Zeleným mořem Hrubého Jeseníku, dvoudenní putování za jesenickými ledovci a čerty

Po stopách jesenických ledovců a čertů

Děd Praděd, bosorky, ledovce, ale i čerti se svými čertovskými výtvory. To vše k Hrubému Jeseníku patří. A skloubit čertovské výtvory i výtvory ledovců poslední doby ledové bylo cílem túry, jejíž neumělý opis zveřejňujeme níže.

Jeseníky či správněji Hrubý Jeseník jsou druhým nejvyšším pohořím České republiky. Naprostá většina turistů se vydává na hlavní hřeben tohoto malebného pohoří a opomíjí boční rozsochy a doliny, které rovněž nabízejí nepřeberné množství přírodních zajímavostí i neokoukaných dalekých výhledů.

Čtěte také: Dvoudenní přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku

A protože bych nerad byl jako většina, byť přechod hlavního hřebene patří k opravdu pěkným a zajímavým trekům, plánuji pro dvoudenní jarní toulání Jeseníky právě boční rozsochy a doliny, či přesněji doly, které dnešní podobu získaly díky ledovcům a také čertům. Velká Kotlina, Jelení studánka, Čertova stěna, Vyhlídka či Mravencovka zklamat nemohou prakticky nikoho. Ani ty největší fajnšmekry…

Z Karlova do Velké Kotliny

Z tradičního místa v Karlově pod Pradědem - od penzionu U Bohouše opouštíme po startovním pivu vyhlášené turistické středisko a proti proudu řeky Moravice začínáme nabírat první výškové metry. Přes rozcestí Karlov, Moravice (745 m) míříme vstříc Velkému kotli, největšímu ledovcovému karu Hrubého Jeseníku. Ano, i toto relativně nevysoké pohoří mělo v poslední době ledové své ledovce.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Po modré turistické značce a zároveň naučném chodníku Velká kotlina nabíráme výškové metry. Pohodička končí na rozcestí Velký kotel, nástup (987 m). Od něj se sklon znatelně zvýší a výškové metry přibývají mnohem rychleji. Přesto se brzy objevuje známý turistický přístřešek a vyhlídková plošina do Velké kotliny, floristicky nejbohatší přírodní lokalitu nejen v Jeseníkách, ale v celé ČR.

Velká kotlina (Velký kotel) se zařezává do východního skalního úbočí hory Vysoká hole (1 464 m), která je druhou nejvyšší horou Hrubého Jeseníku. Ledovcový reliéf se nezapře. Vyhlížím kamzíky, kteří prý zásadně žerou chráněné rostlinky. Žádného ale nevidím. Správa CHKO asi stále pokračuje v jejich odstřelu…

Petrovy kameny, Vysoká hole a Jelení studánka

Stezka míří vzhůru. Prochází kolem dvou dalších vyhlídkových plošin v pramenné oblasti řeky Moravice a za krásných výhledů na horu Temná (1 263 m) míří k rozcestí Nad Velkým kotlem (1 360 m), kde se protne se žlutou turistickou značku. Další krátké stoupání a již se otevírají výhledy na Praděd (1 492 m), nejvyšší horu Jeseníků s vysílačem. Objevují se i Petrovy kameny a záhy rozcestí Nad Ovčárnou (1 368 m).

Člověka to sice svádí pokračovat vpravo na Ovčárnu na jedno orosené, přesto pokračujeme vlevo po červené TZ směr Petrovy kameny. Dnes sabat není, takže se nemusíme bát, že by se kolem nás prohnala nějaká čarodějnice na koštěti.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Po plochém temeni Vysoké hole míjíme historicky hraniční kámen a známou boudu směřujíc k jihozápadu vstříc vrcholům Velký Máj (1 386 m) a Jelení hřbet (1 367 m) po krásném travnatém hřebeni za výhledů ke Králickému Sněžníku, Hanušovické vrchovině i Nízkému Jeseníku s nepřehlédnutelným Velkým Roudným (780 m), jedné z nejmladších sopek v ČR. Brzy přicházíme na Jelení studánku s kamennou boudou, kterou dnes mám vyhlídnutou k bivaku. Pozdní odpoledne na Jelení studánce věnujeme relaxu a nicnedělání, opravdu příjemné to "činnosti"…

Vyhlížím kamzíky na svazích Břidličné hory (1 358 m), nikde ale ani chlup. Místo toho přichází vpodvečer dálkoplaz, jenž se z Vysočiny vydal pěšky na Praděd. Chvályhodný počin. Je na cestě čtvrtý den a za sebou má, tuším, okolo 120 km. Západ Slunce, nějaké noční foto za svitu Měsíce těsně po úplňku. Na obloze kraluje Jupiter, největší planeta naší Sluneční soustavy a rudý Mars.

Čertova stěna

Po větrné noci se probouzíme do slunečného rána. Pražští rosničkáři sice strašili s deštěm, ale v Jeseníkách je stále nádherně. Dnes mám namířeno na Čertovu stěnu a do doliny Merty. Půjdu ale sám, protože kolegu Romana alias Gřeška zradila kolena a vrací se nejkratší cestou do Karlova k autu.

Opouštím vydupanou hřebenovkou stezku a po žlutě značeném a zprvu téměř nepatrném turistickém chodníku začínám sestupovat k Čertově stěně po úbočí Břidličné hory, jejíž stráně pokrývají rozsáhlá kamenná moře vzniklá mrazovým zvětráváním. Dokonce vidím první kamzíky, jsou ale příliš daleko na to, aby mělo smysl je fotografovat.

Sešup po poměrně málo vyšlapaném chodníku je pěkně strmý. Člověk je ale odměněn fantastickými výhledy nejen na Břidličnou horu a Jelení hřbet, ale také do hluboké doliny říčky Merta, která v této roční době připomíná svěže zelené moře. Fantastické výhledy doplňuje pohled na Vřesník (1 342 m) a Dlouhé stráně (1 353 m) s hrází horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně, Vozka (1 377 m) a další vrcholy. V dálce opět Králičák i Orlické hory.

Sešup je docela výživný, chodník není vyšlapán tolik jako ty ve více frekventovaných částech Jeseníků. Není divu, že tudy až tolik turistů nechodí, výstup zvedne tep naprosto každému. Přecházím zurčící říčku a po vrstevnici pokračuji k nápadné hradbě skal na území mimořádně zajímavé Přírodní rezervace Břidličná. A konečně je tady skalní hradba, Čertova stěna (1 080 m).

Odskakuji si na skalní vyhlídku (1 075 m) s parádními výhledy do doliny i k hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku a po návratu na rozcestí sestupuji na nejbližší lesní cestu. Tady opouštím žlutou TZ a pokračuji vpravo po lesní svážnici. Je to sice stejně daleko jako po žluté, ale díky této variantě ušetřím pár výškových metrů stoupání proti proudu říčky Merta.

Branka a Vyhlídka

Svážnice se větví, ale vždy logicky pokračuji směrem do doliny. Míjím uzamčenou chatku a již jsem na úzké asfaltce a na modré turistické značce, která míří pod Jestřábí vrch (980 m). Míjím Přírodní památku Zadní Hutisko, lomovou stěnu ložiska Krupníku, které je druhým největším ložiskem této horniny v ČR, a již je tady rozcestí Branka (930 m). Cesta se tady prudce stáčí doprava a opět svižně nabírá výšku.

Průhledy na prašné lesní cestě se otevírají fantastické výhledy k hlavnímu hřebeni Jeseníků, do doliny Merty, k Jestřábímu vrchu a dokonce k Hanušovické vrchovině. I dnes je sice silný opar, přesto je viditelnost o něco lepší než včera. A již je tady Vyhlídka (1 010 m), malebné skalisko s dalšími skvělými výhledy. Tady to na chvíli zapíchnu a pouštím se konečně do snídaně. Sluníčko pořádně připaluje. Navíc mám dobrý čas, je teprve něco po deváté hodině.

Františkova Myslivna a Jelení studánka

Další cesta se vine po jihovýchodním úbočí Homole (1 209 m). Výškové metry nadále přiskakují. V závěru pod spojovacím hřebínkem mezi vrchy Velký Máj (1 386 m) a návrším, které je v mapách bezejmenné (1 197 m) je výstup sice svižnější, zato je ale člověk vzápětí odměněn pěknými pohledy na Praděd, na jehož úbočí se choulí známá Kurzovní chata.

Na rozcestí U Františkovy myslivny (1 185 m) opouštím modrou značku a odbočuji vpravo na zelenou značku, po které se příjemnou lesní pěšinou dostávám hustou horskou smrčinou nazpět k hřebeni Hrubého Jeseníku. Opět se otevírají nádherné výhledy do hlubokého údolí i na okolní vrcholy.

Jsem nazpět na hlavním hřebeni. Na rozcestí Nad Malým Kotlem (1 335 m). Vracím se na Jelení studánku, smývám ze sebe prach z cesty a mířím do známé Přírodní rezervace Pod Jelení studánkou, která je známá hojným výskytem "lesních" mravenců, kteří tady mají obrovské množství svých pracně navršených kup.

Alfrédka, Karlov pod Pradědem

Další cesta je již notoricky známá. Po Mravencovce sestupuji k bývalé chatě Alfrédka. Cestou počítám a fotím mraveniště. Je jich tolik, že s počítáním brzy končím. Spáleniště bývalé chaty Alfrédka (1 081 m) spí nadále svůj (asi) věčný sen, bufet u Herdegenů je uzavřen.

Po krátkém relaxu pak vyrážím na posledních sedm kilometrů. Přes rozcestí Mravencovka (893 m) a Pod Kloboukem (790 m) sestupuji do Karlova na rozcestí Karlov, Moravice (745 m), kde se Kotelný potok vlévá do Moravice. Poslední asi kilometr k Bohoušovi proběhl za přemítání o úspěšně završené trase. Sice poměrně krátké, ale neobyčejně krásné trase, která by se dala zvládnout i během jednoho dne. Nač ale spěchat a v klidu si nevychutnat těch mimořádných krás…

Trasa: Karlov pod Pradědem - Velký kotel (4,2 km, 270 m) - Nad Velkým Kotlem (6,7 km, 610 m) - Jelení studánka (13 km, 840 m) - Čertova stěna (14,2 km, 850 m) - Pod Zadním hutiskem (16,2 km, 880 m) - U Františkovy myslivny (22,6 km, 1 410 m) - Jelení studánka (25,3 km, 1 570 m) - Alfrédka (28,2 km, 1 580 m) - Karlov pod Pradědem (35,5 km, 1 600 m).

Čertova stěna, turistická mapa

Trek dolinou Irik: Přes ledovcové plato Džikiugankez a…

Kavkaz… Téměř magické to slovo. Pro mnohé synonymum rozlehlosti, tajemna, nedostupna, pro některé životní…

Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…

Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu…

Kouzelnou krajinou horských samot, túra hřebeny Javorníků…

Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy. Krajina utvářená po staletí lidskou rukou. Rozlehlé lesy střídané…

Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod…

Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.