Výstup na Corno Grande (2 912 m), nejvyšší horu v Gran Sasso d'Italia i Apeninách

Výstup na Corno Grande, nejvyšší horu Apenin

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande nalezneme v centrální části pohoří Gran Sasso d´Italia asi 110 km severovýchodně od středu věčného města - Říma v národním parku Parco nazionale del Gran Sasso e Monti della Laga.

Corno Grande v překladu do češtiny znamená Velký roh. Při pohledu z dálky a ze správného úhlu velký roh může skutečně připomínat. I bez příliš bujné fantazie. Vždyť Corno Grande je věru horou skutečně impozantní. Jeho mohutná skalní hradba se zvedá do nebetyčných výšin nad rozlehlou krasovou planinou Campo Imperatore, která je zvaná také Malý Tibet. A zcela oprávněně. K tomu se ale vrátím v jiném článku. Nejvyšší bělostně zářící vápencové skalní stěny spadají ale k severu k dolině horské řeky Vomano (Fume Vomano).

Čtěte také: Etruské Apeniny, nejvyšší vrcholy evropských pohoří a túra na Monte…

Corno Grande se může pyšnit nejen prvenstvím nadmořských výšek v Apeninách, ale rovněž nejjižněji položeným ledovcem v Evropě - Ghiacciaio del Calderone, který je ukryt v hlubokém skalním kotli pod prudkými severními srázy hory. Ty jako nedostupný věnec tuto obrovskou kotlinu obepínají a vytvářejí tolik potřebný stín i v nejteplejších letních měsících. Nejbližšími sousedy Velkého rohu jsou další krásné a turisticky přístupné vrcholy Intermesoli (2 645 m) a Cefalone (2 533 m).

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

První známý výstup na vrchol Corno Grande vykonali 19. srpna 1573 kapitán Francesco de Marchi v doprovodu lovce kamzíků Francesca di Domenica, který důvěrně znal okolí této hory. Poznávání zdejších hor tak tady započalo o poznání dříve než například v nám bližších Tatrách na Slovensku (Polsku).

Corno Grande není samostatným vrcholem. Nejvyšší bod nalezneme na západním vrcholu (Vetta Occidentale), za kterým následuje východní vrchol Corno Grande (Vetta Orientale, 2 903 m). Na další dva vrcholy (věže) Vetta Centrale (2 893 m) a Torrione Cambi (2 875 m) vedou jen lezecké cesty III. a vyššího stupně obtížnosti UIAA. Samostatným bratříčkem je Corno Piccolo (Malý roh), který je vysoký 2 655 m.

K vrcholu Corno Grande vede povícero cest. Ať již od jihu a nebo od severu. Nejsnadnější a nejkratší cestou je tzv. normálka (Via normale). Ta se za ideálních podmínek dá zvládnout za 2,5 až 3 hodiny. Vždyť z Campo Imperatore překonáte k vrcholu jen asi 900 výškových metrů, což se dá zhruba srovnat třeba s výstupem na Lysou horu z Ostravice. Počítejte však s delší dobou, neboť na trase se pohybuje poměrně velké množství lidí.

Výstup na Corno Grande je však přece jen obtížnější než na nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd. Pokud bych měl obtížnost přirovnat k něčemu známějšímu, pak náročností se rovná výstupu na Kriváň či Jahňací štít. S tím rozdílem, že skalní pasáže jsou na Corno Grande mnohem delší a hřebeny ostřejší. A také o poznání vyšší. Vyšší je asi také i počet k vrcholu stoupajících turistů…

Výstup na Corno Grande normálkou (Via normale)

Start na parkovišti u hotelu Campo Imperatore (2 100 m, v mapách také 2 120 m a 2 130 m) chce opravdu urychlit. Lidí jako opic, značný ruch a hluk. Kolem budovy observatoře stačí zamířit vzhůru k dobře patrné chatě Duca degli Abruzzi. Nepokračujete však až vzhůru k chatě, ale na prvním rozcestí odbočíte doprava na širokou traverzovou cestu, která se vine po úbočí hřebene Portella nad velkým ledovcovým karem, jehož dno je vyplněno sutí a velkými skalními bloky. Již z této cesty se otevírají velkolepé výhledy.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Kousek za sedlem Sella di Monte Aquila (2 335 m) odbočíte vlevo na širokou a po nádherných šťavnatě zelených horských loukách s ohromným množstvím květin se klikatící stezku. Po levici defilují vrcholy Pizzo Intermesoli (2 645 m), Monte Corvo (2 630 m) i Pizzo Cefalone (2 533 m). Minete další rozcestí k chatě Garibaldi (asi 20minutová zacházka vlevo dolů) a dostáváte se k velkému suťovisku s dobře patrnou stezkou. I na počátku prázdnin tady ještě může ležet sníh.

Cesta strmě stoupá do sedla Brecciaio (2 506 m). Za pěkného počasí bez orientačních problémů. Od sedla se otevírají skvělé výhledy na Intermesoli a do doliny Valmaone. Za dalším rohem se pak objeví výhledy na rozeklaný skalní hřeben Corno Piccolo (2 655 m) a horskou chatu Franchetti na úpatí hory.

Další cesta mírně klesá do širokého kotle Conca degli Invalidi. Z něj se lze vydat dvěma směry. Buď po skalním hřebeni napravo a nebo přímo suťoviskem, malým komínkem a ostrým skalním hřebenem s množstvím padajícího kamení a suti. Zejména Taliáni jsou ve vrháni kamenů na níže jdoucí dychtivce hotovými mistry. Proto pozor na padající kameny i uklouznutí v suti…

Na vrcholu Corno Grande mnoho místa není. Na nejvyšším skalisku je umístěn menší kovový kříž a schránka s vrcholovou knihou. Avšak k nim se dorvat se téměř rovná zázraku… Při troše štěstí a zarputilosti (či spíše drzosti) se to ale nakonec povede.

Z vrcholu, stejně jako ze závěrečné části skalního hřebene vinoucího se k vrcholu se otevírají velkolepé výhledy na celé Gran Sasso d´Italia i na řadu sousedních pohoří jakou jsou Monti della Laga, Monti Sibillini na severu, Monti Sirente či Monti Velino na jihu a nebo Jadran na východě. Je vidět i "boudičku" bivaku Bafile ve skalní stěně Corno Grande a samozřejmě ledovec Calderone.

Návrat na parkoviště na Campo Imperatore doporučuji stejnou cestou, tedy po Via normale. Další trasy jsou obtížnější. Pro výstup lze doporučit přímou cestu od severu, které využili mí kolegové. V mapě Kompass je označena jako via ferrata, což však není pravdou. Jedná se ale o strmější výstup se skalními úseky, na kterých se předpokládá určitá znalost pohybu na skále.

Další oblíbenou a poměrně snadnou výstupovou trasou je stezka vedoucí od chaty Franchetti přes Passo del Cannone (2 679 m) a ledovec Calderone od severu ze strany střediska Pratti di Tivo.

Za pěkného počasí je výstup na Corno Grande bez větších problémů. V každém případě to chce ale pevnou a spolehlivou obuv, dostatek vody (po cestě není žádný pramen). V zimních podmínkách rozhodně bez maček a cepínu sem nechoďte. Stejně tak nelze výstup doporučit za bouřky.

Corno Grande, turistická mapa

Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Na Elbrus přes Pik Terskol, výstup na nejvyšší horu Kavkazu…

"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani…

Klima v době ledové v České republice, vrcholná fáze…

Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo…

Toulání v Bílých Karpatech, trojdenní putování částí…

Bílé Karpaty jsou pohoří táhnoucí se podél česko - slovenské hranice, konkrétně od měst Púchov či…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.