Nejvýchodněji vysazená "tisícovka" Rychlebských
hor je součástí horopisného podcelku Hornolipovská
hornatina a vrcholí jí táhlý hřbet, táhnoucí se od státní hranice (s
nejvyšší rychlebskou horou Smrkem) k severovýchodu až východu. Vršek Lví
hory (1 040 m n. m.) tvoří tmavá přeměněná hornina (metagabro), zbývající část hřbetu je
z rozmanitého souboru krystalických břidlic – zejména svorových rul,
stromatitu, amfibolitu aj. pravděpodobně starohorního až staroprvohorního
stáří.
Jižní svah se sklání do údolí pramenného toku Staříče, severní
a východní svah protínají hluboké údolní zářezy s podobnými názvy Ztracený
potok a Ztracené údolí (Suchý potok), inspirovanými ponory vody do krasového
podzemí.
Přes Lví horu přechází žlutě značená cesta, spojující sedlo Pod Kopřivným (případně
až silniční a železniční sedlo Na Pomezí s nedalekou přístupnou jeskyní) s hraničním
hřbetem Rychlebských hor se Smrkem (1 125 m).
Ze sedla Pod Kopřivným (s navazujícími zeleně značenými trasami od Horní Lipové nebo
Vápenné) stoupá cesta převážně lesem, vyhýbá se Oblému vrchu (756 m) a Dlouhému hřbetu (953 m),
za kterým už následuje strmější výstup na vrcholek Lví hory. Z částečně odlesněných míst se
otevírá výhled zejména na protější partie Hrubého
Jeseníku. Odtud, konkrétně z cesty pod lanovkou z Ramzové na Černavu, je i snímek
hřbetu Lví hory.
