Babí lom a kozí hřbety, protáhlý zalesněný a skalnatý hřeben v Adamovské vrchovině

Babí lom a Kozí hřbet, tip na výlet

Babí lom, tak lidé pojmenovali romanticky rozeklaný, skoro tři kilometry dlouhý protáhlý zalesněný skalnatý hřeben probíhající v přibližně severojižním směru mezi Lelekovicemi a Svinošicemi v západním hřbetu Adamovské vrchoviny nad Řečkovicko - kuřimským prolomem, asi pět kilometrů severně od brněnské městské části Řečkovice.

Babí lom je i synonymem pro známý vycházkový cíl - volně přístupnou a zdaleka viditelnou rozhlednu stojící na jižním okraji hřebene nad Lelekovicemi. Místo je to velmi populární, během pobytu v Brně učarovalo i Petru Bezruči a jeho "smečce". Končívali zde každoročně 1. listopadu turistickou sezónu a na předchůdkyni dnešní rozhledny zapalovali na paměť zemřelých přátel svíčky.

…Hned sosny na skal útesy
zázrakem uchycené v přenesmírnou výš
se protáhly mlh šedých nad opar…
A pták tak divně, divně zapěl, slyš!…
Na korách bříz schnul pryskyřice tok
a splynul s květů lesních vůněmi…

úryvek z básně Antonína Sovy "Les"

Geologický vývoj a skladba

Ostrý hřbet Babího lomu s jedenácti samostatnými skalními skupinami je tvořen především sedimentárními horninami ze spodního devonu, které se usazovaly v úzké proláklině severojižního průběhu, jež se táhla od Svinošic přes Lelekovice, ves Českou, brněnský Žlutý kopec, Červený kopec až k Popovicím u Rajhradu.

V horninovém profilu sedimentů na Babím lomu o mocnosti 150 m dnes v nejvyšší vrstvě nalezneme lavicovitý slepenec složený převážně z křemenných valounů a tmelu, ve spodních vrstvách se střídají jílovito - písčité břidlice a fialové jemně zrnité arkózové pískovce. Tento profil se označuje jako zóna Babího lomu, jinde ve výše zmíněné oblasti dosahuje mocnosti 200 až 300 m.

V době ukládání bylo popsané území spolu se západním okrajem Moravského krasu a východní částí Boskovické brázdy součástí velké pánve, do níž z jihu či jihovýchodu ústil velký říční tok, jenž sem zanášel zvětraliny povrchu brněnského masivu (jedná se tedy o tzv. klastické, neboli úlomkovité sedimenty složené z úlomků starších hornin a minerálů nebo organických zbytků, přemístěných z míst svého vzniku do místa druhotného uložení). Celé toto období charakterizovalo teplé klima se střídáním sucha s vlhkými deštivými etapami způsobujícími prudké přívaly říčních vod.

Proláklina se sedimenty byla stlačena při prvohorním hercynském vrásnění do korytovitého prohnutí, přes jehož okraje se následně nasunuly horniny brněnského masivu, zvl. vyvřelé hlubinné granitoidy. Později byla západní část prohnutí vyzdvižena a erodována, zbyla jen část východní se slepencovými lavicemi, jež jsou ukloněny k západu.

K další elevaci území došlo během alpinského vrásnění. Ve třetihorním teplém a vlhkém klimatu podléhali chemické erozi granitoidy a arkózové pískovce, odolné křemenné slepence zůstaly. Ty začal rozrušovat až mráz v následujících čtvrtohorách. Led v puklinách slepencovou horninu navíc roztrhal na masivní skalní bloky, jež byly v teplejším čtvrtohorním létě po zamrzlém podkladu rozvlečeny po okolních svazích, výsledkem je jedenáct kamenných proudů na úpatí hřebene, nejdelší s délkou 850 m.

Přírodní rezervace

Hřeben je chráněn jako přírodní rezervace o ploše téměř 23,5 ha a to i přes to, že původní bučiny byly z velké části nahrazeny jinými dřevinami. Při návštěvě Babího lomu si každého získají divukrásné zakrslé borovice a břízy, v suťových lesích rostou i javory, jilmy a lípy; na úpatí hřebene najdeme zbytky bučin.

Mísí se zde výskyt teplomilných i podhorských druhů rostlin. Ze zvláště chráněných druhů zde najdeme například medovník meduňkolistý (Melitis melissophyllum), lilii zlatohlávek (Lillium martagon) a dřín obecný (Corpus mas). Výška skal místy dosahuje až dvaceti metrů, jsou proto využívány i jako cvičný horolezecký terén.

Babí lom, turistická mapa

Historie a betonový maják

Na začátku devadesátých let 19. století stála na hřebeni turistická chata (Wieserhütte) a dvě dřevěné vyhlídkové stavby. Na nejvyšším, severním vrcholu hřebene Babího lomu (562 m) trůnila dřevěná konstrukce Rohrerovy rozhledny (Rohrerwarte) pojmenovaná dle starosty města Brna Rohrera. Dnes tu po ní nalezneme kamenný patník, pod mohutným kamenem ve skalní štěrbině lze vyhmátnout i vrcholovou knihu.

V jižní část hřebene vyrostl na tzv. jižním vrcholu Babího lomu (526 m) zatřešený Ripkův altánek (Ripkawarte), své jméno získal dle předsedy Rakouského turistického klubu, kterážto organizace tyto atrakce zřídila. Obě stavby byly zničeny za 2. světové války, neboť sloužily za nebezpečný orientační bod pro možné bombardování blízkého významného strategického cíle - průmyslové Kuřimi.

V letech 1959 – 1961 byla postavena podle projektu brněnského architekta Mojmíra Korvase na místě někdejšího Ripkova altánu nová rozhledna v podobě betonové věže se železným ochozem na zděné podestě. Slavnostní otevření 15 m vysoké vyhlídkové věže proběhlo dne 15. května 1961. Od konce 70.let je místem tradičního novoročního výstupu. Rozhledna je ve své spodní etáží vybavena místností, která nabízí úkryt před nepohodou a snad i provizorní místo pro přespání. S noclehem však opatrně, jsme totiž na území přírodní rezervace a navíc, jak nápis nad vchodem do místnosti informuje, "zde straší."

Výhledy

Z hřebene, včetně nejvyššího bodu hřbetu s kótou 562,1 m n.m., se otevírají v současnosti omezené výhledy hlavně na západ a severozápad. Nejdále na modrém obzoru mírných vln hřebenů Českomoravské vrchoviny poutají turistovu pozornost Ždárské vrchy se Studnickým vrchem (821 m) nad Novým Městem na Moravě, blíže pak Sýkoř (705 m) za Lomnicí u Tišnova, výrazně se rýsují též dvě tišnovské krasavice: Klucanina (416 m) s rozhlednou a za ní vykukující masiv Květnice (470 m), jako na dlani máme vysílač na kopci Čebínka (433 m) a městečko Kuřim.

Ze zastřešené vyhlídkové plošiny s kovovým zábradlím rozhledny se kocháme jedinečným kruhovým výhledem. Západním směrem lze přehlédnout výše popsanou část Českomoravské vrchoviny, z lesů vykukuje rozhledna Babylon u Kozárova (664 m) na severozápadě se vlní kopce Lysicka a Halasova Kunštátska.

Severně pokračuje hřeben Babího Lomu ke svému nejvyššímu místu, východně svítí mezi stromy Vranov s mohutným poutním komplexem sakrálních staveb, jimž vévodí kostel Narození P. Marie. Za vsí se k obzoru rozlévají vlny lesů Drahanské vrchoviny. Z nich vystupuje 332 m vysoký stříbrný stožár Kojálu (600 m), jenž v době svého dokončení (1959) o 10 m převýšil Eiffelovku v Paříži, tehdy nejvyšší stavbu Evropy.

Na jihovýchodě lze za pěkného počasí zahlédnout Chřiby se sousedním Ždánickým lesem, na jihu pak Brno se svými dominantami Špilberkem (284 m) a Petrovem (210 m), věžovitou budovou VUT i vysílačem na Hádecké planině (424 m), v dálce šedesáti kilometrů se modrají vápencová bradla Pavlovských vrchů s nejvyšším Děvínem (550 m) a říká se, že ještě dále za extrémně příznivých podmínek snad i vrcholky Alp. Výhled na jihozápadě uzavírá blízký Babský hřbet s Velkou Babou (446 m), Sychrovem (463 m) a Kuřimskou horou (435 m).

K rozhledně se dostaneme nejsnáze po asi 1,5 km červeně značeným dlouhým strmějším výstupem z návsi v Lelekovicích. Možný je také přístup z Kuřimi po modré TZ, kdy k rozhledně dorazíme po téměř 3,5 km. Samotným hřebenem vede po skalách vcelku schůdná červeně značená stezka, problém by mohli mít pouze velmi malé děti či lidé v pokročilém věku. Hřebenová stezka měří asi 400 m, začíná za rozhlednou a pokračuje po skalách nádhernými pasážemi k rozcestí před nejvyšším vrcholem. Toho dosáhneme po dalších 200 m neznačeným chodníkem, na samotné vrcholové skalisko vedou kamenné schůdky.

Z rozcestí u vrcholu se můžeme buď spustit pohodlnou lesní cestou do Vranova (červená TZ, 2,5 km), nebo se vydat traverzem hřebene zpět pod rozhlednu a dále do Kuřimi (modrá TZ, 4 km). Využijeme-li sestup k Vranovu, můžeme si povšimnout zajímavého výtvarného dílka. Je jím lelkovadlo, tedy dřevěná konstrukce, kterou když projdete, tak budete na rok zbaveni tendencí k lelkování. O tom, zda se lelci chytili do pasti nad vámi či ne, se v průběhu odlelkování můžete přesvědčit pohledem nad sebe.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.