Mravencovka, Mravenčí sedlo a horští mravenci v Hrubém Jeseníku

Návštěva v Jeseníkách u mravenčích otužilců a siláků: Mravencovka a mravenci, Mravenčí sedlo

Mravenečník, Mravencovka, Mravenčí sedlo. Řada "mravenčích" názvů spočinula na turistických mapách Jeseníků. Avšak jen poslední dvě z mravenčích toponym mají s mravenci (Formicidae) opravdu co do činění. Mravencovka (mravenčí cesta) je turistická stezka procházející přírodní rezervací Pod Jelení studánkou (výměra 138,42 ha, rok vyhlášení 1989). Mravencovku zcela právem řadíme k nejzajímavějším a nejcennějším lokalitám Hrubého Jeseníku. Ne nadarmo jde o lokalitu evropského významu.

Mravencovka prochází zhruba mezi Jelení studánkou, bývalou chatou Alfrédka a Mravenčím sedlem. Své pojmenování získala naprosto oprávněně. Ve zmíněné oblasti je totiž zaznamenán neobyčejně hojný výskyt mravenců a nezvykle vysoká koncentrace mravenišť, nadzemních kup - příbytků těchto lesních otužilců a siláků.

V jedné kupě, mraveništi, žije v průměru okolo 500 000 jedinců. Jedná se o jednu z lokalit s nejhojnějším výskytem mravenců nejen v ČR (nejpočetnější výskyt na Moravě), ale i ve střední Evropě.

V České republice žije na 70 druhů mravenců. Tento drobný hmyz je blízký příbuzný včelám či čmelákům, neboť se řadí mezi blanokřídlý hmyz (Hymenoptera). Však mravenci jsou, podobně jako včeličky, neobyčejně pilní. Některé druhy jsou užitečné a některé druhy naopak škodlivé. Na Mravencovce se setkáme s 11 druhy mravenců, naprostý prim tady však hraje mravenec podhorní (Formica lugubris) lidově nesprávně zvaný lesní mravenec.

Čtěte také: Mravencovka, po stopách mravenců v Jeseníkách

Podle posledního sčítání se na Mravencovce nachází na 1 500 mravenišť, mravenčích kup. Z toho mravenci podhornímu patří asi 1 300 kup, zbývajících 200 kup patří zbývajícím 10 druhům mravenců jako je např. mravenec horský (Manica rubida), mravenec Lémanův (Formica lemani) či mravenec dřevokaz (Camponotus herculeanus) aj. Zdejší mravenčí velkoměsta dosahují u paty průměry až okolo dvou metrů a výšky až jeden metr.

Skutečným rekordmanem Mravencovky je tedy mravenec podhorní (Formica lugubris). Je to otužilý silák, který si staví typické kupy z jehličí nad zemními hnízdy. Mravenec podhorní se vyznačuje robustnějším tělem a také tmavším zbarvením než je obvyklé u jiných druhů "lesních" mravenců. Je to skutečný silák mezi ostatními lesními mravenci. A navíc je to také pořádný otužilec, neboť jeho hnízda nacházíme výhradně ve vyšších horských polohách.

Mravenec podhorní je skutečně horským druhem. Jenže pojmenování horský si vysloužil již jiný druh mravence (Myrmica rubida). Tito otužilci potřebují ke zdárnému přezimování vysokou vrstvu sněhu, což jim klimatické podmínky v této části Hrubého Jeseníku spolehlivě zajišťují. Mravenec podhorní vytváří i poměrně rozsáhlé kolonie sestávající z navzájem propojených kup.

U nás se mravenec podhorní (Formica lugubris) objevuje v Jeseníkách, v Brdech i na Šumavě. Areál jeho rozšíření však není podrobně zdokumentován, neboť byl v minulosti zaměňován s mravencem lesním (Formica rufa). Proto je nutné areál jeho výskytu revidovat. Mravenec podhorní osídlil ale velkou oblast Euroasie a je rozšířen od Pyrenejí až po Sibiř.

Mravenci se mohou dožívat věku 7 až 10 let a mravenčí královny, které během svého života nakladou až 150 miliónů vajíček, ještě více. Královny některých druhů mravenců se mohou dožít až neuvěřitelných 20 let. To ovšem za předpokladu, že je nespořádá některý z jejich přirozených nepřátel. Mezi ně patří např. datlovité druhy ptáků, kterým se v přírodní rezervaci Pod Jelení studánkou neobyčejně daří. Jmenovitě zmiňme například datlíka tříprstého (Picoides tridactylus).

Mravenci vytvářejí snad nejdokonaleji organizované hmyzí společenstva. Jsou nejen výkonnými staviteli, ale také lovci a sběrači. A dokonce chovateli. Ve svých hnízdech pěstují nejen houby, ale chovají např. larvy některých druhů motýlů (obvykle modrásků) produkující sladké šťávy. Mravenci svou činností dokáží ovlivňovat neobyčejně rozsáhlé lesní oblasti.

Mravenec podhorní, podobně jako další druhy mravenců, vykonává na Mravencovce funkci zdravotní policie. Jedno mraveniště dokáže během jednoho roku sesbírat a spořádat až několik miliónů jedinců hmyzu. Při přemnožení kteréhokoliv hmyzího druhu tak mravenci dokáží zafungovat mnohem lépe než jakékoliv chemické postřiky. Mravenci však rovněž přemísťují semena různých rostlin (i stromů), čímž zvyšují pestrost a tudíž životaschopnost lesa.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.