Treking > Tipy na výlet > Slovenské hory a ledovce v době ledové
Slovenské hory a ledovce v době ledovéMíra zalednění v posledním glaciálu (době ledové), doba ledová v Karpatech25.11.2010 | Otakar Brandos
Hory Slovenska jsou velice rozmanité a podmanivé. Na jejich utváření se podílela řada vlivů, k nimž nejen v poslední době ledové patřilo stálé zalednění. Ledovce před 80 000 lety pokryly řadu pohoří Slovenska a po svém ústupu někdy před 8 000 lety zanechaly po sobě nesmazatelnou stopu. V posledním glaciálu byla téměř celá severní Evropa pokryta souvislou a až 2,5 km silnou vrstvou ledu. Hranice zalednění se táhla od karpatského podhůří přes Sudety (Krkonošsko-jesenická subprovincie) až po ústí Rýna a Temže. Krajina dnešního Polska, Německa a řady severských zemí tak připomínala krajinu dnešního Grónska. O přítomnosti ledovce svědčí nálezy četných bludných balvanů, které sem byly dovlečeny například ze Švédska. Centry ledového štítu byl Skandinávský poloostrov, Skotsko a Polární Ural. Ohromná ledová masa doslova zamáčkla zemskou kůru do astenosféry (glaciizostáze). Po odtátí ledovce dochází k opětovnému výzdvihu, jenž místy dosáhl až 250 metrů. Doba zalednění se skládala z několika fází. Střídaly se glaciály (chladná období) s iterglaciály (teplejšími obdobími) a pluviály (vlhké období ve Středozemí). Krajina dnešního Slovenska měla v posledním glaciálu ryze kontinentální charakter, přesto se čelu ledovce nepodařilo překonat vysoké Karpaty. I přesto si ale království ledu svůj díl urvalo a obsadilo nejvyšší partie řady pohoří, vždyť sněžná čára byla asi o 1 200 m výškových níže. Kterých slovenských pohoří se zalednění týkalo? Tak na prvním místě zcela zřetelně Tatry. Tatry byly ledovcovou masou silně obroušeny a horská údolí prohloubena. Tatry tak získaly typické glaciální reliéf. Největší tatranské ledovce dosahovaly délky i přes 10 km a mocnosti přes 300 m. Vůbec největším ledovcem Slovenska byl ledovec v Bielovodské dolině, který dosahoval délky 14 km a mocnosti až 330 m. V době největšího zalednění bylo ledovci pokryto v Tatrách až 150 km2! Při oteplení po skončení doby ledové ledovce zmizely a zanechaly po sobě typické ledovcové tvary jako jsou trogy, ledovcové kotle (kary) s morénami. Na jejich dnech pak vznikla plesa, z nichž mnohá dosahují rozloh přes 10 hektarů. Největším tatranským plesem je Morskie Oko na polské straně pohoří. Nejvíce ledovců měly Východní Tatry, resp. okrsek Vysoké Tatry. Jejich vysoké skalní štíty a hluboká údolí měly největší předpoklady pro vznik mohutných ledovců. Západní Tatry byly zaledněny o poznání méně, přesto se i tady nacházelo na 17 ledovců. Dalším pohořím, kde byly nalezeny stopy po zalednění jsou Nízké Tatry. Asi nejcharakterističtější ledovcové kotle můžeme nalézt na severních srázech nejvyšší hory Nízkých Tater - Ďumbieru. Své stopy ale ledovce zanechaly i na řadě dalších míst Nízkých Tater. Celkem bylo v Nízkých Tatrách 10 ledovců, především na severních srázech Ďumbierských Tater. Největší z ledovců dosahoval délky asi 5 km. Dalším pohořím, které bylo zaledněno, byly Oravské Beskydy, třetí nejvyšší pohoří Slovenska. Na Babí hoře je doložena existence celkem 10 ledovců s celkovou plochou okolo 11 km2. Na druhém nejvyšším vrcholu pohoří - Pilsku, je doložena existence dvou menších ledovců. Menší zalednění měla i Malá Fatra, stopy po ledovcové činnosti nalezneme v oblasti tzv. Chlebského kotle. Někteří z vědců však přítomnost ledovce v oblasti Malé Fatry zpochybňují, podobně jako v oblasti Velké Fatry kolem vrcholu Ploská a Borišov. Tady předpokládají existenci spíše velkých firnovišť. Z dalších pohoří Slovenska nebyla existence ledovců doložena. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Ledovce (1) - vznik, vývoj a dělení ledovců+ Morény a bludné balvany, ledovce (2) + Kary a trogy, ledovce (3) + Horské ledovce mizejí závratným tempem |
|