Medlánecké kopce a Panonský les, tip na výlet u Brna vedoucí přes dvě Baby a po jedinečné naučné stezce

Medlánecké kopce, výlet přes dvě Baby

Následující řádky jsou pozvánkou na odpolední vycházku dlouhou něco přes 10 km pro každého, kdo se ocitne v Brně a nebude vědět, co se čtyřmi hodinami hezkého odpoledne. Ať už student nebo přepracovaný manažer s turistickými sklony, každý milovník nejpřirozenějšího lidského pohybu chůze čas od času zatouží být sám.

Oproti přelidněnému okolí Brněnské přehrady má právě tento tip na výlet neopomenutelnou výhodu, že zde střetnete minimum lidí - během vycházky s mou hodnou manželkou jsme pár kilometrů od severozápadního okraje města narazili jen na dva turisty.

Z brněnské městské části jménem Bystrc, ze zastávky ZOO tramvají číslo 1, 3 a 11, vyrážíme proti proudu řeky Svratky směrem k fotbalovému hřišti. Na druhé straně za řekou se zvedá temeno Mniší hory (333 m), která hostí od roku 1950 ve své jižní části populární zoologickou zahradu s plochou více jak 65 ha. Chápu její význam, ale z vlka chodícího několik let sem a tam za mříží na pěti metrech čtverečních, stejně jako z nervózních tatínků s kelímky piva u výběhů zde na mne opakovaně sedala taková úzkost, že se tomuto místu na hony vyhýbám.

Odpojujeme se od žluté značky mířící dále k hrázi Brněnské přehrady a líný tok Svratky překonáváme po mostku, kterým přicházíme do místní části Kníničky. Ves Staré Kníničky, poprvé připomínaná roku 1406, byla po více jak šesti stech letech existence v druhé polovině 30. let minulého století zatopena vodami Brněnské přehrady a dala nádrži také její méně známé jméno - Kníničská přehrada. Část Brna, ve které se ocitáme, vyrostla na zelené louce jako nová obec obyvatel zatopené vsi a byla nazvaná Nové Kníničky, první domky zde lidé stavěli od roku 1935.

Mniší hora a Mniší potok

Po naší levé ruce nás mocně láká cukrárna Anička, která byla zřízena v interiéru brizolitového domku snad přestavbou obývacího pokoje. Výzdoba tohoto drobného chrámu sladkosti připomíná svou růžovostí vnitřek domku pro panenky, to nás však neodrazuje a z našich talířků rychle mizí větrník a medovník, ve zdejším prostředí sladší než obvykle. Nadopováni glukózou pokračujeme dále. Před pomníkem obětem II. světové války na návsi značka odbočuje mezi divoce barevné domy podnikatelského baroka. Špatný dojem nedokáží přehlušit ani dvě uměřené, architektonicky cenné moderní vily, které známe z archiwebu.

Za vesnicí se otevírá hezký pohled na ojíněný les pokrývající Mniší horu. Ještě kousek po frekventované silnici směr Jinačovice a značka odbočuje doprava dolů k Mnišímu potoku. Ocitáme se na jižní hranici přírodního parku Baba. Takto byla pojmenována klidová zóna o ploše 854 ha.

K jejímu vyhlášení došlo v roce 1992. Představují ho souvislé lesní komplexy Babího hřbetu na horninách brněnského masivu mezi Kuřimí na severu, Jinačovicemi na západě, městskými částmi Brna Bystrcí, Medlánkami a Řečkovicemi na jihu a jihovýchodě a Brněnskými Ivanovicemi na východě.

Mimo nepopiratelnou funkci místa oddychu a odpočinku obyvatel moravské metropole má svou nezastupitelnou roli biokoridoru i biocentra, nalezneme zde na třicet chráněných a ohrožených rostlinných druhů i řadu vysoce ohrožených druhů motýlů.

Panonský les, Malá Baba a rozhledna Babí Lom

Potok lehce přebrodíme k plotu bývalé obory na Mniší hoře. Dnes se na svazích severní části vrchu nalézá stejnojmenná rezervace, chránící na ploše 26 ha zbytek původního panonského lesa. Lesní cestou pozvolna stoupáme hezkými teplomilnými listnatými lesy. Duby střídají habry, buky, sem tam lípa a bříza. Za rozcestím U Boudy se po pár metrech chůze průsekem otevírá pohled na protější hřeben, kterým budeme sestupovat, dominují mu Malá Baba (399 m) a vrch Bosně (365 m).

Cesta stále pozvolna stoupá tichými liduprázdnými lesy, které zbaveny listí dovolují omezené pohledy do údolí k Jinačovicím. Holé větve pokryté krystaly ledu vrhají dlouhé stíny v pozdně odpoledním slunci a kouzlí neopakovatelnou, nepřenosnou atmosféru lenošivé zádumčivosti předjaří.

U rozcestníku Nad Kopaninami nás láká možnost pokračovat dále do obce Česká, Lelekovic a na rozhlednu Babí lom (7 km vzdálený), omezený čas odpolední vycházky krátkého zimního dne nás však již nutí k návratu do Brna. Zelenou spojkou se za půl kilometříku dostáváme k rozcestí Pod Velkou Babou nedaleko vrcholu tohoto jména (446 m), který zaujímá za Sychrovem (462,7 m) druhou příčku co do nadmořské výšky kopců přírodního parku Baba.

Dáváme skorovrcholové foto pomocí samospouště. Hezká cesta pokračuje táhlým žlutě značeným klesáním přes Malou Babu, na které stávala do 50. let minulého století hospůdka U Hrbáče. Z listí u klesající cesty trčí snad hraniční kámen s vytesaným nápisem 1852. Bukové doubravy a dubové bučiny Malé a Velké Baby i svahů kopce Bosně se blíží původním lesním společenstvům, jež pokrývali plochu Babského hřbetu i okolí v minulosti.

Medlánecká naučná stezka

Brzy se vynořuje kmen stromu s obrázkem Panny Marie s Jezulátkem a naučná cedule. Podle pověsti zde obrázek se svatou dvojicí odčiňuje vraždu hajného pytlákem, podle jiných zas fatální skutek nešťastně zamilovaného mladíka, co si zde vzal na smyčce z provazu život. Stojíme na rozcestí U Obrázku, zde se napojuje Medlánecká naučná stezka. Část okruhu o délce 5 km s deseti zastaveními sem stoupá od studánky V Perglu z malebné městské části Brna - Medlánek. Na kopci Bosně se pěšina vkrádá mezi chatky a kůlny zahrádkářské kolonie.

Řečkovice pod námi se do krajiny tvrdě zakusují novým sterilním sídlištěm činžáků. Temný dojem z lidské necitlivosti ku tváři krajiny trochu zažehnává modrá kleptomanská chatka obložená nejrůznějšími cedulemi, včetně zastávkové. Kolem božích muk uprostřed asfaltové cesty se dostáváme do blízkosti sportovního letiště, které je v provozu od roku 1924, roku konání I. národní soutěže plachtových letadel. Zajímavostí je, že travnatá plocha letiště je domovem jedné z největších kolonií kriticky ohroženého sysla obecného na Moravě. Žlutá značka nás vede ku zbytkům stepní vegetace, přírodní památce Medlánecké kopce. Cestou k nim míjíme lokalitu koniklece velkokvětého - přírodní památku Medlánecká skalka.

Medlánecké kopce

Plocha jižnějšího z Medláneckých kopců je za příznivých podmínek výborné výhledové místo. Jižní obzor uzavírá modrá silueta Pálavy, před ní daleko blíže nám pak leží jako dlani Brno se svými dominantami Petrovem a Špilberkem. V podzimním čase holé temeno kopce láká tradičně k pouštění draků, což připomíná doby zdejších prvních letců na kluzácích, kteří se odsud za první republiky spouštěli na pole láteřících sedláků.

Při pohledu na zelenou plochu letiště vzpomínám, jak jsem před pěti lety v zimě běžel v pátek ráno přes zamrzlá pole z Medláneckých kopců k oboře na Mniší hoře a dírou v plotě jsem se omylem ocitl v sedm ráno v zoo. Hezkými, leč oparem omezenými výhledy zpět na Baby i Mniší horu se pomalu smiřujeme s myšlenkou, že mimořádně hezká vycházka je pomalu u konce.

Značka nás kolem komplexu budov Vysokého učení technického a přes zahrádkářskou kolonii přivádí k momentálně rekonstruované stanici tramvaje číslo 13, podél kolejí tak musíme kolem Technického muzea ještě deset minut pokračovat na funkční uzel MHD na ulici Skácelově. Možností je také z Medláneckých kopců pokračovat nedávno vyznačenou zelenou trasou na zastávku MHD v Komíně.

Medlánecké kopce na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.