Štramberská Trúba, rozhledna s hradem Štramberk

Štramberská Trúba - otevírací doba a vstupné na rozhlednu, historie hradu Štramberk

Štramberská Trúba je turisticky velice atraktivním cílem. Na Štramberskou Trúbu každoročně zamíří velká část návštěvníků této části Lašska v podhůří Beskyd, respektive Podbeskydské pahorkatiny.

Asi 40 metrů vysoká Štramberská Trúba je dominantou malebného městečka Štramberk ležícího v blízkosti měst Kopřivnice a Nový Jičín. Tyčí se na strmém skalnatém ostrohu vrcholu zvaného Zámecký kopec.

Štramberská Trúba je součástí hradu Štramberk, jenž je národní kulturní památkou. Přesné období vzniku hradu není známo. Založení hradu je spojováno se šlechtickým rodem Benešoviců někdy po roce 1200. Hrad by pravděpodobně založen jako strážní hrad sloužící k ostraze obchodní cesty z Opavska do Uher, která vedla na sever od dnešního města Štramberku a ve městě se spojovala se stezkou vedoucí z Olomouce do Slezska. K ostraze obchodních cest byl založen celý řetěz podobných pevností.

Jasno do původu hradu Štramberk Štramberská Trúba) nevnese ani jeho jméno. Někteří autoři předpokládají, že jméno hradu mohlo vzejít z německého slova Strahlberg, což znamená zářící horu. Štramberský hrad opravdu stojí na nápadně bílém (zářícím) vápencovém kopci. Původ názvu hradu Štramberk ale může sahat i ke slovu "střela", kterou měli ve znaku Kravařové…

Ve 13. století byl hrad majetkem řádu templářů. Po jeho krvavém zrušení v r. 1312 se hrad Štramberk dostává do držení českého krále Jana Lucemburského a v letech 1333 - 1346 do držení moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále a císaře říše římské Karla IV.

Od r. 1350 byl castrum Strallenberg majetkem zakladatele města Štramberk, moravského markraběte Jana Jindřicha. V r. 1375 se Štramberk stává majetkem jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského.

Po roce 1380 se pány hradu a celého hradního panství stává moravsko - slezská větev rodu Benešoviců - páni z Kravař (do roku 1433). Následně hrad Štramberk střídá dalšího majitele - připadá Hustopečím.

Poslední hustopečský pán Lacek Štramberk jej ale již v roce 1523 prodává Bernardu ze Žerotína, pánovi blízkého Fulneku. Ti hradu vtiskávají novou podobu, když budují nové střechy zakončené atikou. To je však již labutí píseň hradu, jenž je záhy panstvem opuštěn stěhujíc se do pohodlnějších sídel. Hrad se následně stává majetkem města Nový Jičín. Novojičínští měšťané se však o hrad příliš nestarali a tak není divu, že hrad brzy zpustl.

V roce 1613 byl hrad Štramberk podle dobových pramenů již v takovém stavu, že jej bylo nutné opravit. Opravy se však dočkaly pouze střechy. Výrazně větších úprav se Štramberský hrad dočkal až v průběhu třicetileté války, kdy se za jeho kamennými hradbami skryli jezuité z Olomouce.

V roce 1773 za vlády Josefa II. byl jezuitský řád zrušen a hrad zůstává opět opuštěn. Již 10 let po osiření hradu se zřítila jeho přední část. Kamenné zdivo je rozebráno a využito jako stavební materiál. Opuštěn zůstává hrad až do 19. století, kdy je již silně poznamenán zubem času.

Někdy kolem roku 1860 si hradu, respektive strážní věže - bergfritu o výšce 40 metrů a průměru 10 metrů všímá místní stolař Jan Kopeček. Na Trúbu staví schodiště a přistavuje skromné pohostinství. Podnik ale příliš nevynášel a je brzy uzavřen. Počátkem 20. století hrad znovu ožívá díky turistům, které sem přivádí nedaleká železnice.

V letech 1901 - 1903 byla Trúba nově zastřešena a upravena jako rozhledna. To vše podle návrhu pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby Štramberského hradu byly částečně dozděny a zakonzervovány, postaveny byly i dvě hradní brány.

O oživení Štramberské Trúby, místními obyvateli lidově zvané Kulatina, se zasadil Adolf Hrstka, předseda místního odboru Klubu českých turistů. Opravená věž byla slavnostně otevřena již 1. června 1903. Na počest neúnavného iniciátora opravy Trúby je do opevnění hradu vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky. Jeho jméno nese i roubená turistická chata z roku 1925 nacházející se kousek pod věží.

Na ochoz Štramberské Trúby dnes vede tříramenné kovové a dřevěné schodiště. Z oken ochozu se otevírají fantastické panoramatické rozhledy. Na severovýchodě pouze stíní oblá zalesněná homole Bílé hory s rozhlednou.

Za dobré viditelnosti vidíme na západě Starojický kopec s hradem Starý Jičín, jižnímu a východnímu obzoru dominují vrcholy Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. Krásně je vidět Radhošť, Pustevny i Lysou horu, nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd.

V okolí Štramberka lze v poklidu strávit celý den. Navštívit můžeme proslulou jeskyni Šipka, Bílou horu s rozhlednou a řadu dalších cílů, k těm se ale vrátím v samostatném článku.

Otevírací doba rozhledny Štramberská Trúba

• Leden, únor: zavřeno
• Březen: víkendy 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.00
• Duben: Po zavřeno, Út - Ne 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.00
• Květen, červen: Po zavřeno, Út - Ne 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.00
• Červenec, srpen: Po - Ne 9.00 - 12.00 a 12.30 - 18.00
• Září: Po zavřeno, Út - Ne 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.00
• Říjen: Po zavřeno, Út - Ne 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.00
• Listopad: víkendy 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.00
• Prosinec: zavřeno