rok později podnikají Lichtensteinovi vojáci několik pokusů o znovuzískání kontroly nad Sovincem, ty však nebyly úspěšné.

V září je proto zahájena blokáda hradu, která skončila na jaře roku 1645 neúspěchem. Sovinec získávají nazpět až v roce 1650, bez boje. Hrad je urychleně opravován, protože se objevuje další nebezpečí - Turci.

Sovinec po skončení 30leté války

Sovinec se po skončení třicetileté války ocitá mimo válečné události, navíc se taktika a především vojenská technika vyvinula natolik, že v polovině 18. století přestává tento hrad plnit funkci vojenské pevnosti. Přesto je i nadále v držení Řádu německých rytířů. A to i po zrušení tohoto řádu v Německu a přesídlení do Vídně. To snad proto, že osobní sídlo velmistra se nacházelo v nedalekém Bruntále. Po požáru v roce 1784 byly na hradě provedeny jen nejnutnější opravy.

V roce 1867 byla na Sovinci zřízena první lesnická škola v Českých zemích, která tady fungovala až do roku 1896. Řád vlastnil hrad až do skončení II. světové války, přestože byl v roce 1940 předán do užívání německému Wehrmachtu, který tady zřídil internační tábor pro zajaté zahraniční důstojníky.

Smrtelnou ránu hradu zasadila procházející fronta v květnu 1945, kdy hrad kompletně vyhořel. V letech 1951 - 1953 byly zahájeny základní práce, které měly za cíl zabezpečit stavbu hradu a zastřešit polygonální dělovou baštu Remter. Od roku 1965 je Sovinec v držení Muzea v Bruntále.

V 80. a 90. letech minulého století probíhaly rekonstrukční práce, které pokračují dodnes. Přesto na zabezpečení a opravě Sovince zbývá ještě velice mnoho práce. V roce 2000 byla na Sovinci otevřena prohlídková trasa a expozice lesnického školství. Lesnická škola tady sídlila již od roku 1867.

Otevírací doba hradu Sovinec

• Duben: So - Ne 9.00 - 16.00
• Květen, červen: Út - Ne 9.00 - 17.00
• Prázdniny: Út - Ne 9.00 - 17.00
• Září: Út - Ne 9.00 - 17.00
• Říjen: So - Ne 9.00 - 16.00

Vstupné na hrad Sovinec

• Vstupné 100 Kč
• Snížené vstupné 50 Kč
• Rodinné vstupné 250 Kč
• Další informace na akce.sovinec.cz

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.