Křemelná a Sněžné jámy, hezká túra na Šumavě přes bývalé vsi Paště a Stodůlky

Křemelná i Sněžné jámy

Když se v souvislosti se Šumavou mluví o Křemelné, většině lidí se vybaví jedna ze zdejších nejkrásnějších řek. Již méně lidí ví, že stejným názvem se označuje i hora, tyčící se právě nad zmiňovanou řekou. A když říkám hora, tak myslím opravdu výrazná hora, ne nějaký nevýrazný plochý výstupek v krajině (i když může mít výšku přes 1 000 m n. m.), jak je tomu na Šumavě běžné.

A právě po vrcholu této hory a po jejím úbočí se chci dnes pohybovat, v rámci mého dalšího výletu po Šumavě. Na vrcholu této hory se nenachází ani žádná rozhledna, ani občerstvení, ani sem nevede turistická značka, proto tu většinou nikoho nepotkáte.

Já parkuji na lesním parkovišti nedaleko Dobré Vody u Hartmanic. U auta potkávám houbaře, se kterým se dávám do řeči, a který běduje nad tím, jak letos nerostou žádné houby. Ihned se vydávám do kopce po zdejší cyklostezce. Je 9:15 ráno, ale už teď je jasné, že dnešní den bude velice horký. Prvním mým dnešním "úlovkem" z hmyzí říše se stává u cesty poletující hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia).

Čtěte také: Sněžné jámy na Křemelné, kam na výlet na Šumavě

Po chvíli, kousek nad místem, kde se na tuto cyklostezku napojuje modrá turistická značka, se z cesty otevírá pěkný výhled na (zleva) Jezernici, Poledník, Skalku a Ždánidla. Podél cesty se to jen hemží různým hmyzem, z čehož mám (jako nadšený hmyzí fotograf) značnou radost. Navíc dnes putuji sám, a tak nemusím řešit, že ostatní focením hmyzu zdržuji, a mohu si to náležité užít. Takže mám radost z brouka zdobence skvrnitého (Trichius fasciatus), tesaříka černošpičkého (Stenurella melanura) či dlouhoústce (Pyropterus nigroruber).

Přicházím k rozcestníku U Malého Babylonu a zde se dávám doleva po zelené značce. Brzy se po pravé i po levé straně od cesty objeví louka na severním svahu Křemelné, kde se nacházela osada Malý Babylon. Zde, přímo na cestě, spatřím krásného motýla batolce duhového (Apatura iris), takže jeho focením opět strávím pár minut.

Sněžné jámy (1 111 m n. m.)

Pak se již po této louce vydávám do kopce k lesu. Těsně u lesa sedí na listu zajímavý brouček, nejspíše listopas temný (Barynotus obscurus). Chvíli bloudím, než se mi povede najít správnou cestu, která mě zavede na vrchol. Respektive na první z vrcholů. Jako první zdolám totiž vedlejší vrchol Křemelné, nazvaný Sněžné jámy (1 111 m n. m.). Cesta vede nejprve jehličnatým lesem, později se objevují i buky.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Asi po dvanáctistech metrech stoupání přicházím k místu, díky kterému dostal tento vedlejší vrchol svůj název. Nedaleko tohoto vrcholu se totiž nachází několik šachet po dolování zlata, ve kterých se sníh udržuje až do léta.

Největší jáma má zde délku 50 m, postupně se rozšiřuje ze tří metrů na dvě ramena o celkové šíři 10 m. Na svém západním konci má jáma charakter strmé propasti. Viditelné dno severního ramena je v hloubce okolo 20 m. Sníh se zde tak může udržet až do léta. Já to však raději nekontroluji, jsem zde sám a raději se rozhodnu respektovat zákaz vstupu.

Od sněžné jámy je to již jen kousek k vrcholu Sněžné jámy (1 111 m n. m.). Jak jsem již psal, tento vrchol je vedlejším, severním vrcholem hory Křemelné. Oba vrcholy vzdálené 560 m odděluje mělké sedlo. Vrchol Sněžných jam byl kdysi zalesněn, po orkánu Kyrill byla vrcholová partie a především jižní svah od vrcholu k sedlu téměř odlesněna. Zbyly jen osamělé stromy, převážně buky. Padlé stromy byly odtěženy, takže dnes tvoří vrchol paseka.

Křemelná (1 125 m n. m.)

Pak již přes sedlo pokračuji k hlavnímu vrcholu Křemelné. Převýšení vskutku není nějak výrazné a tak se člověk již ani nezapotí. Křemelná (1 125 m n. m.) je tedy výrazná hora, tvořena rulou a křemennými žilami (odtud název). Nad okolí vystupuje o 200 až 300 m, nad údolí řeky Křemelné až o 400 m. Na vrcholu se nachází geodetický bod, triangulační tyč a kamenná mohyla s pamětní mramorovou deskou E. T. Setona. V okolí vrcholu převládají smrčiny, či smrčiny s vtroušeným bukem.

Z Křemelné po chvilce hledání přicházím na cestu, která vede na severovýchod na Paštěckou paseku. Na Paštěcké pasece se nacházela drobná osada. V současné době jsou zde jen louky s nádhernými výhledy. Vidět zde můžete hrad Kašperk, horu Sedlo s rozhlednou či kopce Javornické hornatiny. Na miříkovité rostlině zde překvapí přástevník hluchavkový (Callimorpha dominula).

Bývalé Paště

Já mířím po zpevněné cestě jihovýchodním směrem. Podél další louky se dostávám k místu, kde stávala vesnice Prostřední Paště. Když vyjdu z lesa, uchvátí mě nádherné výhledy zase na jinou světovou stranu, tentokrát na jih. Zleva tak máme jako na dlani Huťskou horu, špičatý Sokol, pak následuje dvojice bližších kopců Sedelský vrch a Spálený, následuje údolí Sekerského potoka, za kterým vzadu vystupuje Oblík. Přímo pod svahem, na kterém stojím pak je hluboké údolí řeky Křemelné.

Podél cesty u této louky si opět dosyta užívám focení všelijakého hmyzu. Je zde na květech množství brouků tesaříků - tesařík ozbrojený (Leptura maculata), tesařík tesaříkovitý (Judolia cerambyciformis), tesařík (Anastrangalia sanguilenta), tesařík (Paracorymbia maculicornis) či tesařík čtveropásý (Leptura quadrifasciata).

Zahanbit se zde nenechávají ani motýli a jiný hmyz, a rozhodně tato lokalita patří k druhově nejbohatším místům, které jsem letos zatím na Šumavě navštívil. A tak si fotím motýly soumračníka metlicového (Thymelicus sylvestris), vřetenušku pětitečnou (Zygaena lonicerae), okáče lučního (Maniola jurtina) a okáče třeslicového (Coenonympha glycerion) či mouchu očnatku červenohnědou (Sicus ferrugineus).

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Když vyfotím všechen ten hmyz, jdu si přečíst u rozcestníku Přední Paště, okolo kterého vede po úbočí hory Křemelné zelená turistická značka, informace o Prostředních Paštích z "knihy", respektive informační tabule ve tvaru knihy, které jsou teď na Šumavě velmi oblíbené.

Po zelené značce se teď budu pohybovat víceméně po rovině po úbočí Křemelné a tak si krásných výhledů do údolí dozajista ještě užiju. Po chvíli uprostřed luk vcházím do lesa, abych se vzápětí ocitl opět na louce, tentokráte menší, u které se nachází pramen (nazvaný v mapách Pod Křemelnou) opatřený dřevěným korýtkem. Zde si fotím také na zem neustále usedajícího batolce červeného (Apatura ilia), a tak zažívám dnes první den, kdy se mi podařilo vidět oba druhy batolců v jeden den.

Znovu projdu kratší úsek vedoucí po cestě lesem a jsem na dalším místě, kde se rozkládala vesnice Paště, tentokráte Zadní Paště. Ocitám se u obnovené kapličky Svatého Martina, která stojí skryta mezi mohutnými lipami. Hned u kapličky je několik umrlčích prken a křížek.

Stejně jako na Paštích Prostředních, jsou i odtud překrásné výhledy z luk, kde dříve stávaly domy a nacházely se zde pozemky zdejších obyvatel.. A okolní louky působí v této roční době nádherně a všude to zde bzučí. Výhledy jsou podobné jako na Paštích Prostředních, s tím rozdílem, že již vidíte i více na jihozápad, třeba na Jezerní hřbet (s nejvyšší Jezernicí) a Zelenou horu.

Od luk na Zadních Paštích snad poprvé po této trase po zelené značce opět trochu stoupám. Procházím kolem jakési přezimovací obůrky pro jelení zvěř, poté se cesta opět narovnává a já jdu pěkným pohodovým úsekem lesem.

Bývalé Stodůlky

Zdejší trasa - louky, les, louky, les, louky… se mi moc líbí. A již vím, že až vyjdu do další otevřené krajiny, budu v místě kde stávala další vesnice, tentokrát Stodůlky, kudy už jsem putoval minulý rok. Proto už vím, že z míst, kde stávaly Stodůlky jsou jedny z nejkrásnějších výhledů na Šumavě, ještě lepší než z Paští. A už se blížím ke známému turistickému přístřešku, který stojí nad strmou silnicí od mostu přes Křemelnou.

V jeho blízkosti stojí informační tabule o Stodůlkách a rozcestník Stodůlky se směrovkami. Také se zde napojuje modrá turistická značka. Jak jsem již říkal, jsou odtud nádherné výhledy, a čím se pohybujete po modré turistické značce výš a výš, jsou výhledy lepší a rozsáhlejší. Výhledy jsou vskutku rozsáhlé. Od Jezernice, přes Poledník, Skalku, Ždánidla, Polom, Jezerní horu až po Pancíř a Můstek.

A tak postupuju do kopce po silničce a kochám se tou nádherou. Je opravdu velké horko, proto beru za vděk stínem lesa, kterým se postupně zase navrátím k autu. Mířím k rozcestníku U Malého Babylonu, od kterého jsem se vydal ráno na Křemelnou. Zaujme mě zde keřík lýkovce jedovatého s krásnými červenými bobulemi, či motýli bělásek ovocný (Aporia crataegi) a perleťovec velký (Argynnis aglaja) a brouk drabčík (Platydracus stercorarius), který se snaží dostat přes cestu.

Při návratu téměř u auta ještě dobu pronásleduju motýla perleťovce prostředního (Argynnis adippe), který mě nechce zapózovat. Nakonec se naštěstí usadí a já si jej mohu zvěčnit a identifikovat. Pak jsem již u auta a vydávám se domů. V dnešním parném dnu jsem tak poznal nová místa, užil si skvělých výhledů a vyfotil spoustu zajímavých druhů hmyzu. Z hlediska vyfocených hmyzích druhů to byl letos jednoznačně nejúspěšnější výlet.

Křemelná, turistická mapa

Rašeliniště Orlických hor, tajemná příroda českých hor

Rašeliniště jsou velice atraktivními místy naší přírody. Zajímavá jsou pro přírodovědce, kteří zde nalézají vzácné…

Velká Fatra v mlze a dešti aneb jak kolegu překabátilo Pendolino

Před svatým Václavem obvykle vyrážíme na hory. Nejinak tomu bylo minulého roku, kdy volba padla na Velkou Fatru a útulnu…

Javorníky, trek ve stopách dávných dráteníků a portášů

Javorníky jsou pohoří, jehož větší část se nachází na Slovensku, menší na Moravě. Nejvyšší hora tohoto…

Dutá skala, utajený vápencový vrchol a jeskyně Malé Fatry

Dutá skala (1 054 m) je nádherný skalnatý vápencový vrchol, který leží mimo hlavní hřeben Lúčanské Malé Fatry vysoko…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.