Ľadonhora (999 m n. m.), výstup na horu v Kysucké vrchovině na Slovensku

Výstup na horu Ľadonhora v Kysucké vrchovině

Ľadonhora (999 m). Impozantní strmý kužel pokrytý hustými bukovými lesy. Strmé vřeteno, které prověří síly každého turisty rozhodnutého vydat se k vrcholu.

Kdeže se takováto hora nachází? Pokud hádáte, že východně od slovenského města Kysucké Nové Mesto, pak hádáte správně. A pokud víte, že se jedná o oblast Kysucké vrchoviny, pak patříte ke znalcům Slovenska.

Kysucká vrchovina sice nepatří k příliš častým turistickým cílům, přesto jde o cíl poměrně atraktivní. Kysucká vrchovina nemá totiž nějak souvislý hřeben, je představována spíše kratšími hřebeny se strmými kuželovitými vrcholy. Ľadonhora není sice nejvyšším vrcholem Kysucké vrchoviny, tento primát patří o 97 metrů vyššímu vrcholu Pupov (1 096 m). Ten však nepředstavuje takovou krajinnou dominantu jako Ľadonhora, která patří k nejkrásnějším vrcholům tohoto horského celku.

Kysucké vrchy. Kraj roztroušených osad, táhlých údolí a strmých vrcholů. Kraj, kde neklopýtáte o davy turistů, ale naopak si užijete samoty a krásných výhledů. Kraj, kde lze podniknout i řadu nádherných treků a nebo výstupů. Jedním z nich je atraktivní túra na Ľadonhoru (999 m) nacházející se severně od obce Horný Vadičov. Z osady Kubaščíci, jenž je součástí Horního Vadičova, se vydáme po modré turistické značce vstříc vrcholu. Po pravé ruce a za zády necháme lyžařské sjezdovky s pěknou chatou. Sem se můžeme vrátit třeba v zimě.

Po asi 10 minutách se dostáváme na rozcestí Nad Kubaščíkmi (630 m), ze kterého budeme pokračovat vzhůru po louce ke kraji lesa, do nějž se dobře viditelná pěšina noří. Když se otočíme nazpět, otevřou se nám krásné pohledy na východní část Kysucké vrchoviny i na vzdálenější Malou Fatru. Dokonce je dobře patrný i Velký Rozsutec (1 610 m).

Stoupání začíná být pěkně strmé, na poměrně krátkém úseku musíme překonat téměř 400 výškových metrů. Pěšina ale není příliš frekventována, je zarostlá trávou a kopřivami. Brzy cesta uhýbá z hluboké dolinky prudce doleva do strmého svahu.

Musíme překonat řadu popadaných stromů a po již pěknější pěšině se dostáváme na ostrý hřebínek s několika průhledy k jihu. Po dešti je to chuťovka a hlavně pořádná klouzačka, proto doporučuji se na Ľadonhoru nevydávat krátce po deštích. Mazlavé blátíčko na vápencovém podkladě dokáží udělat své. Ano, Ľadonhora je skutečně budována vápenci a dolomity, na povrch tady vystupují četná skaliska.

Po poměrně ostrém hřebeni stoupáme vcelku svižně vzhůru. Kousek pod vrcholem budeme díky pasekám odměněni výhledy k severu na Beskydy i na velkou část Kysucké vrchoviny s těžbou obnaženými svahy. Ani se nenadějeme a zhruba po hodince stoupání jsme na vrcholu, jenž poznáme jen podle rozcestníku a geodetického bodu.

Výhledy vrchol Ľadonhory díky vzrostlému bukovému lesu neposkytuje žádné. Ty se otevírají z hřebene dále na západ. Přesto výstup na tuto horu potěší každého milovníka hor. Užijeme si klidu a samoty a vydáme se dále po hřebeni k západu. Mírně sestoupíme pod hřeben.

Z pasek po levé ruce se otevírají pěkné pohledy na pokračování hřebene Ľadonhory s ostrým skalním hřebenem zvaným Steny a dále na hřeben Javorníků. Přes tento hřeben se dá dostat až do Kysuckého Nového Mesta, to si však vyžaduje další tři hodiny chůze.

My však sestoupíme po výrazném hřebínku s hustými bukovými porosty jen do Sedla pod Ľadonhorou (835 m), ve kterém opustíme tento krásný ostrý hřeben a odbočíme doleva dolů po žluté turistické značce, která nás po velice strmém sestupu přivede kolem opuštěné turistické chaty až do obce Dolný Vadičov. A protože žlutá značka se na hlavní cestu do Kysuckého Nového Mesta napojuje těsně vedle krčmy, bylo by škoda nespláchnout prach jedním točeným a nebo čepovanou kofolou…

Tato relativně krátká a méně náročná túra nám zabere tak 3 až 4 hodiny času. I s doporučeným občerstvením v místní krčmě. Celkové převýšení činí asi 470 metrů. Túru, kterou jsme absolvovali letos v rámci Týdne VHT tak zvládnou i menší děti.

Ľadonhora, turistická mapa