Výstup na Lovoš (570 m n. m.), jeden z nejkrásnějších vrcholů v Českém středohoří

Túra na sopku za výhledy a návštěva Oparenského údolí

Lovoš si dovolím zařadit k nejkrásnějším vrcholům Českého středohoří. A pokud nepatří k nejkrásnějším vrcholům, pak určitě patří k těm vrchům, které v Českém středohoří poskytují nejfantastičtější výhledy do okolní krajiny.

Lovoš (německy Lobosch) je mohutná a souměrná hora vulkanického původu, která je budována čedičem, přesněji olivinickým nefelinitem, jenž obsahuje velké množství dalších minerálů. Lovoš se zvedá asi 3 km severozápadně od průmyslového města Lovosice. Čedičová hornina vystupuje místy nad povrch a vytváří skalky s dobře patrnou sloupcovou odlučností, která je pro čedič tolik typická. Pod nimi se pak nacházejí rozsáhlá, gravitačně tříděná suťová pole.

Pestrý geologický podklad Lovoše má na svědomí vznik pestrého vegetačního krytu s mnoha chráněnými rostlinnými druhy. Objevují se nejen lesní porosty, ale především křovinaté lesostepi a stepi, kde lze spatřit množství chráněných rostlinných druhů. Například koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl Ivanův (Stipa joannis), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), kosatec bezlistý (Iris aphylla) aj.

Čtěte také: Milešovka, únorový přechod Milešovky

Z živočišných druhů si zmínku zaslouží plch lesní (Glis glis), zmije obecná (Vipera berus), užovka hladká (Coronella austriaca) aj. Neobyčejně bohatě jsou tady zastoupení bezobratlí, kteří na Lovoši nalezli opravdu příhodné podmínky. Jmenujme takové druhy jako je otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon) či okáč ovsový (Minois dryas) pokud jde o motýly. Z brouků je asi nejvzácnější roháč obecný (Lucanus cervus), střevlík Leistus montanus kultianus či krajník pižmový (Calosoma sycophanta). Na sutích se objevuje sklípkánek Atypus affinis, stepník rudý (Eresus cinnaberinus) aj.

Pro mimořádné přírodní hodnoty a z důvodů ochrany teplomilných rostlinných a živočišných společenstev byl Lovoš již v roce 1948 vyhlášen přírodní rezervací. Dnes má Národní přírodní rezervace Lovoš, která je součástí soustavy Natura 2000, rozlohu 49,99 ha.

Na Lovoš z Oparna

Na Lovoš se vydáváme z obce Oparno. Jedná se o jednu ze čtyř výstupových tras k vrcholu. Po modré turistické značce míjíme farmu a před vstupem do lesa se kocháme krásnými výhledy na Milešovku a Kletečnou, další kuželovité vrcholy Českého středohoří. Široká lesní cesta nás pak přivádí k turistickému přístřešku, od nějž pokračujeme vpravo.

Cesta vede listnatým lesem. Chladivý stín přijde vhod, neboť teploty opět dosahují tropických hodnot. Ta letošní vlna veder snad nemá konce. Po naučné stezce Lovoš se dostáváme na rozcestí Lovoš (rozc. m. a žl., 361 m) z nějž vede březovým lesem široká cesta na další rozcestí v sedle mezi Lovošem a Kybičkou. Tentokráte se jedná o rozcestí malého a velkého okruhu naučné stezky. Marně řeším, zda-li Malý Lovoš místně zvaný Kibička se píše Kibička, jak je uvedeno na směrových tabulkách, a nebo Kybička, jak je svorně uvedeno v mapách…

Dosavadní cesta je téměř bez výhledů, což se má ale brzy změnit. Malá Míša i zajíček začínají protestovat, že je horka a že se jim nechce chodit. Sice se jim nedivím, ale nic se nedá dělat. Jednou jsme se vydali na hory, takže nám nezbývá než chodit. Na svou stranu si je obracím slibem, že na chatě na vrcholu jim koupím velký nanuk…

Vrchol Lovoše

Procházíme suťovým lesem s porosty lípy a buků. Chodník se zvedá strměji, přesto je to docela v pohodě. Konečně se objevuje první výhled a velké suťové pole, které je lemováno několika jedinci dubu pýřitého (Quercus pubescens). Kolem poletují perleťovci, mihne se i otakárek fenyklový.

Výhledů je stále více a před námi defilují další vrcholy Českého středohoří. Jako na dosah máme Košťálov s ruinou hradu, krásu však poněkud ruší dálnice, která vede k severu k Ústí nad Labem. O kousek dále se objevuje výhled k vrcholu s hradem Hazmburk i na Říp, to jsou však již vršky dalšího geomorfologického celku zvaného Dolnooharská tabule. A k tomu všemu meandrující tok Labe. Opravdu nádhera.

Po chvíli se objevuje další rozcestí - Lovoš - pod vrcholem (512 m), odkud nám k vrcholu zbývá již jen 58 výškových metrů a půl kilometru. Míša i zajíček nabírají tempo, asi se těší na ten slíbený nanuk! Fotím nádhernou okolní krajinu a dobíhám předběžce.

A již jsme u chaty na vrcholu Lovoše (570 m), od které se otevírají úžasné výhledy. Před chatou je příjemné posezení, nepříjemné naopak je to, že chata je zavřená! Nanuk nebude, což je opravdu velké zklamání. Zklamán jsem i já a nechápu, jak může být chata na takovémto strategickém místě zavřena během prázdnin! Otevírací doba v pátek večer a v sobotu a neděli to fakt nezachrání, správci chaty by se měli krapet zamyslet, zda-li se chata nedá provozovat i jinak…

Přestože jsou ze střechy chaty - vyhlídkové plošiny parádní výhledy, zklamání z uzavření chaty je velké. Snad nejvíce najevo to dává zajíček, Míša je v těsném závěsu nespokojenosti. Dole v Oparnu budu mít co dělat, abych se revanšoval za výstup… Fotím chatu, torzo bývalé rozhledny i okolní panoramata, naháním se i s otakárkem fenyklovém, jenž se, bůhvíproč, nechce nechat vyfotit.

Oparenské údolí

Když již máme kochačky dosti, vydáváme se opět dolů. Zkratkou pod chatou (po naučné stezce) se dostáváme nazpět na rozcestí pod Lovošem a dále do sedla, ze kterého pak míříme dolů do Oparenského údolí. Sestup je to poměrně dlouhý a fádní bez výhledů.

Konečně jsme na dně údolí, kterým protéká Milešovský potok. Kolem dalšího turistického přístřešku a morového kamene, jenž tady připomíná oběti moru z roku 1680, přicházíme ke kempu Jordan, jenž nás vítá otevřeným občerstvením. Naštěstí v něm mají nanuky…

Po občerstvení (vedro je jak v peci) nás prašná silnička přivádí k bývalému Černodolskému mlýnu, jenž je dnes přebudován na luxusní penzion. Ceny v restauraci tomu odpovídají, takže jej pouze míjíme (chvíli se zdržujeme u ohrady s kozami) a z rozcestí Černý mlýn (200 m) míříme nazpět do Oparna.

Přestože je popsaný okruh otázkou půldenního výletu, my jsme tady vzhledem k panujícím vedrům pobyli celý den. Snad nám to odpustíte…

Lovoš, turistická mapa

• Délka trasy: 7,8 km
• Převýšení: 550 m
• Náročnost: lehká túra

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.