Astronomická jednotka (au) slouží k měření vzdáleností ve Sluneční soustavě a vesmíru

Astronomická jednotka - jednotka pro měření vzdáleností

Astronomická jednotka (au, dříve AU) je jednotka vzdálenosti využívaná v astronomii. Astronomická jednotka se používá především pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě. Pro měření vzdáleností hvězd či galaxií se z praktických důvodů astronomická jednotka nepoužívá, ale používají se jednotky jako světelný rok či parsek.

V minulosti byla astronomická jednotka au (z anglického astronomical unit) definována jako střední vzdálenost Země od Slunce, dnes je astronomická jednotka definována jako délka poloměru nerušené kruhové oběžné dráhy tělesa zanedbatelné hmotnosti pohybujícího se okolo Slunce úhlovou rychlostí 0,017 202 098 950 rad za den (86 400 s). Definice této jednotky vychází z Gaussovy gravitační konstanty a středního slunečního dne.

Čtěte také: Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru

V roce 1976 přijala Mezinárodní astronomická unie následující hodnotu astronomické jednotky:

1 AU = 149 597 870 km

Avšak v roce 2012 bylo na Valném shromáždění IAU v Pekingu doporučeno sjednotit značení astronomické jednotky na dnešní au. Zároveň byla astronomická jednotka nově definována. Její dnešní hodnota tak činí:

1 au = 149 597 870,700 km

V soustavě SI se uvádí astronomická jednotka jako AU (z francouzského unité astronomique). V praxi se obvykle využívá zaokrouhlená hodnota astronomické jednotky na 149,6 miliónů km a nebo 150 miliónů km.

V astronomii se používají i další, vyšší, jednotky délky. Je to světelný rok a parsek. Jeden světelný rok je přibližně

63 240 au (astronomických jednotek

a jeden parsek (pc) ještě 3,26× více, tedy (zaokrouhleně)

206 265 au.

Přepočteno přesně, činí jeden parsek 206 264,806 au neboli 30,856 × 10¹² km.

Další související články: