Jak si vybrat kolo pro cykloturistiku, rady a tipy k výběru vhodného bicyklu

Jak vybrat vhodné kolo, rady a tipy pro výběr kola

Jestliže se rozhodnete pro koupi kola, je dobře nepodcenit jeho výběr. Nevhodně vybrané kolo nepřinese požitek z jízdy a může se stát, že zbytečně skončí odložené v kůlně, garáži či komoře. Rozhodně se nevyplatí šetřit na nepravém místě – pamatujte na starou pravdu moudrého Angličana: "Nejsem tak bohat, abych si kupoval levné věci".

Horské, silniční, treking, kros?

Doby, kdy volba spočívala v rozhodnutí "Favorit, Liberta nebo Velamos" jsou naštěstí již pryč. Nabídka je velmi široká, je ale nutné se v ní správně orientovat a vybrat si podle toho, k čemu má kolo sloužit. Názory na to jaké kolo je nejvhodnější se samozřejmě budou lišit, každý vědomě či podvědomě považuje za nejlepší takové kolo, které vyhovuje jeho způsobu využití. Berte proto následující řádky jako naše doporučení, není to dogma. Jaké tedy typy kol existují a k čemu se hodí?

Silniční kola

Charakteristickým znakem jsou řídítka typu "berany" a nízká hmotnost. Převody jsou voleny tak, aby bylo kolo co nejrychlejší, nečekejte zde lehké a superlehké převody horských a trekových kol. Pro cykloturistiku není silniční kolo ideální, jeho subtilní konstrukce není vhodná pro zatížení brašnami. Jeho úzké pláště nebo galusky neposkytují patřičný komfort a jsou velmi náchylné k defektům.

Fitness kola

Novou kategorií, která se teprve formuje jsou kola vycházející ze silničních typů, majících ale rovná řídítka. Obvykle mají silniční převody s trojpřevodníkem a poskytují tak rozšíření rozsahu převodů směrem k těm lehčím.

Tato kola se výborně hodí tomu kdo se již nechce hrbit nad "berany" a chce si občas vyjet na výlet "na lehko". Třeba na odpolední kondiční vyjížďku, přičemž jeho prioritou je lehké a rychlé kolo. Tento typ kola uvítají také třeba starší pánové, kterým již bříško sklonění nad "berany" neumožňuje, ale přesto dávají přednost lehkému kolu se silničními převody.

Horská kola

Převratnou novinkou, fenoménem doby a do značné míry i módou se před časem stala horská kola, nebo chcete-li MTB (mountain bike). Charakteristické jsou pro ně robustnější rámy a většinou 26" kola se širšími plášti. Tato kola jsou primárně určena do terénu mimo zpevněné cesty.

Pro cykloturistiku provozovanou převážně na silnicích, silničkách, zpevněných i nezpevněných cestách je lze použít (za předpokladu přezutí na užší pláště s málo výrazným vzorkem). Není to ale ideální, protože zůstává nevýhoda menších kol s větším valivým odporem. Menší průměr kol způsobuje nižší rychlost při jinak stejných převodech.

Nutno ovšem připustit, že jejich robustnější ráfky, silnější výplet a větší objem plášťů mohou znamenat výhodu plánujete-li expedici na níž si povezete kompletní výbavu čítající několik desítek kilogramů s sebou. V tomto případě ale musí jít o kola k těmto účelům konstruovaná (příkladem může být Scott G-Zero), rozhodně nelze takto využít levné "horské kolo" ze supermarketu.

Kategorie horských kol se postupně dále rozčlenila podle typu užití na kola pro sjezd, pro maratóny, cross-country, freeride, dirt a další specifické discipliny. Těmi se zde ale zabývat nebudeme.

Trekingová kola

Pro trekingová kola jsou charakteristické 28" ráfky a užší pláště, obvykle v rozmezí 30-622 až 40-622, výjimečně i více. První z čísel znamená šířku pláště v milimetrech, druhé průměr ráfku rovněž v milimetrech. Trekingová kola jsou obvykle vybavena blatníky a osvětlením, případně i nosičem zavazadel a stojánkem. Jejich převody odpovídají horským kolům a umožňují proto snadno se vypořádat s jakkoli kopcovitým terénem.

Krosová kola

Tato kola se zpočátku nazývala "sport treking" a řadila se mezi trekingy, nyní ale se již konstituovala jako samostatná svébytná kategorie. Jde o kola poněkud robustnější než silniční, především ale vybavená širokou škálou převodů, shodnou s horskými koly. Na rozdíl od trekingů nemají blatníky, osvětlení ani nosiče – tím vším lze samozřejmě následně kolo dovybavit.

Výhodou je možnost vybrat si pro doplnění jen ty komponenty, které uživatel chce a které mu nejlépe vyhoví. Může jít například o lehké snadno odnímatelné blatníky, které lze nasadit jen pokud to podmínky vyžadují, je ale třeba se vždy ujistit, zda lze příslušné doplňky na kolo namontovat.

Městská kola (city biky)

Tahle kola nejvíc připomínají někdejší cestovní kola. Obvykle jsou těžká a hodí se zejména pro jízdu v rovinatém terénu – proto jsou značně oblíbená třeba v Holandsku. V našich podmínkách mají uplatnění v rovinatých oblastech pro krátké cesty. Pro sportovní a cykloturistické účely se nehodí.

Cykloturistika a vhodné kolo

Pro rekreační cyklistiku a cykloturistiku se výborně hodí především kola crossová a trekingová. Jejich výhodou jsou díky většímu průměru kol vyšší rychlost a nižší valivý odpor. Samozřejmě jsou schopná bez problémů zdolat i lehký terén, jejich převody (jsou-li vhodně voleny, o tom se zmíníme dále) umožní snadno vyjet veškerá běžná stoupání včetně horského terénu.

Bylo by chybou se domnívat, že pro výlety v horském terénu je nutné mít horské kolo. U některých horských kol mohou být navíc problémy s upevněním nosičů zavazadel, zejména pak u přední odpružené vidlice může jít o těžko řešitelný problém. Jedno z možných řešení je na obrázku.

Odpůrci crossů a trekingů argumentují mimo jiné i tím, že jsou jejich užší pláště náchylnější k defektu než "tlusté gumy" horských kol. To ale již nemusí být pravda – současné pláště (například Schwalbe Marathon Plus) mají speciální vložku zajišťující mimořádnou odolnost proti průrazu.

Také bezdušové pláště (například Continental Top Touring 2000 Tubeless) podstatně nebezpečí defektu omezují. Lze také použít například crossové pláště Schwalbe Black Jack rozměru 47-622, tedy pláště o šířce srovnatelné s plášti horských kol, ale při zachování výhod většího průměru.

Sportovní výkony, nebo raději méně námahy?

O tom zda bude kolo rychlé nebo zda se na něm méně nadřete ve stoupání rozhodují především převody. Jinými slovy, záleží na tom, kolik zubů mají jednotlivé listy na převodníku a kolik zubů mají pastorky na zadním kole. Čím méně zubů vpředu a více vzadu, tím snadněji a s menší námahou vyjedete stoupání, na druhé straně čím více zubů vpředu a méně vzadu, tím rychleji budete moci jet po rovině.

Na převodový poměr má samozřejmě vliv i velikost kol, při stejném převodu je crossové a trekingové kolo rychlejší než horské. Postrádá proto poněkud logiku, že se u crossových a trekingových kol používají často převodníky s odstupňováním 48-38-28, zatímco horská kola mají téměř vždy převodníky 42 (44)-32-22 zubů – odůvodňuje se to tím, že se na crossech a trekinzích jezdí většinou po silnici. Pro mladého sportovce jsou z toho vyplývající těžší převody jistě výhodou, ovšem pokud chce jezdit převážně po silnici, zvolí obvykle spíše silniční nebo fitness kolo.

Pro většinu cykloturistů (zejména středního a vyššího věku) je ale nejtěžší převod 48 : 11 prakticky zbytečný, zato mohou na takto osazeném kole citelně chybět lehké převody. Pokud proto nehodláte lámat rychlostní rekordy a jde vám spíše o příjemnou a pohodlnou jízdu, pořiďte si kolo jehož nejmenší list převodníku má 22 nebo 24 zubů a vzadu má největší pastorek alespoň se 30 zuby, lépe s 32 nebo 34 zuby. Největší převodník se 42 nebo 44 zuby bohatě stačí.

Velmi dobrým kompromisem je novinka Shimana modelového roku 2003, sada Nexave C500, mající převodník s 24-34-46 zuby a vzadu s 8 pastorky s rozsahem 11 – 33 zubů. Najdete ji například na kolech Schwinn Voyageur SLX nebo Schauff Andalusia.

Kolik převodů?

Mnoho zájemců o koupi kola se v první řadě zajímá o to, kolik "rychlostí" kolo má. Daleko důležitější než počet převodů je ale jaký lze volit nejlehčí a nejtěžší převod. Vyšší počet převodů znamená jemnější odstupňování, což ale rekreační cyklista prakticky nevyužije. Vyšší počet převodů často přináší i jejich větší rozsah, protože například převodníky s počty zubů 22-32-44 jsou určeny pouze pro sady s 27 převody.

Naopak u jedné ze sad střední třídy (Shimano Alivio) je možno vzadu použít největší pastorek pouze s 30 zuby. Při výběru je proto nutné se zajímat především o počty zubů vpředu (převodníky) a vzadu (pastorky). V tomto ohledu vycházejí velmi dobře kola s 27 převody a s osazením Deore, LX nebo XT, případně kola s 24 převody a osazením Nexave C500.

Čím se převody řadí?

Nejlevnější kola mají řazení řešeno otočnými páčkami nad řídítky. Těmto kolům je lépe se vyhnout, řazení není příliš pohodlné a je obvykle spojeno s řadicími komponentami nejnižší kategorie. Nejrozšířenější je řazení páčkami pod řídítky, u nějž se jedna páčka ovládá palcem a druhá ukazováčkem.

Příjemné je, řadí-li se pravou rukou (zadní měnič) a levou rukou (převodník) tak, že se palcem řadí těžší a ukazovákem lehčí převod. Takovéto intuitivní řazení poskytují ale jen některé sady Shimano (všechny typy Nexave, C101, C201 a také XTR v provedení Rapid Rise), u ostatních má řazení vlevo a vpravo opačný smysl. Výhodou intuitivního řazení je také šetrnější zacházení s řetězem – protože je přeřazení na větší pastorek uskutečněno působením pružiny a ne tahem lanka, nemůže dojít ani při méně citlivém ovládání nezkušeným cyklistou k násilnému křížení řetězu.

Druhou možností je řazení otočnou rukojetí, s nímž přišel nejprve americký SRAM a nazval jej Gripshift, nyní jej ale pod označením Revoshift má u levnějších sad také Shimano. Volba mezi otočným řazením a páčkami pod řídítky je spíše otázkou osobní preference, ani jeden ze způsobů nelze označit jako jednoznačně lepší.

U nejvyšší MTB sady XTR zavedlo Shimano v modelovém roce 2003 kombinované páky "Dual Control", u nichž se stejnou pákou řadí i brzdí (obdoba pák dnes již běžně používaných u silničních sad). Lze předpokládat, že se tento systém postupně objeví i u nižších sad.

Brzdy

Samozřejmě nesmíme zapomínat na to, že kolo nutné nejen rozjet, ale také zabrzdit. Většina kol na trhu má dnes V-brzdy, působící na ráfek kola. Za sucha jsou dostatečně účinné, za mokra a v blátě se jejich účinek citelně snižuje, navíc se také v tomto případě rychle opotřebí. V poslední době se stále častěji používají kotoučové (diskové) brzdy. Levnější mechanické jsou ovládány lankem, dražší mají hydraulické ovládání. Výhodou hydraulického ovládání je lehčí a rovnoměrnější chod brzdové páky, protože odpadá tření lanka v bowdenu.

Nevýhodou většiny mechanických brzd je že se pohybuje jen jedna čelist a při brždění dochází k ohýbání kotouče, majícímu za následek vyšší ovládací sílu a méně plynulý účinek. Pouze mechanické kotoučové brzdy taiwanské firmy Winzip působí díky patentované konstrukci symetricky. Předností kotoučových brzd jsou jejich výborná účinnost nezávislá na povětrnostních podmínkách a možnost citlivějšího dávkování brzdné síly. Díky tomu je brždění s nimi i přes jejich vyšší účinnost (ve srovnání s V-brzdami) plynulejší a bezpečnější. Nevýhodou je o něco vyšší hmotnost.

Odpružená vidlice, odpružená sedlovka, celoodpružené kolo?

Snaha o pohodlnější jízdu vede k postupnému zavádění odpružených prvků i u městských, trekingových a crossových kol. Nejprve došlo na přední vidlici a dnes již má odpruženou vidlici většina kvalitních crossových a trekingových kol. Popis principů odpružených vidlic přesahuje rámec tohoto článku, rozhodně ale můžeme odpruženou vidlici doporučit – zejména ruce budou méně trpět otřesy způsobenými nerovností terénu.

U horských kol je dnes již běžné také odpružení zadního kola. V sousedním Německu je odpružení zadního kola stále častěji užíváno také u crossových, trekingových a městských kol, na našem trhu ale taková kola najdeme jen výjimečně. Je to zřejmě následek vyšší ceny a možná i omylu prodejců, kteří posuzují účelnost odpružení podle účelu odpružení u horských kol.

Odpružení má u crossových a trekingových kol za úkol především zvýšit cyklistův komfort. Na rozdíl od horských kol určených pro sportovní účely zde není prioritou dokonalé udržení styku kola s terénem ani možnost provádění skoků či téměř akrobatických kousků.

Odpůrci celoodpružených kol argumentují často spotřebou energie v pružicím systému, slyšel jsem dokonce názor, že je jízda na celoodpruženém kole dřina. Z vlastní zkušenosti mohu tento názor vyvrátit.

Samozřejmě nelze popřít, že se v odpružení část energie vyvinuté šlapáním spotřebuje, rozhodující pro celkový dojem z jízdy však je celková únava cyklisty – a ta je na celoodpruženém kole znatelně nižší, jak také dokazují poznatky vyšší technické školy v Kolíně nad Rýnem. Důvodem je zřejmě fakt, že jsou při jízdě na neodpruženém kole cyklistovy svaly následkem otřesů v trvalém napětí, únavu vyvolávají i vlastní otřesy.

Určitým kompromisem mezi pevným a celoodpruženým kolem jsou kola s odpruženou sedlovkou. Kvalita a účinnost odpružených sedlovek jsou ale často sporné, jejich zdvih je většinou relativně malý. U řady těchto sedlovek působí negativně tření, způsobující malou citlivost na menší otřesy. Nevýhodou je také měnící se vzdálenost sedla od pedálů.

Přes tato negativa přináší odpružená sedlovka zvýšení komfortu a je pohodlnější než pevná. Odpružení je samozřejmě vždy na úkor hmotnosti, odpružené modely jsou o něco těžší než srovnatelné neodpružené, nicméně komfort za to určitě stojí a jak již bylo řečeno, jízda s odpružením je i navzdory vyšší hmotnosti kola méně únavná.

Řídítka a představec

Trekingová a crossová kola mají obvykle řídítka přímá nebo mírně prohnutá směrem vzhůru ("vlaštovky"). Na přímých řídítkách se často používají "rohy", což umožňuje během jízdy měnit způsob úchopu. V Německu jsou hodně rozšířena multifunkční řídítka – prohlédnete-li si jakýkoli německý cykloturistický časopis, najdete tento typ řídítek nejméně na polovině kol. Takováto řídítka umožňují několik způsobů držení a přispívají tak ke snížení únavy.

České republice se tento typ řídítek zatím nevžil, je to ale ke škodě uživatelů. Jde pouze o nezvyk – tato řídítka působí zvláštně, zdaleka ale nejsou tak těžká, jak by se mohlo na první pohled zdát (zjistili jsme, že v jsou duralovém provedení jen přibližně o 10 gramů těžší než rovná řídítka s rohy) a jízda s nimi je velmi příjemná.
Stále rostoucí počet kol má hlavové složení typu ahead. Přes jeho přednosti má určitou nevýhodou ve srovnání se závitovým hlavovým složením - neumožňuje snadnou a plynulou změnu výšky řídítek. Předností je, má-li kolo nastavitelný sklon představce.

Pedály

Přenos síly vyvíjené cyklistou zprostředkovávají kliky a pedály. Dokonalejší využití síly umožňují pedály, s nimiž je noha spojena "klipsnami", modernějším řešením jsou nášlapné pedály. Klipsny i nášlapné pedály pevně spojují nohu s pedálem a umožňují využít i tah druhé nohy směrem vzhůru v okamžiku kdy první noha působí na opačný pedál směrem dolů, zároveň ale zvyšují nebezpečí pádu, nepodaří-li se cyklistovi při zakolísání nebo potřebě zastavit nohu včas uvolnit. Většina rekreačních cyklistů proto dává přednost pedálům bez klipsen a bez nášlapného mechanismu. Doporučujeme ale rozhodně vybírat kolo s kovovými pedály, protože z plastových noha snadno sklouzne.

Velikost kola

Důležitou podmínkou pro to aby se na kole dobře jezdilo je správně zvolená velikost. Menší rozdíly lze vyrovnat nastavením výšky sedla, s velikostí kola (udávanou obvykle podle délky sedlové trubky) ale souvisí i další rozměry, zejména vzdálenost sedla od řídítek. Je tedy velmi důležité si vybrat kolo podle svých tělesných rozměrů – nejen podle celkové výšky, ale především podle délky nohou a rukou.

Je také nutné přihlížet k odlišnosti mužské a ženské postavy – ženy mívají kratší ruce než stejně velcí muži. Někteří výrobci proto začali nabízet speciální dámské modely, které tuto skutečnost respektují. Dámská kola mají také odlišná sedla přizpůsobená anatomii ženských partií které jsou se sedlem ve styku, mívají i měkčí odpružení přizpůsobené nižší hmotnosti. U správně zvolené délky kola by při opření lokte o špičku sedla měly prsty ruky končit uprostřed představce.

Jaké kolo je vhodné na cyklistický zájezd s CK?

Samozřejmě záleží na charakteru zájezdu. Některé cestovní kanceláře uvádějí vhodný typ kola s rozlišením silniční, treking, horské (MTB), což je ale jen hrubé rozlišení. Je samozřejmé, že na zájezd orientovaný na náročnou horskou cyklistiku v těžkém terénu je nezbytné mít odpovídající stroj, lze ale předpokládat, že ten kdo se na takovýto zájezd přihlásí již má odpovídající znalosti a zkušenosti. Na všechny ostatní zájezdy se hodí kolo crossové nebo trekingové.

Cyklistické zájezdy pořádané cestovními kancelářemi jsou většinou organizovány tak, že se jezdí "na lehko", proto je zbytečné kolo vybavovat rozměrným nosičem zavazadel a brašnami. Pro ukládání na vleku jsou nejhorší kola s pevně připevněným košíkem. Nejlepší je na takovémto zájezdu použít na kole například lehkou brašnu, upevněnou na sedlovku. Velmi vhodná je brašna na řídítka, ideálně vybavená na horní ploše mapníkem. Vyplatí se investovat raději více a pořídit si kvalitní brašnu s upevňovacím systémem umožňujícím snadné sejmutí, ale zároveň zajišťujícím stabilní polohu při nasazené brašně.

Pohled do budoucnosti

Závěr

Při výběru kola nespěchejte, navštivte raději několik prodejen – většina prodejen vede jen určité značky kol a výběr v jediné je pak omezen jen na tyto značky. Je dobře, je-li kolo kompletně osazeno komponentami jednoho výrobce, například Shimana – je tak zaručena dokonalá funkčnost. Vyplatí se také déle šetřit a pořídit si raději kvalitnější kolo. Myslíte-li to s cyklistikou vážně, nekupujte levné kolo v supermarketu.

Tip: Hledáte ideální kolo do města i na vyjíždky mimo něj? Kolo, co se snadno přenáší, dáte je do kufru auta a převezete MHD? Mrkněte na skládací kola od Cyklospeciality.cz .

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.