Brouci (Coleoptera) - největší, nejběžnější a vzácné druhy brouků v Česku

Brouci: 10 největších druhů brouků v České republice

Největší brouci v České republice sice nedosahují velikosti největších broučích obrů z tropů, přesto se nejedná o žádné trpaslíky. A žebříček 10 největších brouků České republiky může skýtat pro laiky i určitá překvapení.

Za absolutně největšími známými brouky bychom museli vyrazit do tropických pralesů Jižní Ameriky, Jihovýchodní Asie a nebo rovníkové Afriky. Největším známým broukem vůbec je jihoamerický tesařík obrovský (Titanus giganteus) dorůstající délky až 22 cm. Za ním s asi 19 centimetry následuje nosorožík Dynastes hercules žijící na Antilách a v Jižní Americe.

V žebříčku největších brouků světa se dostáváme k středoamerickému nosorožíkovi Megasoma elephas s délkou 14 cm a jihovýchodoasijskému nosorožíkovi Chalcosoma atlas se 13 centimetry.

Konečně na scénu vstupují zástupci rovníkové Afriky - Goliathus regius a Goliathus goliathus dorůstající délky 12 až 13 cm. Tito robustní goliáši, sice nejsou největšími, přesto pravděpodobně drží jeden primát - s více než 10 dkg hmotnosti jsou nejtěžšími broučími obry.

Poohlédněme se ale konečně po největších broucích ČR (i Slovenska). Nedorůstají sice ani délky jihoamerického tesaříka obrovského a nedosahují ani hmotnosti afrického goliáše druhu Goliathus regius či Goliathus goliathus, přesto se o žádné drobky nejedná. Vůbec největším broukem ČR i Slovenska je:

Roháč obecný (Lucanus cervus)

Roháč obecný (Lucanus cervus) z čeledi roháčovití (Lucanidae) patří k největším broukům Evropy. Sameček dorůstá délky 35 - 75 mm, výjimečně může dorůstat 80 až 90 mm. Samičky jsou nápadně menší a dorůstají délky jen okolo 30 - 45 mm. Samce roháče obecného od samičky rozeznáme velice snadno díky mohutným parohovitým kusadlům, která samci používají k soubojům o samičky.

Roháč obecný je skutečnou ozdobou našich lesů a zahrad. Bohužel velice vzácnou ozdobou, neboť tento nápadný brouk patří k ohroženým druhům. A to přesto, že roháč obecný osídlil téměř celou Evropu, Malou Asii a hranice jeho výskytu zasahuje až do dnes v masmédiích často zmiňované Sýrie.

Populace roháče obecného je primárně vázána na porosty starých dubů, v jejichž práchnivějícím dřevě se vyvíjejí larvy tohoto brouka. Samička klade vajíčka do trouchnivějících kmenů dubů, ale i dalších listnatých stromů. Larvy dorůstající velikosti okolo 10 cm se v kmeni vyvíjejí po dobu 3 - 5 lety v závislosti na řadě vnějších podmínek. Druhým největší broukem ČR je:

Tesařík zavalitý (Ergates faber)

Tesařík zavalitý z čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) je silně ohroženým druhem. Dorůstá délky 40 až 60 mm. Nejmenší jedinci mohou mít ale jen 23 mm. Tesařík zavalitý je největším nejen českým, ale i evropským druhem tesaříka.

Tesařík zavalitý se obvykle vyskytuje v borových lesích s dostatkem starých a vzrostlých stromů. Larvy se vyvíjejí v trouchnivějícím dřevě, kam samička klade až 300 vajíček. Dospělý jedinec tesaříka zavalitého žije ale jen krátce. Pod dobu asi jen tři týdnu. V přírodě se sním můžete setkat od začátku července do poloviny srpna.

Třetí příčku největších brouků v ČR obsadil:

Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)

Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) z čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) dorůstá délky 24 - 56 mm. Ojediněle se nacházejí i větší kusy. Tento druh tesaříka je vázán na teplejší lokality. Setkat se sním můžeme ve střední a jižní Evropě, na Kavkaze a dokonce i v severní Africe v období od května do srpna. Některé odborné zdroje uvádějí výskyt tesaříka obrovského i z jižního Švédska.

Výskyt tesaříka obrovského je vázán především na stanoviště se starými porosty dubů, protože larvy tesaříka obrovského potřebuji ke zdravému vývoji dřevo alespoň 100 let starých dubů. Proto je důležitá ochrana starých doubrav a lužních lesů.

Samičky tesaříků kladou vajíčka do kůry dubů (výjimečně i jiných stromů jako jsou jasany, jilmy a nebo dokonce ořešáky), ve které larvy přezimují první rok. V dalším tříletém až pětiletém cyklu (podle podmínek) larvy postupně pronikají do dřevní hmoty stromu, ve které si vytvářejí chodby a komůrky. Tady nakonec světle žlutá larva, která dorůstá délky až 10 cm, i kuklí.

Dospělý jedinec tesaříka obrovského je tmavě hnědý až černý. Dospělci mají nápadná a dlouhá článkovaná tykadla, která jsou zahnuta a delší než tělo brouka. Délka tykadel přesahuje délku těla samců asi dvojnásobně. Samice jsou obvykle drobnější a štíhlejší než samci s kratšími tykadly.

Na čtvrté příčce největších brouků České republiky se umístil:

Vodomil černý (Hydrous piceus)

Na čtvrté příčce pomyslného žebříčku největších brouků ČR se umístil vodomil černý (Hydrous piceus) z čeledi vodomilovití (Hydrophilidae). Dospělý brouk dorůstá délky 45 až 50 mm. Přestože se ani zdaleka nejedná o absolutně největšího brouka světa, přesto největším broukem je - ovšem největším vodním broukem.

Vodomil černý obývá stojaté vody s dostatkem vegetace, na které si vodomil pochutnává nejčastěji. Přestože jde tedy spíše o vegetariána, rád si zpestří jídelníček rybími jikrami apod. Na rozdíl od dospělce je larva brouka naopak výhradní "masoterián". Na jejím jídelníčku jsou především vodní měkkýši.

Pátou příčku žebříčku největších brouků ČR (Slovenska) obsadil:

Tesařík piluna (Prionus coriarius)

Tesařík piluna (Prionus coriarius) dorůstá délky 19 až 45 mm. Sameček má robustní pilovitá tykadla, kterým vděčí za své druhové jméno. Tesařík piluna se vyskytuje nejen u nás, ale po téměř celé Evropě, na západní Sibiři i na severu Afriky.

Tesařík piluna nejčastěji vyhledává bohaté doubravy v nížinách až pahorkatinách, ale také bukové porosty. Nejvíce mu vyhovují porosty se starými jedinci, tedy lesy pralesovitého charakteru.

S tesaříkem pilunou se v našich končinách nejčastěji setkáte v červenci a v srpnu. Samice kladou vajíčka na pařezy a tlející kmeny dubů, buků a jedlí. Konečně se dostáváme k šesté příčce. Tu obsadil:

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus) dorůstá délky 30 až 42 mm. Je největším střevlíkovitým broukem (Carabidae), který žije na území České republiky i Slovenska. Střevlík kožitý zároveň patří i k největším střevlíkům v Evropě.

Střevlík kožitý je nápadný svým zavalitým protáhlým tělem shora pokrytým černými kožovitě vrásčitými krovkami. Jde o nelétavý druh, který má zakrnělá zadní křídla. Při napadení zaujímá výhružný postoj se zvednutým zadečkem a rozevírajícími kusadly. Navíc ze žláz na zadečku vypouští páchnoucí sekret, který dokáže odradit velkou část jeho přirozených nepřátel.

Střevlík kožitý si oblíbil především světlé bukové a dubové lesy, řídké křoviny, okraje lesů, objevuje se ale i v zahradách a hájích. Nejčastěji se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách, vyskytuje se ale i v horských polohách do 1 500 metrů nad mořem. Rozšířen je po téměř celé Evropě vyjma severních částí Skandinávie, Britských ostrovů, Pyrenejského poloostrova a jižních částí Balkánu.

Zajímavostí je, že v horkých letních dnech upadá do tzv. letního spánku, neboť vysoké teploty opravdu nemiluje. Jedná se o poměrně hojný a dlouhověký druh, jenž se v přírodě dožívá dvou až tří let. V naší krajině se objevuje od března do října, zimuje pod kůrou stromů nebo v různých rozsedlinách. Na sedmé příčce se v České republice umístil:

Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis)

Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis) z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae) je opravdu nádherný brouk, kterého snadno poznáme podle silného rohu na čele. Dorůstá délky až 40 mm.

Nosorožík kapucínek je sice místy hojný, přesto jde o plošně spíše málo hojného brouka. Nosorožík kapucínek nežije pouze u nás či na Slovensku. Objevuje se i v Asii, velké části Evropy a v lesních oblastech severní Afriky. Jedná se sice o noční druh, občas se s ním lze ale setkat i ve dne.

Nosorožík kapucínek se objevuje v teplých lokalitách. Zpravidla v nížinách a pahorkatinách. Spatřit jej můžeme i v parcích s dostatkem starých stromů. Larvy brouka se totiž vyvíjejí v tlejících pařezech i dutých kmenech dubů, buků a řady dalších dřevin. Včetně starých ořešáků.

A blížíme se ke konci žebříčku největších brouků ČR (Slovenska). Osmou příčku obsadila:

Majka duhová (Meloe variegatus)

Majka duhová (Meloe variegatus) z čeledi majkovitých (Meloidae) dorůstá délky až 40 mm. Ve skutečnosti se tak dělí o osmou a sedmou příčku s nosorožíkem kapucínkem. Samička majky duhové je nápadná obrovským zadečkem, který je plný vajíček.

Majka duhová tmavě modrá až černá s fialovým nádechem. Brouk prochází mnoha proměnami (nadproměnou) zvanými hypermetamorfóza. Je vázán na úzkou skupinu hostitelů. Larvy májky duhové jsou parazity, kteří parazitují na divokých včelách a čmelácích. Předposlední příčku žebříčku obsadil:

Tesařík alpský (Rosalia alpina)

Tesařík alpský (Rosalia alpina) z čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) je pravou ozdobou přírody. Tento zástupce nejrozšířenější broučí čeledi se sice objevuje na poměrně velkém území Evropy i Asie, od západní Evropy až po Kavkaz, prakticky všude ale patří k ohroženým druhům.

Tesařík alpský je poměrně velký brouk s úzkým tělem a dlouhými, dozadu zahnutými tykadly. Dorůstá délky 15 až 38 mm. Ojediněle i více. Podle velikosti, respektive délky tykadel lze snadno odlišit samce od samic. Zatímco samice mají tykadla zhruba stejně dlouhá jako tělo, tykadla samců dosahují zhruba dvojnásobné délky.

Brouci se v přírodě objevují od června do září. Spatřit jej můžeme především v původních bukových lesích či na pastvinách s bukovými solitéry a remízky s odumřelými kmeny statných velikánů, v jejichž trouchnivějícím dřevě se vyvíjejí larvy tohoto brouka. Samičky tesaříka alpského kladou vajíčka do odumřelého bukového dřeva, které musí být správně vlhké a také správně osluněné. Takovéto podmínky zajišťují pouze původní, lidskou činností či těžbou nepoškozené bučiny.

Náš žebříček největších brouků České republiky a Slovenska uzavírá:

Chroust mlynařík (Polyphylla fullo)

Chroust mlynařík (Polyphylla fullo) z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae) dorůstá délky 25 až 36 mm. Brouk dává přednost teplým oblastem v nížinách. Obvykle borovým lesům na písčitých půdách. U nás se objevuje především v oblastech jižní Moravy. Naposledy jsem jej fotografoval právě tam v oblasti Pohanska.

Chroust mlynařík je robustním druhem brouka. V přírodě se sním setkáme od června do července. Zpravidla za soumraku, kdy je nejaktivnější. Díky svému zbarvení, které připomíná africké goliáše, jej nelze zaměnit s žádným jiným druhem brouka. Mimo našich zemí se chroust mlynařík objevuje prakticky po celé Evropě. Jeho výskyt je však pouze ostrůvkovitý.

10 největších brouků ČR, tabulka

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.