Treking > Vybavení na hory > Jak bezpečně bivakovat v oblastech obývaných medvědy? Jak minimalizovat možnost medvědí návštěvy
Jak bezpečně bivakovat v oblastech obývaných medvědy? Jak minimalizovat možnost medvědí návštěvyJaká opatření učinit pro minimalizaci medvědí návštěvy během bivakování16.4.2013 | Otakar Brandos
Při náročných vícedenních trecích ve slovenských horách i dalších horách v Karpatech (abychom zůstali v nám blízkých končinách) budete muset poměrně často bivakovat (vím, na Slovensku se to teoreticky nesmí, prakticky se to ale děje). A poměrně často budete bivakovat v oblastech, které obývá medvěd, největší volně žijící šelma v Karpatech. Setkání s medvědem hnědým je sice velice vzácné, přesto existují situace a místa, kde je pravděpodobnost setkání s touto šelmou nepoměrně vyšší. A setkání s medvědem v bivaku a navíc v noci by nemuselo být vůbec příjemné. Proto je vhodné dbát rozumných doporučení a udělat vše pro to, aby se pravděpodobnost takovéto nevítané noční návštěvy minimalizovala. Čtěte také: Medvěd hnědý, největší volně žijící šelma v Karpatech - počty medvědů… V místech daleko od civilizace a s minimálním pohybem lidí je pravděpodobnost setkání s medvědem minimální. A to přesto, že v těchto oblastech "paradoxně" žije medvědů nejvíce. Šelmy obývající takovéto oblasti si uchovaly svou přirozenou plachost a setkání s člověkem se vyhýbají. Navíc mají tady dostatek potravy a nejsou nuceni vyhledávat něco k snědku v blízkosti lidí. Zásady bivakování v medvědích teritoriíchAvšak i v takovýchto oblastech dbáme zásad pro bivakování v medvědích teritoriích. Pro jistotu. Dvojnásob těchto zásad ale dbáme v místech, kde je pohyb turistů velký a nebo v místech v blízkosti lidských sídel (tady je ale rozumnější se bivakům vyhnout). Medvědi jsou tady více uvyklí na člověka, ztrácejí (nebo zcela ztratili) svou přirozenou plachost a také o potravní zdroje díky sběru lesních plodů mají trochu větší nouzi. Medvěd není žádná krvelačná bestie, která sežere na co přijde a ani nezabíjí na potkání. Natož z pouhého rozmaru tak, jak to dělá člověk, a který sprosté vraždění dokonce nazývá sportem. Medvěd je, byl a věřím že i v budoucnu bude naprosto přirozenou součástí karpatských lesů. Vždyť hraje nezastupitelnou roli při zachování rovnováhy v přírodě. Proto se podívejme poněkud podrobněji na to, jak se vyvarovat nechtěného setkání s medvědem, a pokud již k takovémuto setkání dojde, tak co si počít. V každém případě ale chce mít na zřeteli, že medvěd může být velice nebezpečné zvíře a je tedy žádoucí se v případě setkání k němu chovat s náležitým respektem. Tedy jako k divoké šelmě a ne jako k plyšové hračce! …více informacíJakých zásad tedy dbát při táboření v oblastech, ve kterých žijí medvědi? Především byste neměli vařit přímo v táboře, ale alespoň 100 až 200 metrů od místa táboření (bivaku). Zbytky potravin je vhodné zakopat v dostatečné vzdálenosti od bivaku (min. 200 metrů). Medvěd je sice může nalézt, má totiž neobyčejně citlivý čich, ale alespoň nebude mít potřebu navštívit vás přímo v bivaku a tahat vás ze spacáku. Po uvaření je potřeba nádobí umýt. Rovněž mimo bivak. Nedá-li se dokonale vyčistit, je potřeba je na noc společně s potravinami, ale i kosmetikou, mýdlem, zubní pastou a dalšími věcmi, které jsou aromatické, zabalit je do igelitového pytle nebo jiných nepropro obalů a umístit je mimo tábor ve vzdálenosti minimálně 100, lépe ale 200 metrů na místo, na které se medvěd nedostane. Dokonce ani konzerva není pro medvěda žádná překážka, nechávat ji proto v medvědím dosahu není rozumné. Potraviny nenecháváme ani v opuštěném autě, neboť i do něj se medvěd může snadno dostat. Na tuto skutečnost vás například upozorní v polských Tatrách na sběrném parkovišti pod Mořským okem nedaleko Lysé Poľany. Jak zabránit medvědům, aby vám předčasně nezlikvidovali proviant?A jak zabránit medvědům, aby si nepochutnali na vašem proviantu, který nebudete mít možnost nikde doplnit? Umístit jej tak, aby na něj nemohl medvěd dosáhnout. Poněkud úsměvně na mě zapůsobilo doporučení z letáku z jednoho národního parku v USA. V něm se doporučuje umístit dobře zabalené potraviny (kosmetiku a příp. i potřísněné oblečení) do skalní rozsedliny široké maximálně 20 cm a hluboké minimálně 120 až 150 cm. Tam prý medvěd nedosáhne… No, v bivacích v horách jsem strávil několik stovek nocí, ale nevzpomínám si, že bych kdy měl k dispozici takovouto šikovnou rozsedlinu či skalní puklinu. Tedy v lesích a v místech, kde žijí medvědi. Vysoko ve Vysokých Tatrách takovýchto míst by jistě bylo, ale tam se zase nepohybují medvědi… Jak to tedy dělám na svých trecích? Potraviny, nádobí i hygienické potřeby zabalím do uzavíratelného plastového pytle, šoupnu do igelitky a pověsím dostatečně vysoko na strom. K zavěšení nosím asi 20 metrů dlouhou lavinovou šňůru a dvě lehké karabiny (to je vysvětlení především pro kamaráda Mira, alias největšího slovenského trekera, jenž vloni na Karpattreku nemohl pochopit, na co mám v Kremnických vrších a na Velké Fatře karabiny…). Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována, ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou desetiletích se po přechodném uvolnění proti tomuto fenoménu, jenž má dávné historické kořeny, v našich končinách opět poměrně brojilo, snahou bylo takovéto bivakující turisty vytlačovat nazpět do hotelových zařízení a kempů. …více informacíKarabiny upevním na oba konce lavinové šňůry. Jeden konec přehodím přes nějakou šikovnou větev, která je dostatečně dlouhá a přiměřeně hrubá, aby unesla tašku s proviantem. Nesmí však být zase příliš hrubá, aby neunesla medvěda, který by se mohl za těmito laskominami vydat na strom. Šňůru přehodím dostatečně daleko od kmene stromu, aby na ní případný zvídavý medvěd nedosáhl. Taška by měla zůstat alespoň 4 metry nad zemí, kam již medvěd nedosáhne. Přehodit lehkou šňůru s karabinou není problém, na první či druhý pokus se vám to určitě povede. Druhý konec pak zajistím někde ve skrytu o pahýl větve, strom aj. Medvědi jsou poměrně inteligentní, nedávejte jim proto příliš velkou nápovědu a šanci, aby zavěšenou tašku s tím voňavoučkým obsahem stáhli a vás pěkně přečůrali… Kde bych rozhodně nikdy nebivakovalA kde bych tábor (bivak) nikdy nezaložil? V těsné blízkosti lidských sídel a již vůbec ne u sídel, kde nejsou zajištěny kontejnery před medvědy. Dále v místech ohnišť s množstvím odpadků a zbytků potravin. Také si nelehejte na úzkých lesních chodníčcích, které slouží lesní zvěři (tedy i medvědům) k pohybu a v blízkosti potoků, kde hukot vody zamezuje včas zaregistrovat blížícího se medvěda (a naopak blížícímu medvědovi zaregistrovat mou společnost). Určitě bych se také vyhnul místům, na kterých medvědi nacházejí dostatečné zdroje přirozené potravy - velké porosty zrajících malin, borůvek aj. lesních plodin. Pokud využijete turistických útulen, v Nízkých Tatrách například Ramža či Andrejcová, na Velké Fatře řada salaší, tak i tady i rozumné jídlo na noc zabalit do nepropro obalů a zbytečně nedráždit citlivý medvědí čich a mlsný jazyk. Na druhou stranu jsem ještě neslyšel o případu, že by medvěd vnikl do takovéhoto objektu plného lidí. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Táboření a bivakování v přírodě a na horách legálně?+ S medvědy v zádech II, jak se chovat při setkání s medvědem + S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách + Můj život s karpatskými medvědy + Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy + Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě + Je setkání s vlkem nebo rysem nebezpečné? + Vlk, rys i medvěd se vracejí do českých hor… ale nemají to jednoduché |
|