Hronikum (chočský příkrov), tektonická jednotka v Karpatech na Slovensku

Hronikum (chočský příkrov), další z tektonických jednotek Slovenska

Hronikum je další z tektonických jednotek Západních Karpat. Hronikum patří ke dvěma (podle některých prací třem) subtatranským příkrovům. Spolu s fatrikem (krížňanským příkrovem). Některé práce k nim připojují i silicikum (silický příkrov), jehož zařazení se v jednotlivých studiích citelně rozchází.

Hronikum je svrchním subtatranským příkrovem, jenž byl do oblasti jádrových pohoří přesunut z předpokládané sedimentační oblasti mezi gemerikem a veporikem během tektonických pohybů ve svrchní křídě.

Hronikum je zastoupeno nejen v jádrových pohořích jako jsou Považský Inovec, Tribeč, Malé Karpaty, Nízké Tatry, Velká a Malá Fatra aj., nýbrž i (v menším zastoupení) ve veporském pásmu.

Hronikum je nasunuto na fatrikum a dosud nebyl zjištěn, na rozdíl od spodního fatrika, přímý kontakt s tatrikem. Hronikum je budováno permskými a karbonskými vulkanosedimenty, střednětriasovými vápenci a dolomity, jurskými a spodnokřídovými vrstvami.

Čtěte také: Gemerikum, tektonická jednotka Západních Karpat

Hronikum je často ztotožňováno s chočským příkrovem. Chočský příkrov však tvoří pouze část, byť podstatnou, hronika. Druhým příkrovem hronika je štúrecký příkrov. Některé práce však tento příkrov z hronika vylučují a například M. Maheľ navrhl zavedení termínu chočský polyfaciální příkrov.

Někteří autoři do hronika řadí i strážovský příkrov (a všechny vyšší příkrovy jako nedzovský, veterlínsky, tstiansky) oddělený z mojtínsko-harmanecké karbonátové platformy. Jiní autoři jej zase pro změnu přiřazují k siliciku (díky převaze wetternsteinské facie) a jiní zase ke gemeriku. Členění a struktura hronika je však stále předmětem odborných diskusí a jeho vymezení nelze považovat za uzavřené. Zejména pokud se každé desetiletí jeho struktura v odborných pracích popisuje tak diametrálně odlišně.

Hronikum je považováno za bezkořenový příkrov, neboť místo jeho vzniku není s určitostí známo. Řada autorů však předpokládá, že se hronikum vyvíjelo v oblasti dnešního Horehroní v oblasti řeky Hron (díky níž tento příkrov získal své pojmenování). Některé práce pak připouštějí možnost vzniku v oblasti veporika.

Použitá literatura a zdroje

• M. Maheľ - Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1. Veda 1986
• D. Plašienka - Tektochronológia a paleotektonický model jursko-kriedového vývoja centrálnych Západných Karpát. Veda, 1999
• J. Dvořák, B. Růžička - Geologická minulost Země, úvod do historické geologie a paleontologie, SNTL 1966
• I. Vološčuk a kol. - Tatranský národný park, biosférická rezervácia, Gradus 1994
• J. Hók, Š. Kahan, R. Aubrecht - Geológia Slovenska. Univerzita Komenského, Bratislava 2001
• http://sk.wikipedia.org/wiki/Hronikum

Další související články: