Hvězda Alderamin (α Cep) je v souhvězdí Cefea nejjasnější stálicí

Jasnost a svítivost hvězdy Alderamin, vzdálenost od Země a spektrum

Hvězda Alderamin (α Cephei) je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Cefeus. Dosahuje zdánlivé jasnosti 2,43^m (poslední kalibrace uvádí 2,51^m). Hvězda Alderamin mírně mění jasnost (o 0,06^m), neboť patří mezi proměnné hvězdy delta Scuti.

Fyzicky se jedná o podobra (třída svítivosti IV) spektrálního typu A7 s povrchovou teplotou asi 7 740 K. Svítivost alfa Cep převyšuje svítivost našeho Slunce asi 17×, hmotnost asi 1,74×. Průměr hvězdy asi 2,3× převyšuje průměr našeho Slunce.

Poslední poznatky však naznačují, že jádro této hvězdy je již neaktivní a termonukleární reakce probíhají ve slupkách. To by znamenalo, že se Alderamin začíná opouštět hlavní posloupnost a měnit barvu na oranžovou. Jinými slovy - začíná přecházet do stádia rudého obra.

Čtěte také: Souhvězdí. Kolik souhvězdí nalezneme na naší obloze?

Zajímavá je i neobyčejně rychlá rotace hvězdy. Obvodová rychlost na rovníku činí asi 246 km/s (oproti asi 2 km/s u našeho Slunce), Alderamin tak jednu otočku vykoná za pouhých 12 hodin. Tato rychlá rotace má za následek výrazné zploštění hvězdy. Rovníkový průměr hvězdy je asi o 1/3 větší než ten polární.

Tato rychlá rotace mimo jiné ovlivňuje nejen podobu magnetického pole, ale i chemické složení jednotlivých vrstev hvězdy. Co za tak rychlou rotací hvězdy astronomové dosud nevědí. Pouze se dohadují, zda-li je to důsledek interakce s některou z blízkých hvězd a nebo rychlá rotace zárodečného mračna, ze kterého se hvězda Alderamin zformovala.

Hvězda Alderamin, jejíž jméno (jak jinak) pochází z arabského al-dira´al-jamin (pravé rameno) se nachází asi 49 světelných let od Země. V našich geografických šířkách je alfa Cephei cirkumpolární.

Alfa Cephei (Alderamin) jako Polárka

V důsledku precese zemské osy, která gravitačním působením Měsíce a Slunce opisuje vlnovku podobnou té, jakou opisuje roztočená dětská káča (pamětníky zvaná také jako bunek) se okolo roku 7 500 n. l. stane Alderamin "Polárkou". Přesněji - zaujme na obloze její místo (přibližně).

Nebude to sice až tak těsná "Polárka", ale i zhruba 3 ° ujdou. Polárka je nyní od světového pólu vzdálena asi 3/4 stupně, ale 24. března 2 100 n. l., kdy se k pólu přiblíží nejvíce, to bude pouhého 0,4525 °.

Zemská osa nemíří na stále stejné místo na obloze, ale v důsledku oné precese se směr pomalu mění. Sklon rotační osy k rovině oběhu zůstává ale prakticky stejný. Osa opisuje jakoby plášť kužele. Jeden takovýto cyklus (tzv. platónský rok) trvá přibližně 26 000 let.

Další související články: