Holubinka vrhavka (Russula emetica), slovensky plávka škodlivá

Klobouk o průměru 40 až 100 mm je zprvu polokulovitý, později sklenutý, nakonec rozprostřený a ve středu zpravidla mělce (zřídka i výrazněji) vmáčklý, na okrajích hladký, u starších plodnic krátce rýhovaný. Pokožka je zářivě červená, třešňově až růžově červená, mírně lesklá, ve středu postupně vybledající do žlutavých až okrových tónů, lehce slupitelná asi do poloviny klobouku. Za sucha hladká a lysá, za vlhka matně lesklá a mírně lepkavá.

Středně husté lupeny postupně prořídají, jsou tenké a křehké, 4 až 8 mm vysoké, na okraji klobouku tupé, ke třeni jsou úzce připojené nebo volné, bílé, u starších hub až smetanové. Válcovitý až mírně kyjovitý třeň holubinky vrhavky je dlouhý 50 až 80 mm a široký 10 až 20 mm. Zprvu plný, postupně částečně dutý až vatovitý. Pokožka je bílá, lesklá, podélně vrásčitá, na bázi lehce žloutnoucí.

Bílá dužnina je pod pokožkou klobouku narůžovělá, poměrně křehká, u starých hub žloutnoucí. Má ostře palčivou chuť a nevýraznou až jemně ovocnou vůni. Její požití bývá příčinou bezprostředních střevních potíží, někdy i zvracení. Své druhové jméno si tak plně zaslouží. Elipsoidní výtrusy o průměru 7,5 až 11 × 6,5 až 9 µm mají nápadnou ornamentiku, výtrusný prach má bělavou až světle okrovou barvu.

Holubinka vrhavka roste v našich podmínkách od června / července do listopadu pod jehličnany, obvykle ve smrčinách, jen zřídka pod listnáči. Dává přednost nevýživným, podmáčeným až mokřadním a velmi kyselým půdám, často roste v mechu. Však nakonec připojené fotografie byly pořízeny v prostoru Velkého mechového jezírka v NPR Rejvíz v Jeseníkách. Houba roste od pahorkatin až po horské polohy, nejhojněji ve výškách od 300 do 1 000 m n. m.