Piz Bernina (4 049 m n. m.), výstup na čtyřtisícovku ve Východních Alpách

Východní Alpy a ledovcový výstup na čtyřtisícovku Piz Bernina

Jako šíp k nebi ční Piz Bernina (4 049 m), nacházející se ve stejnojmenné horské skupině. Je jedinou horou Východních Alp, která převyšuje hranici čtyř tisíc metrů. Přirozenou hranici mezi Západními a Východními Alpami tvoří řeka Zadní Rýn (Hinterrhein) a Rýn do Splügenu k Bodamskému jezeru. Skupina Bernina se rozprostírá v jihovýchodní části Švýcarska v rétorománském kantonu Graubündenu.

Na jejím severozápadním okraji leží známé středisko Svatý Mořic. Vlastní hora se nachází asi 13 km jihovýchodně od Svatého Mořice, v těsné blízkosti hraničního hřebene mezi Švýcarskem a Itálií. Celý masiv této hory tvoří tři vrcholy: Piz Bianco (severní vrchol, 3 995 m), Piz Bernina (hlavní vrchol, 4 049 m) a La Spalla (jižní vrchol, 4 020 m). K vrcholu tři úchvatné firnové hřebeny – Spallagrat, východní hřeben a proslulý Biancograt.

Severozápadní svahy pokrývá ledovec Vadret da Tschierva, na východě se rozprostírá ledovec Vadret da Morteratsch s četnými trhlinami a na jižní straně celistvý ledovec Vedretta di Scerscen Superiore. Hlavní hřeben pokračuje k jihozápadu přes vrcholy Piz Scerscen, sedlo Porta de Roseg, vrchol Piz Roseg do hlubokého sedla Passo Sela.

K jihovýchodu spadá z vrcholu Berniny hřeben Spalla do sedla Fuorcla Cresta Guzza a hlavni hřeben pokračuje k východu přes vrcholy Cresta Guzza, Poz Argient, Piz Zupo, přes vrcholy Bellavisty na Piz Palü. K severu spadá hřeben z vrcholu Berniny do štěrbiny Berninascharte, pokračuje na Piz Bianco a dále vede nejkrásnější firnový hřeben v Alpách – Biancograt, který končí v sedle Fuorcla Privlusa.

Nezapomenutelné pohledy na Berninu se nabízejí zejména z vyhlídkového a snadno dostupného vrcholu Piz Corvatsch, od chaty Tschierva, z vrcholu Piz Morteratsch nebo od konečné stanice lanovky Diavolezza. Velký znalec Alp Walther Flaig nazýval Berninu "slavnostním sálem Alp" a Piz Berninu "stříbrným zámkem Graubündenu". Je jistě vyvrcholením Východních Alp a velmi důstojným přechodem do ledovcových oblastí Západních Alp.

Prvovýstup se zdařil 13. 9. 1850 zemskému topografovi Jahannu Coazovi spolu s bratry Jonem a Lorenzem Tscharnerovými. Výstup vedl z údolí Val Bernina od dnešního hotelu Bernina Sout přes ledovec Morteratsch a tzv. Labyrintem k východnímu hřebeni apo něm na vrchol. Výstup trval 12 hodin, vrcholu dosáhli v 18 hodin. O padesát let později, ve stejný den, 13.9. 1900 vystoupil j. Coaz na Weissmies (4 031 m) ve Wallisských Alpách. Bylo mu tehdy 78 let.

Východiště

Od severu, ze Švýcarska je východištěm obec Ponteresina (1 805 m), která je dobře dostupná silnicí č. 29 ze Semedanu směrem na Berninapass nebo železniční "Bernina Bahn". Je to známé lázeňské středisko i středisko zimních sportů. Má značnou ubytovací kapacitu. J centrem horských vůdců, působilo zde několik generací slavných vůdců jako např. Flury, Grass, Gross, Rauch, Zippert a další.

Asi 4 km jihovýchodně od Ponteresiny je kemp Plauns, který je výchozím stanovištěm turistů a horolezců před nástupem na túry. Je dobře dosažitelný od žel. Zastávky Morteratsch (1,2 km k SSZ). V provozu je od začátku června do konce září. Výchozím místem od jihu, z Itálie je chata Rif. A. e R. Zoia (2 021 m), ke které vede silnice. Ze Sondria se jede k severu údolím Val Malenco a v obci Chiesa in Valmalenco se odbočí vpravo do údolí Val Valterna, přes obec Lanzada se dojede až k chatě, která je nedaleko přehrady Lago Campomoro. Vzdálenost chaty ze Sondria je asi 35 km. Do obce Franscia jezdí autobusy.

Chaty

Chamanna da Boval (2 495 m), SAC, 100 lůžek – se nachází nad západním okrajem ledovce Vadret da Morteratsch. V provozu je o Velikonočních, svatodušních svátcích a od poloviny června do začátku října. Nedaleko za chatou je pamětní deska na J. Coaza.

Přístup

Od železniční zastávky Morteratsch (1 896 m) po značené cestě k jihu, nejprve lesem, pak projdeme vyhlídkovým bodem Chünetta (2 083 m) a dále po orogr. Levém břehu ledovce Morteratsch. V závěru po moréně a skalních stupních na hřbet, kde stojí chata. Délka trasy od zastávky 2 hodiny.

Chamanna da Tschierva (2 573 m), SAC, 100 lůžek – stojí nad severovýchodním hřebenem ledovce Vadret da Tschierva. Otevřena je o Velikonočních, svatodušních svátcích a od poloviny června do začátku října.

Přístup

Z Ponteresiny (1 805 m) údolím Val Roseg po značené cestě po pravém břehu potoka, kolem hotelu Roseggletscher (1 999 m) a dále přímo k jihu kolem salaše Misaun (2 013 m) k salaši Margun Misaun (2 245 m). Odtud k JV po okrajové moréně k chatě. Délka trasy z Ponteresiny 3 ½ až 4 hodiny.

Přístup

Od chaty Chamanna da Boval se jde nejprve k jihu po orogr. Levé straně morény ledovce Morteratsch, asi po 20 minutách přejdeme na ledovec a po něm k JJV do průchozího místa "Buuch" mezi kótami 3 235 m a 3 591 m. Vystoupí se až do výšky asi 3 200 m na tzv. "terasu Bellavista" a po ní k západu pod skalkami skalního hřebene Bellavisty do sedla Cresta Guzza (3 601 m) a k chatě.

Na ledovci se vyskytuje dosti trhlin, je vhodné se vždy informovat o stavu ledovce na chatě Chamanna da Boval. Existuje ještě přímější cesta ledovcovým zlomem "Labyrint". Pro četné trhliny a zlomy je málo používaná a nelze ji doporučit. Délka trasy od chaty Boval 5 hodin.

Je-li předchozí cesta pro špatný stav ledovce nebezpečná, lze použít cestu přes skály "Isla Persa". Od chaty Boval se jde na ledovec Morteratsch jako v předchozím popisu, ale hned se ledovec traverzuje k východu, kolem jezírka a na skály Isla Persa (2 720 m). Zde se směr postupu mění, pokračujeme k jihu, kolem skalního hřbetu Refugi dals Chamoutschs (3 129 m), které zůstanou vlevo. Dojdeme ke skalám Fortezza (3 369 m) a po nich až na tzv. Bellavistaterasse. Po terase k západu dosedla Cresta Guzza ak chatě. Je to nejbezpečnější přístup od severu. Délka trasy od chaty Boval je 6 hodin.

Od jihu, od chaty Rif. A.e R. Zoia (2 021 m) po značené cestě nejprve krátce k severu, pak k západu ke skalnímu výběžku a dále po okraji lesa k SZ k chatě Rif. Carate Brianza (3 636 m). Další postup vede k severu přes skály a od skla k SV, krátce přes malý ledovec Vedretta di Caspoggio k chatě Rif. Marinelli Bombardieri (2 813, 4 hodiny). Dále stoupáme k SV, později k S po skalách a přejdeme na ledovec Vedretta di Scerscen Superiore.

Po něm vzhůru k severu, těsně ke skalám, ktewré vybíhají k JZ od Cresta Guzza. Širším firnovým kuloárem vzhůru. Je vhodné se držet spíše vpravo, blízko skal. Vystoupíme do výšky asi 3 400 m a zde odbočíme vpravo do skal (plechový ukazatel). Další výstup po skalách ukazují drátěná lana (pozor při jištění). Postupujeme šikmo vpravo pod chatu a v závěru vlevo k ní. Výstup ve skalních partiích dosahuje II.stupně obtížnosti UIAA. Při novém sněhu hrozí lavinové nebezpečí. Délka trasy od chaty A. e R Zoia je 6 a ½ hodiny.

Výstupové cesty

Normální cesta hřebenem Spalla (jižní hřeben) od chaty Rif. Marco a Rosa, obtížnost I.-II.stupeň UIAA, délka 2 ½ hodiny, převýšení 450 metrů.

Od chaty se jde k hřebeni Spalla firnovým svahem, nejprve pozvolným, v závěru dosti strmým. Následuje krátký skalní výšvih (drátěné lano) k vlastnímu hřebeni, který je kombinovaný (skála a firn). Skalní úseky lze dobře přelézt (pro zajištění sestupu je zde několik skob), nebo je lze obejít po severní (pravé) straně hřebene firnovým svahem. Dojdeme na italský vrchol Spalla (4 020 m). Zde se hřeben stáčí k severu, klesá do sedélka. Stopa vede většinou na východní straně (vpravo) těsně pod hranou hřebene. V závěru je krátký, ale strmý výstup po skále na hlavní vrchol. Hřeben je dosti exponovaný, jeho zdolání vyžaduje jistotu na stoupacích železech. Sestup vede stejnou cestou.

Východním hřebenem, II.-III.stupeň obtížnosti UIAA, délka 2 ½-3 hodiny od chaty Rif. Marco e Rosa

Od chaty k SSZ krátce po hraničním hřebeni a pak k severu až k SV přes hřeben Spalla a dále vpravo přes firnový hřbet, který vede ke kótě 3 664 m. Odtud severním směrem je vidět celý průběh východního hřebene. Střední část je téměř vodorovná. Vlevo se zvedá hřeben prudce k vrcholu. Nastoupí se v místě, kde se začíná hřeben strmě zvedat. Postupujeme stále po hřebeni, pěkné lezení.

Oba popsané výstupy lze kombinovat, jeden použít pro výstup, druhý pro sestup. Výstup hřebenem Bioncograt je III.-IV. stupně obtížnosti.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.