Roháč obecný (Lucanus cervus) je největší brouk nejen Česka, ale i Evropy

Roháč obecný (Lucanus cervus; Linné, 1758)

Roháč obecný (Lucanus cervus), slovensky roháč obyčajný, je největší brouk Evropy. Sameček roháče obecného dorůstá délky 35 - 75 mm, výjimečně dorůstají 80 až 90 mm. Samičky jsou mnohem menší než samečci a dorůstají délky jen okolo 30 - 45 mm. Do impozantních tvarů a rozměrů "obrněných" samečků tak mají samičky vskutku daleko.

Samečka roháče obecného od samičky díky nápadnému pohlavnímu dimorfismu rozeznáme velice snadno. Především podle mohutných parohovitých kusadel, která samci používají k soubojům o samičky. Hlava a hruď roháčů obecných je tmavá, kusadla a krovky jsou obvykle hnědé.

Roháč obecný z čeledi roháčovití (Lucanidae) je skutečnou ozdobou našich lesů a zahrad. Bohužel velice vzácnou ozdobou, neboť tento nápadný brouk patří k ohroženým druhům. A to přesto, že roháč obecný osídlil téměř celou Evropu, Malou Asii a hranice jeho výskytu zasahuje až do dnes v masmédiích často zmiňované Sýrie. Ještě před 100 lety byl roháč běžnou ozdobou alejí, lesů i zahrad a znalo jej každé vesnické dítě. Dnes jej zná z přírody málokdo.

Populace roháče obecného (Lucanus cervus) je primárně vázána na porosty starých dubů, v jejichž práchnivějícím dřevě se vyvíjejí larvy tohoto brouka. Samička klade vajíčka do trouchnivějících kmenů dubů, ale i dalších listnatých stromů. Larvy dorůstající velikosti okolo 10 cm se v kmeni vyvíjejí po dobu 3 - 5 lety v závislosti na řadě vnějších podmínek.

Larvy se živí rozkládajícím se dřevem. Larva se na konci svého vývoje zakuklí do kokonu vytvořeného z trouchnivějícího dřeva a hlíny v půdě. Z ní se asi po třech měsících vylíhne dospělý brouk, jenž v půdě přezimuje a vylétá až v letních měsících.

S roháčem obecným se v přírodě můžeme setkat obvykle od května do srpna. Brouci jsou nejvíce aktivní ve večerních hodinách, kdy jejich bručivý zvuk vydávaný krovkami je opravdu nezaměnitelný.

Jednou jsem na slovenském Tribči v Zoborské lesostepi zažil doslova podvečerní nálety roháčů, které připomínaly rojení. Bohužel jejich fotografování bylo nemožné. Během dne se roháči obvykle zdržují v korunách stromů, jen během soubojů o samičky je lze spatřit (a fotografovat) i během dne na kmenech či na zemi.

Dospělí brouci se živí mízou z poraněných stromů a nektarem. Dospělci po nakladení vajíček hynou během července až srpna. Roháči však také hynou přičiněním člověka, jehož neuvážené zásahy do přirozeného prostředí ubírají roháčům (a nejen jim) životního prostoru.

Broukům obecně neprospívá velká chemizace a chemické postřiky. Přirozenými nepřáteli roháčů obecných jsou větší ptáci jako datel, straka, krkavec aj. K dalším nepřátelům patří ježci, jezevci, ale i lišky či černá zvěř.

V ČR se lze s roháčem obecným setkat především v Bílých Karpatech, v Lednicko - Valtickém areálu, v okolí Lanžhotu a Břeclavi, na Křivoklátsku a některých dalších oblastech. Jedná se o lokality s neporušenými ekosystémy a hlavně velkými porosty starých dubů a podobných dřevin.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.