Hrad Děvičky, zvaný také Dívčí hrad či Dívčí hrady, stojí na severním
okraji Pavlovských vrchů nad obcí Pavlov. Hrad
Děvičky však nebyl takto monumentální pevností od svého počátku. Původní hrad, který je
prvně písemně zmiňován v roce 1222, byl patrně dřevěný. Na kamennou pevnost byl přestavěn
až později, někdy v polovině 14. století. A možná, že původní Děvičky stávaly na zcela
jiném místě…
Děvičky (Dewiczky, Maydberch, Maidenburg) byly zpočátku královským majetkem.
Prvním známým purkrabím byl Štěpán z Medlova, prapředek slavného rodu pánů z Pernštejna.
V roce 1344 jej ale Jan Lucemburský postupuje šlechtickému rodu Lichtenštejnů.
V držení Lichtenštejnů byla pevnost až do roku 1570, kdy musel zadlužený Kryštof
z Lichtenštejna Děvičky odprodat L. Kerecsenyimu, zasloužilému hejtmanovi z protitureckých
válek. Po krátké době, v roce 1575, Děvičky získávají Ditrichštejnové.
V 16. století, když Turci zle dotírali na střední Evropu a na blízkou Vídeň, byla
plášťová a až dva metry silná hradba hradu značně zesílena. Přistavěna byla také mohutná
dělová bašta v renesančním stylu, která měla chránit hrad z nejsnáze přístupné strany.
Turci se naštěstí hradu Děvičky vyhnuli, avšak v 17. století Švédové již nikoliv. Během
30leté války byl hrad (r. 1645) obležen a následně dobyt a vypálen Švédy.
Po těchto neblahých událostech význam hradu poklesl, pevnost již nebyla nikdy plně
obnovena a sloužila již jen jako strážní hláska. Na přelomu 18. a 19. století byla ale
i ta opuštěna a hrad nadále chátral.
Z původní gotické pevnosti lichodélníkového půdorysu s rozměry asi 65 × 20 metrů tak
zůstala jen ruina, která se tyčí na strmém skalním vrcholu nad vodním dílem Nové Mlýny
a obcí Pavlov. Ta je jednou z vyhlášených vinohradnických lokalit Pálavy.
Dodnes z hrdé gotické pevnosti dobře zachovaly dělová bašta se střílnami, rozsáhlé
předhradí i torza paláců včetně sklepení. Z hradu Děvičky se otevírají úžasné výhledy
na celou oblast Pálavy, Ždánického lesa, na
Nové Mlýny aj. Zajímavé je, že pevnost neměla žádnou útočištní věž - bergfrit, které jsou
tolik typické pro hrady založené ve 13. či 14. století.
