Muchomůrka šafránová (Amanita crocea), slovensky muchotrávka oranžová,
je jedlá houba z čeledi muchomůrkovité (Amanitaceae). Avšak pozor - za syrova
je muchomůrka šafránová mírně jedovatá, jedovatost ztrácí až delší tepelnou úpravou.
Klobouk o průměru 30 až 100 mm je zprvu tupě kuželovitý až vejčitý, později nízce
sklenutý až plochý, lysý, někdy s útržky plachetky, za vlhka hedvábitě lesklý, lepkavý,
oranžový, žlutavě okrový až šafránově žlutý, často se světlejším nažloutlým okrajem,
hygrofáníí, po okrajích znatelně rýhovaný, hladký. Asi 7 mm vysoké lupeny jsou husté,
volné, zprvu čistě bílé, později krémové, na ostří vločkaté a tmavší se žlutavým nádechem,
při okraji klobouku zaoblené.
Válcovitý, k bázi mírně rozšířený třeň vyrůstající z bílé, volné, odsedlé, blanité
pochvy, má délku 80 až 150 mm, některé houby až 200 mm, v průměru 8 až 20 mm. Bez prstence,
bílý, později světle krémový, nažloutlý až světle oranžový s prstencovitě uspořádanými,
nepravidelnými řadami vloček, šupinek s oranžově žíhaným povrchem, plný a pevný, u starších
plodnic v horní polovině dutý, vylomitelný.
Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku hnědavě oranžová, tenká a křehká, na řezu nemění
barvu. Má příjemnou houbovou vůni a neutrální chuť, je však potřebná delší tepelná úprava.
Pro houbaře však nemá muchomůrka šafránová větší význam, neboť je jen tence masitá a poměrně
zřídkavá. Hladké, kulovité výtrusy mají rozměry 8 až 11 µm, výtrusný prach je bílý.
Muchomůrka šafránová roste od června do října / listopadu v listnatých i jehličnatých
lesích, od nížin až po horské polohy, nejhojnější je však v pahorkatinách a podhorském
stupni. Upřednostňuje světlejší lokality a kyselejší půdy. Roste v mykorhize s řadou
listnatých i jehličnatých stromů. Houbu lze zaměnit za podobnou, drobnější muchomůrku
plavou (Amanita fulva), která má však lysý třeň a zbarvení je prosté oranžových
odstínů, tolik typických právě pro muchomůrku šafránovou, ale i za jiné drobnější bezprstenné
muchomůrky.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Hrad Krakovec se nachází na Rakovnicku v Plaké pahorkatině na okraji
obce s názvem Krakovec. Jeho výrazná silueta se zvedá na nevelkém ostrohu nad Krakovským
a Šípským potokem. Auto jsem nechal na návsi a vydal
…
Jako řada turistů na Madeiře, tak i já jsem toužila vyjít na nejvyšší
vrchol tohoto ostrova, Pico Ruivo. Lákaly mne nejen krásné výhledy a fascinující štíty,
ale také tunely a docela dlouhý sestup z Pico de Arieiro. Túra na Pico do
…
Zatím poslední setkání na vrcholech proběhlo na Bradle (600 m)
alias Moravském Blaníku v Hanušovické vrchovině. Na Moravě zůstaneme i v roce 2024,
avšak Hanušovickou vrchovinu vyměníme za nevysoké, ale velice malebné
…
Blížil se Štědrý den, který je v řadě zemí spojený s Ježíškem.
Toho jsme na Madeiře viděly v různých podobách a zpracováních. Ale netušila jsem,
že se nedaleko hlavního města nachází i velká socha Ježíše. A tak jsme se
…
Mezi památky nepatří jen hrady, zámky, tvrze, různé staré a historické
stavby, kostely, ale i kláštery. I s nimi je spjat kus historie naší krásnoé země.
Při svých toulkách jsem jich také navštívil několik a s jedním z nich vás teď
…
Můj příběh se začíná na Silvestra v roce 2022. Na jedno z přání
P. F., které rozdávám kamarádům, jsem napsal "Dobrodružství začíná překročením
prahu tvého domu". Abych si tu krátkou větu vyzkoušel, překročil jsem
…
Tajemství mlhoviny Běžící kuře (Running Chicken), která je domovem
rodících se nových hvězd, poodhaluje tento snímek dalekohledu VLT Survey Telescope (VST)
z observatoře Paranal v Chile. Snímek má rozlišení neuvě
…
Další úžasný výlet na Madeiře jsme podnikly podél pobřeží na severovýchodě
ostrova. Jedná se o jednu z nejkrásnějších pobřežních stezek Madeiry. Kdysi tuto
stezku používali místní obyvatelé, aby mohli vyměňovat své zboží
…
Sú medzi nami jednotlivci, ktorí tvrdia, že do krčmy sa chodiť nemá.
Ak takých poznáte, vyhýbajte sa im, prosím. Je to úplne zvrátený názor, ktorý ruinuje
podstatu ľudského bytia. Veď povedzte sami, kde sa majú ľudia po
…
Tento zámek jsem měl možnost navštívit několikrát. Charakterizoval
bych jej i částečně jako jednu z perel baroka v českých a moravských zemích. Nachází
se na nevelkém návrší nad městem Chlumec nad Cidlinou
…