Vinařická hora (413 m n. m.), vyhaslý stratovulkán u Kladna leží v Kladenské tabuli

Vinařická hora, dokonalý stratovulkán u Vinařic a kousek od Kladna

Na dohled od kladenských sídlišť se zvedá Vinařická hora, poměrně mladý vulkán s dokonale odkrytou vnitřní stavbou, který soptil ještě na úplném konci třetihor. Vinařická hora (413 m n. m.) se nachází 4 km severně od Kladna nad obcí Vinařice v Kladenské tabuli, jednom z podcelků Pražské plošiny.

Vinařická hora je třetihorní sopkou, která vznikla ve dvou fázích. Ve starší fázi (spodní miocén) se na místě budoucí sopky rozevřela sopečná puklina hluboká až 700 metrů. Do ní napadaly druhohorní křídové horniny z nejbližšího okolí sopky.

Čtěte také: Slánská hora, via ferraty v České republice

Při hloubení štol kladenského kamenouhelného dolu Mayrau se dostali horníci hluboko pod Vinařickou horu a objevili zde geologické kuriozity. Například přirozenou cestou zkoksované uhlí na styku uhelné sloje se žhavým magmatem sopky a ohromné samostatné kusy křídových hornin. Tato sopečná fáze odpovídala vzniku Českého středohoří a Doupovských hor.

Mladší sopečná fáze se odehrála na úplném konci třetihor (pliocén), kdy došlo v poměrně krátké době k několika silným výbuchům s vyvrhováním horkého sopečného popela a velkého množství sopečných pum střídaných s výlevy láv v klidnějších obdobích sopky. Po vyhasnutí sopky pronikaly na povrch ještě horké minerální vody a minerály v nich rozpuštěné následně na povrchu vykrystalizovaly (natrolit, kalcit, chabazit).

Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století až do 80. let 20. století, nádherně odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy sopečného popela a utuhlé čedičové lávy. Vrstva čediče je místy silná až 25 metrů a rozmanitost geologického podloží má za následek i přítomnost rozličných druhů vegetace. Vinařická hora je tedy typickým stratovulkánem (jako třeba Vesuv), kde se střídají vrstvy tvořené tufem a tufitem s vrstvami čedičových utuhlých láv (odborně olivinickým nefelinitem).

Vinařická hora byla vyhlášena roku 1999 za přírodní památku pro druhově pestrou mozaiku rostlinných společenstev skal, skalních stepí, sutí, hlubších půd, vřesovišť, křovin, druhotných lesních porostů a sadů. Do lomů a pod odkrytou lomovou stěnu nás zavede naučná stezka, která následně pokračuje až na samotný vrchol Vinařické hory s nečekaně dalekým výhledem. V době naší návštěvy však byla naučná stezka ve velmi bídném stavu a často jen dobře vyšlapané cesty nás spolehlivě vedly místy nepřehledným terénem.

Výhled z vrcholu Vinařické hory je nádherně kruhový. Z blízkých nápadných cílů spatříme kladenská sídliště, městečko Smečno se zámkem a město Slaný se sopkou Slánská hora. Za dobré viditelnosti spatříme Doupovské hory, Krušné hory a výhledu hlavně dominuje dokonalé panorama celého Českého středohoří (Oblík, Milá, Milešovka, Lovoš, Házmburk, Sedlo, Kozelský hřeben), dále vrcholy Říp, Vlhošť, Ronov, Bezděz, Ralsko a na obzoru dobře rozeznáme Lužické hory a Ještěd (vzdálený asi 95 km). Z pražských cílů uvidíme Žižkovský vysílač, Ládví, Ruzyni a sídliště v Suchdole.

Ten, kdo cestuje z Prahy po dálnici D7 na Chomutov a německý Chemnitz, si může udělat jen krátkou odbočku z trasy a uvidí až nečekaně zajímavé a méně známé místo českého třetihorního vulkanismu.

Vinařická hora, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.