Andělská hora, zřícenina hradu stojícího u Karlových Varů je zvaná také Andělský hrad

Andělská hora, historie a přístup ke zřícenině hradu

Zříceniny hradu Andělská hora zvaného také Andělský hrad najdeme přibližně šest kilometrů od Karlových Varů na vyvýšenině nad stejnojmenným městečkem. Andělská hora je původně gotický hrad s opevněním a dvěma vstupními branami. Na západní a severní straně nejvýše položený horní hrad tvořily tři paláce. Palác na jižní straně byl sídlem prvních majitelů.

Stručná historie hradu Andělská hora

Hrad Andělská hora byl založen na přelomu 14. století. Prvním známým vlastníkem byl hrabě Boreš z Oseka, připomínaný v první písemné zmínce o hradě z roku 1402. Od roku 1414 byl pop prodeji hrad v držení královské komory Václava IV. Po bouřlivém období husitských válek hrad měnil své vlastníky.

Za husitských válek se Andělská hora stala majetkem Jakoubka z Vřesovic, který z hradu a panství učinil na čas baštu kališníků a osadil ho silnou posádkou. Z hradu podnikal četné výpady tzv. spanilé jízdy do okolí až do sousedního Bavorska. Po bitvě u Lipan císař Zikmund daroval hrad spolu s městem Loket svému kancléři Kašparu Šlikovi, zakladateli hraběcího rodu Šliků.

V roce 1461 Matyáš, Václav a Zikmund Šlikové postoupili svá práva na Andělskou Horu králi Jiřímu z Poděbrad, za což jim tento potvrdil připsání hradu, města i země Loket. Téhož roku byl hrad předán králem do doživotní zástavy katolickému magnátovi Zbyňku Zající z Házmburka, kterého si chtěl tak zavázat. Andělská Hora se tak stala samostatným zbožím. Za Zbyňka Zajíce probíhaly další úpravy hradu.

Hrad Andělská hora, turistická mapa

Za krále Vladislava II. Jagelónského byl v roce 1477 obnoven majetkový spor o Andělskou Horu. Na sjezdu v Mostě v roce 1482, za přítomnosti krále, nejvyšších zemských úředníků, Jindřicha III. Z Plavna i saských knížat, byl spor rozhodnut vévody Ludvíkem a Jiřím Bavorským ve prospěch Jindřicha III. Z Plavna. Ten tak získal zpět dědičný majetek.

Do jeho rukou předali saští vévodové všechny své nároky na Bečov, Bochov a Kynžvart, další statky, mezi nimi i Andělskou Horu, zapojenou opět do bečevského panství, vrátil sám král Vladislav. Jindřich však ztratil rodové zboží Plavno v Sasku. Krátce po získání hradu a panství pány z Plavna založil už nejspíš Jindřich III. z Plavna pod hradem městečko Andělskou Horu. Do té doby existovalo pouze podhradí.

Po smrti Jindřicha III. v roce 1492 převzal panství jeho syn Jindřich IV. z Plavna. Střediskem samostatného plavenského zboží se stala Andělská Hora. Roku 1519 nastoupil syn Jindřicha IV. Jindřich V. z Plavna, královský rada, komorník a nejvyšší kancléř Království českého, zastával i úřad číšníka na dvoře Ferdinanda I.

Andělskou Horu měl jako svou hlavní rezidenci a často tu pobýval se svou rodinou. Po smrti otce v roce 1554 nastupuje Jindřich VI. z Plavna. Ten však pro značné zadlužení ztratil většinu statků, roku 1567 dokonce i Andělskou Horu. Statky tehdy přešly na Jindřicha Mikuláše Hasištejnského z Lobkovic.

Roku 1573 získal Andělskou Horu a celé panství hrabě Kryštof Šlik. Po jeho smrti 1578 přešel majetek na jeho švagra Kašpara Colonnu z Felsu a po jeho smrti převzala panství vdova Anna Karolina rozená Šliková. Teprve po její smrti v roce 1594 převzali panství synové Leonard (Linhart) a Bedřich Collonové z Felsu. Hrad přestal být hlavním residenčním sídlem. Za Leonarda Colonny měl na hradě nějakou dobu na konci 16. století pobývat a pracovat západočeský alchymista Jakob Tentzel. V morových letech 1605 a 1607 se na hrad na čas přestěhoval Leonard s rodinou.

Roku 1609 rozšířil zdejší majetek přikoupením sousedního panství Hartenštejna. Leonard Collona byl radikálním luteránem, výrazně se angažoval v českém stavovském povstání v letech 1618-1620 na straně proticísařské, již roku 1617 se na zemském sněmu postavil proti přijetí arcikníže Ferdinanda za českého krále, 23. května 1618 se zúčastnil defenestrace místodržících na Pražském hradě. Krátce nato byl jmenován vedle Thurna nejvyšším polním maršálkem stavovského vojska.

13. dubna 1620 byl v bitce s Buquoyovými a Dampierrovými vojsky u rakouského Sinzendorfu smrtelně raněn a o několik dní později zemřel. Jeho ostatky byly převezeny do Prahy, kde mu byl vystrojen nákladný pohřeb za účasti předních stavovských vůdců, a odtud převezeny do rodinné hrobky v žalmanovském kostele. Roku 1620 majetek převzal jeho nejstarší syn z prvního manželství s Voršilou Kramářovou z Krajku, Kašpar. Avšak na jaře 1621 po Bílé Hoře byl Linhart Colonna dodatečně odsouzen ke ztrátě cti i všeho majetku a Kašpar musel emigrovat.

Roku 1622 koupil od královské komory panství Andělská Hora, císařský rada Heřman Černín z Chudenic za 98 000 kop míšeňských grošů a spojil své zdejší statky v jednotné panství s novým názvem Kysibel, které se až do roku 1848 výrazně neměnilo a zahrnovalo vedle hradů Andělské Hory a Hartenštejna zámek v Kysiblu, městečka Andělskou Horu a Bochov a na 30 vesnic. Proslavil se svými diplomatickými cestami do Turecka, byl rozhodný katolík a prováděl na svých panstvích tuhou rekatolizaci, sídlil na kysibelském zámku.

V roce 1635 byl za Heřmana Černína z Chudenic hrad dobyt Švédy vyloupen a zničen, poté již udržován pouze nouzově. Po Heřmanu Černínu z Chudenic převzal v roce 1651 hrabě Humprecht Jan Černín, který musel zničený hrad opravit. Hrabě Humprecht Jan Černín podnítil rozsáhlou stavební činnost na všech panstvích.

Roku 1659 hejtman Loketského kraje, Jiří Fabián Mulc z Valdova, upozornil dopisem hejtmana kysibelského panství, že musí vyšetřit současnou přestavbu podnikanou na Andělské Hoře. Platilo totiž nařízení zemřelého císaře a krále Ferdinanda III., že opevněná místa v Čechách mají být zbořena, aby nemohla být zneužita nepřítelem.

V reakci na to napsal kysibelský hejtman J. V. Fogt, že přestavba se děje jen proto, aby mohl hrabě zámek vůbec obývat. Pravděpodobně se tehdy skutečně na hradě neopravilo vše, protože ještě za hraběte Humprechta podal jeho stavitel Francesco Caratti řadu připomínek a doporučení k opravě hradu.

Po požáru městečka a hradu v roce 1718, při němž měl vymrštěný hořící šindel zapálit střechu hradu, byl definitivně opuštěn. V roce 1731 prodal hrabě František Josef Černín pro finanční potíže hrad spolu s celým panstvím Kysibl hraběti Adamu Hartigovi, jehož syn Ludvík Maria Hartig o panství přišel díky svému rozmařilému životu. V roce 1794 proto získal panství hrabě Johann Josef Steinbar von Buttenheim. Roku 1810 kupuje panství Jan Anton Hladík.

V roce 1829 panství přešlo na rytíře Viléma z Neuberku. V roce 1868 se panství vrátilo opět do rukou hrabat Černínů, konkrétně větve Czernin-Morzinů. Po té došlo k částečným úpravám podhradí, konkrétně přístupové cesty od kostela. Na místě někdejšího dřevěného mostu na dřevěných pilířích bylo tehdy zřízeno kamenné schodiště se zábradlím.

Koncem 80. let 19. století získal panství hrabě Heřman Černín a provedl další rozsáhlejší opravu ve smyslu konzervace zbytků hradu. Se skončením prací se tehdy počítalo s rokem 1889. Stavební práce na hradě byly však skončeny až v roce 1890. Tehdy bylo hlavně doplněno a zpevněno zdivo, doplněny okenní a dveřní otvory, konzervovány a doplněny střílny a osazeny nové kamenné schody.

Rod Czernin-Morzinů tu vládl ještě po roce 1900, posledním majitelem panství byl však Leopold Sternberg, kterému bylo panství roku 1945 vyvlastněno a hrad se stal majetkem obce Andělkská Hora. V 50. a 60. letech 20. století se množila upozornění občanů na rozebírání zdiva hradu jako stavebního materiálu, a také na špatný stav ruiny a na nutnost zakonzervování a statického zajištění zbytků hradu.

V roce 1992 a na jaře 1993 byl vyřezán nálet v areálu, vykáceny letité listnaté stromy na nádvoří a vyčištěna cisterna a roku 1993 proveden stavebně-historický průzkum. V roce 1993 byl také uskutečněn archeologický průzkum Karlovarského muzea. Architektonický rozbor zbytků hradu prokázal stavební změny v několika časových etapách - tomu odpovídá počet minimálně tří obytných budov v areálu (západní palác, obytná věž, východní palác).

Dnes jsou z hradu rozsáhlé zříceniny. Na svazích skalního ostrohu rostou řídce stromy a křoviny, plocha hradu bez porostu, jen u severní hradby za druhou branou vzrostlé stromořadí. Z vysoké skalného ostrohu jsou ovšem zajímavé výhledy.

Zřícenina hradu je veřejně přístupná. Dostaneme se k ní pěšky po zeleně značeném turistickém chodníku z obce Andělská Hora (od kostela, kdy můžeme zaparkovat auto).

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.