Treking > Treky, turistika > Karlštejn, Velká Amerika a Bubovické vodopády aneb turistika pouhých 40 km od Prahy
Karlštejn, Velká Amerika a Bubovické vodopády aneb turistika pouhých 40 km od PrahyTajemná poutní místa Českého krasu27.1.2014 | Tereza Mrkvová
Jen málokterá trasa skrývá na tak krátkém úseku tolik zajímavého. Během jednoho dne tak můžete navštívit jeden z nejkrásnějších českých hradů - Karlštejn, nejznámější české lomy a zároveň navštívit tajemné poutní místo a prastarý benediktinský klášter. Cesta do malebné vesničky Karlštejn trvá z hlavního nádraží v Praze zhruba 40 minut, stojí 40 Kč a i přes víkend jezdí vlaky zhruba v dvouhodinových intervalech. Ideální je vyjet v 8:20 z Prahy, v 9:00 jsem již byla na místě a měla celý den před sebou (+ navíc jsem se tak chytře vyhnula všudypřítomnému návalu turistů). Čtěte také: Chýnovská jeskyně, Nejstarší zpřístupněná jeskyně v ČR Vzhledem k tomu, že jsem tuto procházku absolvovala zhruba 14 dnů před Vánoci, moc lidí jsem nepotkala a mohla jsem si tak nerušeně vychutnat zvláštní mrazivou a opuštěnou atmosféru, nad kterou se vznášela vůně čerstvě připraveného punče. Dřívější příjezd má své osobité kouzlo, kdy můžete pozorovat, jak se kouzelná vesnička Karlštejn postupně probouzí a pomalu v ní začíná tepat život. Teplé sluneční paprsky osvětlují siluetu hradu na obzoru a u prvních stánkařů si již můžete koupit něco teplého na zahřátí. Cesta k hradu trvá z nádraží zhruba 30 minut, každopádně v tomto ročním období se hrad otevírá až v 9:50. Přestože nádvoří je otevřené již v 9:30, je ochranka ohledně vstupu naprosto neoblomná (nejen vůči mě v trekových hadrech, ale i k asi 70leté babičce). Od Karlštejna vede Svatojánská cesta (značená červeně) až ke Svatému Janu pod Skalou a měří zhruba 8 kilometrů. Já jsem se ovšem rozhodla si ji ještě trochu prodloužit a podívat se i do lomů Ameriky a Mexika. Po červené jsem došla k rozcestí u Dubu Sedmi Bratří a odtud po modré do vesnice Mořina. Z Mořiny vede zhruba 5 km dlouhá cesta plná dech beroucích výhledů okolo Velké Ameriky, Mexika (trestaneckého domu) a Malé Ameriky. Všechny lomy jsou nepřístupné, každopádně s trochou šikovnosti se dovnitř dostat dá. Krásným výhledům seshora na lesknoucí se modravou hladinu sevřenou příkrými stěnami se ovšem nic nevyrovná. Pokud je mokro, připravte se na pěknou vrstvu bahna na pohorkách - část cesty totiž vede přes pole. Po absolvování tohoto malého okruhu (značeného žlutě) se vracím zpět na červeně značenou Svatojánskou cestu a pokračuji do mé cílové destinace - vesnice Svatého Jana pod Skalou. Po cestě si odpočinu u Královy studně - jednoho z mála povrchových pramenů v Českém krasu. Podle pověsti jej prý nalezl sám Karel IV. během svých vyjížděk okolo Karlštejna. A stejně tak jako já, se asi i on rád zastavil a užíval si naprostého klidu přerušovaného pouze jemným klokotáním vyvěrající vody. Ti co už dále nemohou, si mohou procházku zkrátit a na rozcestí před Kubrychovou boudou sejít po žluté do Srbska a odtud pohodlně vlakem zpět do Prahy. Na ostatní ještě čeká překvapení - Bubovické vodopády. Spíše než o dravé vodopády v pravém slova smyslu se jedná o pomalu splývající vodu tekoucí přes obrovské balvany pokryté sytě zeleným mechem. Právě tato poklidnost dodává místu zajímavou atmosféru a celá scenérie připomíná upravovanou zenovou zahrádku. V létě ale mohou být vodopády vyschlé. Po celodenním putování se konečně dostávám do vesničky Svatý Jan pod Skalou a spíše než na obdivování turistických cílů se těším na polívku a pivo. A tak zapadnu do první a vypadá to, že i jediné hospůdky ve vesnici, se stylovým názvem Obecná škola. A volba to byla nadmíru dobrá - vynikající gulášovka, domácí chleba a Zemské pivo, které opravdu zachutnalo. Po takovémto posilnění se již mohu naplno věnovat krásám svatého Jana. Svatý Jan je malebná vesnička s benediktinským klášterem, nad níž se tyčí mohutná vápencová skála. Dle dochovaných záznamů se možná jedná o nejstarší poutní místo v ČR. Již v roce 880 se zde v jeskyni u pramene usadil první český poustevník Ivan. Na místě jeho útočiště později vznikl skalní kostel a dnes je tento skalní kostel a i původní jeskyně součástí raně barokního kostela sv. Jana Křtitele. Je to opravdová rarita - uvnitř kostela najdeme jeskyni - místo posledního odpočinku Ivana a vyvěrající léčivý pramen. Prohlídky kostela sv.Jana jsou možné o víkendech od 1.4. do 31.10. Po posilnění léčivou vodou se vydám na vrchol skály pojmenované prostě "Skála", která se tyčí nad vesnicí. Cesta to není obtížná, ale poměrně strmá a nahoře není obehnaná zábradlím, takže dojít až na okraj je pro silné nátury. Odměnou za odvahu je nádherný letecký pohled na vesničku pod mnou a kopce okolo mě - což je o to zajímavější při zapadajícím slunci. Kdo má ještě sil dost, může se podívat do Solvayových lomů, které se nacházejí zhruba 2 km od Svatého Jana. Jedná se o bývalá soustava lomů na vápenec, která nyní slouží jako muzeum těžby vápence. Já už jsem se ovšem vydala po žluté stezce přes vesničku Hostim a podél poklidného toku řeky Berounky do Srbska, abych se vlakem dostala zpět do rušného víru velkoměsta. Těžko jsem se loučila s krásnými lesy a tichem a v duchu jsem trochu záviděla poustevníkovi Ivanovi.
Další související články:+ Kamenné hříčky při březích Berounky. Po skalních zajímavostech v kraji trilobitů a Oty Pavla+ Baba, skála nad Úslavou + Údolí řeky Doubravy + Údolím Býkovky na střechu Lysicka a dále do Lomnice, Přírodní park Lysicko + Skály a podivné jeskyně v údolí Ohře + Údolím Rokytné, Moravské Krumlovsko + Tři hrady nad Svitavou + Rakovnická pahorkatina a Plaská pahorkatina + Plaskou pahorkatinou k jezírku bez života Líbil se vám tento článek? |
|