Muchomůrka ryšavá (Amanita fulva), muchotrávka plavohnedá

Zprvu vejčitý až zvoncovitý, později sklenutý klobouk s malým hrbolkem má v průměru 35 až 100 mm, oranžově hnědé až červenohnědé zbarvení, lysý, občas se zbytky vela. Pokožka hladká, za vlhka mírně lepkavá. Okraj klobouku je výrazně a dlouze rýhovaný, u starších plodnic někdy zvednutý. Bílé lupeny jsou na ostří jemně zoubkaté, středně husté a široké, u třeně volné.

Válcovitý, vločkatý a jemně vláknitý třeň muchomůrky ryšavé je 80 až 150 mm, občas až 200 mm dlouhý, 5 až 15 mm široký, směrem ke klobouku zúžený, u starších plodnic uvnitř dutý, vyrůstající z bělavé blanité pochvy, která je z vnější strany často skvrnitě narezlá. Je bez prstenu, má bělavě krémovou až světle okrovou barvu, odspodu hnědnoucí. Bílá a křehká dužnina má jemnou chuť i vůni. Kulovité výtrusy o průměru 9 až 12 µm jsou hladké a průsvitné, výtrusný prach má bílou barvu.

Muchomůrka ryšavá roste od května / června do listopadu pod listnáči i jehličnany, nejhojněji ve smrčinách, borech, doubravách a bučinách, upřednostňuje kyselé půdy. Vyskytuje se od nížin až po horské polohy, nejhojnější je ale v pahorkatinách a podhorském stupni. Tato houba je zaměnitelná za podobnou, světleji zbarvenou a mohutnější muchomůrku šafránovou (Amanita crocea), která je ale rovněž (po tepelné úpravě) jedlá.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.