Kosodřevina (Pinus mugo) zvaná rovněž borovice kleč

Kosodřevina je nepoddajná a houževnatá horská dřevina (Pinus mugo, uncinnata a rotundata)

Borovice kleč (Pinus mugo), lidově zvaná kosodřevina, je nenáročná dřevina, která osídluje i extrémní stanoviště. Kosodřevina se objevuje na suchých i mokrých stanovištích, na kyselých i zásaditých půdách, stejně tak kosodřewvinu nalezneme na půdách mělkých i hlubokých či kamenných suťoviscích.

Kosodřevina je jehličnatý strom keřovitého (obvykle) vzrůstu. Obvykle dorůstá výšky několika metrů, jsou ale známé i stromovité porosty dosahující výšky až okolo 25 m! Kosodřevina je na živiny nenáročná dřevina. Je světlomilná a mrazuvzdorná, snadno odolává i nejsilnějším větrům a také i těm nejsilnějším sněhovým pokrývkám.

Kosodřevina se objevuje v Evropě obvykle v horním montánním a subalpínském stupni. V Tatrách vystupuje do výšek okolo 2 000 m, v Krkonoších, na Šumavě nebo v Orlických horách aj. pohořích ČR po hřebeny. V Alpách se pak kosodřevina objevuje do výšek okolo 2 400 m, zřídka i výše. Kosodřevina (borovice kleč) ale sestupuje i do podhůří, kde osídluje extrémní stanoviště (obvykle vrchoviště apod.).

Čtěte také: Rosnatka okrouhlolistá aneb Adéla již večeřela

Kosodřevinu zná důvěrně každý turista, který navštěvuje zejména Karpaty. Tady kosodřevina vytváří ohromné neprostupné plochy. Zejména v Gorganech v oblasti ukrajinských Karpat byly hory (před prosekáním chodníků) díky kosodřevině prakticky neprůchodné.

Kosodřevina má bohatý, ale poměrně mělký kořenový systém. Borka je hnědošedá až černošedá, políčkatá. Tmavězelené jehlice dlouhé 3 - 6 cm hustě obrůstají větve mnohokmenných jedinců připomínající obvykle keře. Rostou po dvou na krátkých brachyblastech. Opadávají po 5 až 10 letech. Šišky jsou vejčitě kuželovité a přisedle rostoucí. Kmeny jsou často zakřivené a poléhavé, na koncích pak vzpřímené.

Kosodřevina (borovice kleč) kvete v 5. až 7. měsíci, semena dozrávají až na podzim následujícího roku a nebo dalšího jara. Rozevřením plodních šupin semena postupně vypadávají a dávají vzniknout dalšímu pokolení této otužilé dřeviny.

Podle morfologických znaků rozeznávají dendrologové několik poddruhů borovice kleč. Vedle Pinus mugo jsou to borovice blatka (Pinus uncinnata) a kleč bažinná (Pinus rotundata).

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.