Fatrikum (veporikum), tektonická jednotka Západních Karpat na Slovensku

Fatrikum (veporikum) neboli krížňanský příkrov

Fatrikum (také fatridy) je další z tektonických jednotek Západních Karpat. Vrstvy fatrika vznikaly v dnes již neexistujícím sedimentační prostoru mezi jednotkami tatrika a veporika (resp. v severní části veporika). Řada autorů proto chápe fatrikum jako součást veporika. Podloží fatrika je totiž spjato s veporikem, z nějž bylo subdukcí nasunuto na tatrikum.

Fatrikum (krížňanský příkrov) je spolu s hronikem (chočským příkrovem) a v novějších pracech i se silicikem považováno za subtatranské příkrovy. Fatrikum je řadou autorů ztotožňováno s krížňanským příkrovem, jenž tvoří největší část fatrika. To dosahuje celkové rozlohy asi 15 000 km², z čehož krížňanský příkrov zahrnuje asi 12 000 km². Fatrikum je spodní ze subtatranských příkrovů, jenž byl nasunut na tatrikum. Jeho vrstvy zároveň leží pod hronikem (chočským příkrovem).

Čtěte také: Veporikum, tektonická jednotka Západních Karpat

Fatrikum (veporikum) je budováno pouze mezozoickými hornaninami (spodní trias až spodní křída), které dosahují tloušťky až jednoho kilometru. Jedná se o příkrovové těleso, které bylo odtrženo od původního sedimentačního podkladu a přesunuto na jednotky tatrika. Především v oblastech Tater, Malé a Velké Fatry, Chočských vrchů, ale i řady dalších jádrových pohoří.

Fatrikum se objevuje v příkrovech Bujačího vrchu a Havrana v Belianských Tatrách, Bobrovce v Západních Tatrách, na hlavním holním hřebeni Velké Fatry od Čremošného po Necpalskou dolinu a okolí Borišova, Krížne a Ploské či v izolovaných partiích Malé Fatry, Chočských vrchů, Nízkých Tatrách a dalších jádrových pohořích.

Fatrikum Velké Fatry má monoklinální strukturu s průměrným sklonem 30° - 40° k severu a nebo severozápadu. Lokálně je stavba ještě složitější, což je dáno provrásněním (především v oblasti dogerských vápenců). Místy je fatrikum překryto chočským příkrovem (např. Suchý vrch) a gemerikem (příkrov Tlsté).

Vrstvy fatrika vznikaly především pánevní sedimentací v sedimentační pánvi zvané fatrikum. Litologicky (složením) a stratigraficky (časovým rozpoložením sedimentace) se do značné míry podobá obalovým jednotkám tatrika a hronika (chočského příkrovu). Objevují se tady vápence, slínovce, slínité břidlice a další horniny, které snadno podléhají zvětrávání.

Použitá literatura a zdroje

• M. Maheľ - Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1. Veda 1986
• D. Plašienka - Tektochronológia a paleotektonický model jursko-kriedového vývoja centrálnych Západných Karpát. Veda, 1999
• J. Dvořák, B. Růžička - Geologická minulost Země, úvod do historické geologie a paleontologie, SNTL 1966
• I. Vološčuk a kol. - Tatranský národný park, biosférická rezervácia, Gradus 1994
• J. Hók, Š. Kahan, R. Aubrecht - Geológia Slovenska. Univerzita Komenského, Bratislava 2001
• http://sk.wikipedia.org/wiki/Fatrikum

Další související články: