Malá Fatra, přechod hřebene pohoří; Fatransko-turčanský Karpattrek (8)

Pohodová hřebenovka pohoří Malá Fatra

Včera jsem se stačil přesunout na Chatu pod Chlebom. Definitivně jsem opustil Velkou Fatru a přešel do posledního (prvního) navštíveného pohoří - na Malou Fatru. Mám před sebou poslední dva dny pochodu, cesta se již chýlí do svého závěru.

Po včerejší dlouhé etapě bych dnes asi trasu dlouhou 33 km s 2 300 m převýšením za světla neušel, proto se rozhoduji zařadit jen krátkou etapu na sousední Chatu pod Suchým. Protože mám před sebou dnes jen 12 km a vcelku nepatrných 800 m převýšení, mohu na dnešní trek vyrazit poměrně pozdě.

I přesto jsem vzhůru docela brzy a užívám si ranního sluníčka, které osvětluje hřebeny Velké Fatry, Nízkých Tater, Chočských vrchů, Západních Tater, Malé Fatry i Žiaru s Vtáčnikem. Údolí se koupou v ranní mlze, tady nahoře je klid a pohoda. Nacvakám i spoustu snímků, tu nádheru je škoda nezvěčnit.

Čtěte také: Trek hřebenem Velké Fatry na Malou Fatru, Karpattrek (7)

Po snídani se loučím s Chatou pod Chlebom (1 415 m) a nabírám kurz Snilovské sedlo (1 524 m). Oproti mi jde vstříc pár turistů. Je vidět, že lanovka z Vrátne do Snilovského sedla již nastartovala a chrlí na hřeben Malé Fatry masy turistů. Cestou do sedla se po levé ruce otevírají nádherné výhledy na celou oblast Turce, po pravici pak bělostné skalky vápencového vrcholu Chlebu. No a přímo před nosem se zvedá nejvyšší hora Malé Fatry - Veľký Kriváň (1 709 m), na jehož úbočí se rozkládá největší kamenné moře celé Malé Fatry…

Veľký Kriváň a Malý Kriváň

Již pod sedlem jsou cítit silné nápory větru. Vzduch je sice hodně teplý, ale vítr s člověkem dokáže pořádně lomcovat. Později to bude až nepříjemné. V sedle se nezdržuji, byl jsem tady mnohokrát, rychle pokračuji k vrcholu Velkého Kriváně. Za zády máme nádherné vršky Velkého Rozsutce i Malého Rozsutce, oblou travnatou homoli Stohu, v dáli je krásně vidět Babí horu a Pilsko. Na posledních dvou jmenovaných jsem letos již byl při Beskydském Karpattreku, Rozsutce si nechávám na příští rok, vede přes ně trasa Oravského Karpattreku.

Předcházím turisty, kteří se do Snilovského sedla vyvezli lanovkou a již jsem na vrcholu Velkého Kriváně (1 709 m). Nejenže jde o nejvyšší vrchol Malé Fatry, ale také o nejvyšší vrchol celého Fatransko-turčanského Karpattreku. Konečně dosahuji nejvyššího bodu celé své devítidenní pouti. Na vrcholu, přestože zde pořádně funí, se zdržím poměrně dlouho. Mám čas a hodlám si tuto část hlavního hřebene Malé Fatry pořádně vychutnat. Dosud jsem tady měl vždy naspěch a bylo "potřeba trhat rekordy"…

Výhledy se opět zhoršily, je silný opar, takže třeba na Lysou horu v Beskydech nedohlédnu. Okolní slovenská pohoří jsou ale vidět docela dobře, brouzdám pohledem po místech, vrcholech a hřebenech, po kterých jsem již měl možnost se během svých horských poutí toulat. Ať již za hezkého počasí, občas i ve vichřici či pořádném lijavci. Vždy to ale bylo krásné a inspirující.

Na vrcholu to začíná houstnout, takže se s nejvyšším bodem treku loučím a vracím se na rozcestí Hrana Veľkého Kriváňa (1 650 m). Vydávám se k západu a téměř jako mávnutím kouzelného proutku zástupy turistů mizí. Jen do protivky mi jde vstříc jedna dvojice, jinak se hřeben jeví býti pustým a prázdným…

Po vyšlapané pěšině sestupuji z Kriváně. Během následného stoupání na Pekelník (1 609 m) míjím několik sběračů brusinek, za kterými se otevírají pěkné výhledy na Boboty, Sokolie a hřeben Baraniarky - Kraviarske. V ose pochodu dominuje travnatý masív Malého Kriváně, krásné hory, na které jsem jednou přespal při zimním přechodu Malé Fatry. Ne, že by se nedalo dojít na některou z chat, ale potřeboval jsem nafotit západ Slunce a noční oblohu…

Následuje táhlý sestup do sedla Bublen (1 510 m), které je významnou křižovatkou turistických cest. Můžete odsud sestoupit po zelené TZ na Bránicu a nebo po žluté TZ do Sedla na Koni nad Vrátnou dolinou. Dnes je ale slunný den, není třeba nikam ustupovat. Pod sedlem se nachází pramen vody, plánuji tady doplnit vodu. Avšak ouvej, kovová trubka je suchá, jen v malé louži je trochu vody. Poprvé se mi stalo, že tento zdroj vody vyschnul… Nu což, doberu vodu u Chaty pod Suchým (to ještě netuším, že i tady pramen vyschnul).

Jak jsem již napsal dříve, člověk v horách sestupuje jen proto, aby mohl vzápětí opět stoupat. Nejinak je tomu i nyní. Je potřeba se táhlým a poměrně příkrým ramenem dostat na hřeben Malého Kriváně. Odměnou za podstoupenou námahu jsou nádherné pohledy na Pekelník a Velký Kriváň, jejichž svahy se začínají barvit do ruda. Podzim je již tady, byť astronomický na sebe nechá ještě pár dní čekat. Na hřebenech panuje pravé babí léto.

Vítr ještě zesiluje a já mám co dělat, abych se na ostrém hřebínku Malého Kriváně udržel. Největší poryvy vichru se s pravidelností objeví v okamžiku, kdy je člověk v nejméně stabilní pozici. Asi nějaký horsko-větrný Murphyho zákon… Míjím se se skupinou trekařů, kteří mají namířeno na Chleb a konečně jsem na Malém Kriváni (1 671 m). Jako na dlani mám Malou Fatru, Velkou Fatru, Kysucké Beskydy i Kysuckou vrchovinu, jasně rozeznávám Ľadonhoru, která nám před pár lety dala cestou na Týden VHT docela zabrat.

Přes Biele skaly na Suchý

Obdivuji okolní vrcholy Malé Fatry i další pohoří, jen výhled k západu silně narušuje šíleně velký areál automobilky Kia na okraji Žiliny, jenž znatelně narušuje ráz okolní krajiny. Asi tak jako automobilka Hyunday u Nošovic pod Beskydami. Fotím i nějaké kytky, který v září kvetou i tady na nejvyšších hřebenech Malé Fatry.

Slunce se přehouplo k západu, bude nejvyšší čas pokračovat dále, chtěl bych ještě u chaty zastihnout sluníčko a pěkně v teple si vychutnat pivo, vynikající to iontový nápoj. Kolem závěru Sučianské doliny sestupuji z Malého Kriváně a po ostrém, ale travnatém hřebeni se dostávám do sedla Priehyb (1 452 m). Odsud to bude až po Suchý jako na houpačce, naštěstí ale bez výraznějších převýšení.

Pohledem se loučím s Malým Kriváněm a nad strmou a skalnatou Kukurišovou dolinou po pravici (severní strana) kráčím vstříc přes Stratenec (1 513 m) nápadnému skalnatému brdku, kterým jsou Biele skaly (1 462 m). K nim vede cesta přes sedlo Vráta (1 440 m). Chodník je nyní poměrně skalnatý, je potřeba překonat i menší skalku. Za sucha v pohodě, po dešti to tu ale bývá pořádně kluzké.

Následuje strmý sestup, větve kosodřeviny, za které se dá zachytit, to jistí. Pak již vcelku pohodový hřeben završuje všechna dnešní stoupání na vrcholu hory Suchý (1 468 m), kde je rozcestník, schránka s vrcholovou knihou. Ale především se odsud otevírají krásné pohledy na hřeben Malé Fatry. Na dosah mám i Martinské hole, na kterých zítra můj trek skončí.

Sestup, na který se rozhodně netěším…

Po kochačce se vydávám na závěrečný sestup dnešní etapy. Musím se ale přiznat, že se na něj vůbec netěším. Chodník vede po spádnici a je to pořádný krpál. Ani ta suť pod nohama na stabilitě nepřidává. Párkrát jsem to šel za mokra, to bylo teprve to správné "pošušňáničko". Dnes je sice suchu, i tak je ale sestup z kategorie těch nepříjemných.

Když se konečně dostávám na louku a rovný hřeben v sedle Príslop pod Suchým (1 202 m), jsem docela rád, že mám ten sestup již za sebou. Člověk sice ztratí ze Suchého pouhých 266 výškových metrů, ale připadá si, jako by měl za sebou kilometr. Již pěkně v klidu fotím vrchol Suchého i nad buky vystupující vršek Bielych skal. Následně se po pohodovém chodníku vedoucím lesem a po loukách přesouvám do sedla Javorina (1 150 m), ze kterého je to již jen pár minut na Chatu pod Suchým (1 075 m).

Na lavici před chatou nechávám batoh a jdu se poptat na pivo a ubytování. Obojího je na chatě dostatek, jen mě překvapuje, že tady čepují Holbu, ryzí pivo z hor. Očekával bych nějakou slovenskou značku a ne pivo, které se vaří v podhůří Jeseníků… Nevadí, žízeň je prevít a je potřeba s ní všemi dostupnými prostředky bojovat. Činím tak s mírou (na kterou dohlížejí dva mourci dělající mi u chaty neustále společnost) až do doby, kdy sluneční paprsky přestanou laskat prostor před chatou a kdy se přesouvám na pokoj k relaxu před závěrečnou etapou, na kterou chci vyrazit za svítání…

Kilometráž osmé etapy

• Dokončení článku

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.