Vysoká hole (1 464 m n. m.) je 2. nejvyšší hora v Hrubém Jeseníku

Vysoká hole a Velký kotel (Velká kotlina)

Vysoká hole (1 464 m) je po Pradědu (1 492 m) druhá nejvyšší hora Hrubého Jeseníku. Vysoká hole je zároveň druhá nejvyšší hora Moravy. Její plochý a rozlehlý vrchol o ploše asi 20 ha představuje trosku původního zarovnaného povrchu budovaného fylity a kvarcity.

Z masívu Vysoké hole, která leží na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku, vybíhá několik krátkých rozsoch. Mnohem zajímavější jsou hluboké kotle na úbočích hory. Na jihovýchodním úbočí Vysoké hole se nachází Velká kotlina (též Velký kotel), prameniště řeky Moravice s malým vodopádem. Na severovýchodní hraně se nachází rozsáhlé kamenné moře zvané Suť.

Na vrcholu Vysoká hole (1 464 m, v některých mapách 1 462 m) stojí uzavřená terénní stanice ochránců přírody. Před touto stanicí je historický hraniční kámen z roku 1681, na kterém jsou dodnes dobře patrné staré erby. Vpravo od vrcholu jsou vidět základy staré budovy.

Čtěte také: Dvoudenní přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku

Většina turistů mine tyto pozůstatky bez povšimnutí. Jednalo se o budovu radarové stanice Nebelhorn a horského letiště, které se tady ke konci války (r. 1943 - 44) pokoušeli vybudovat Němci. Radarová stanice o dosahu asi 75 km došla operačního nasazení a byla hrozbou pro americké bombardovací svazy, které pustošily průmysl na území protektorátu.

Toto polní letiště však nebylo nikdy použito. Na úbočí této druhé nejvyšší jesenické hory "pouze" došlo 27.2.1950 k havárii Dakoty s 37 lidmi na palubě, z nichž pět osob havárii nepřežilo. Posádka Dakoty, která letěla na pravidelné lince Ostrava - Praha nedodržela potřebnou výšku pro přelet hor.

Přes vrchol Vysoké hole prochází červeně značená turistická značka, v zimě je hřeben vyznačen hustou sítí tyčového značení. Za dobrého počasí z vrcholu přehlédnete celé Jeseníky, dobře je patrný Králický Sněžník i Hanušovická vrchovina na severozápadě a západě a na východě a jihovýchodě Nízký Jeseník a Moravskoslezské Beskydy. Občas můžete na Vysoké holi s bujnými porosty uměle vysazené kosodřeviny (Pinus mugo) spatřit kamzíka, jenž se byl přivezen před první světovou válkou z Rakouska.

Vysoká hole, turistická mapa

Velká kotlina jako nejvýznamnější botanická lokalita v ČR

Tento mohutný skalnatý kar byl modelován svahovým horským ledovcem v poslední době ledové. Na jeho dně je dodnes dobře patrný pozůstatek ledovcové morény, na jejímž dně se sníh udržuje až do června či července. Nejdéle na Moravě.

Velká kotlina (Velký kotel) je téměř bezlesá, často se zde vyskytují laviny. Vlivem příhodných životních podmínek na úbočí Vysoké hole ve Velké kotlině vznikla pestrá mozaika rozmanitých stanovišť, na kterých se vyvinulo a udrželo nebývalé množství vzácných rostlinných i živočišných druhů s velkou řadou endemitů.

Velká kotlina patří nejen k druhově nejbohatším lokalitám ČR, ale i střední Evropy. Řada odborných publikací uvádí Velkou kotlinu jako vůbec nejvýznamnější botanickou lokalitu na území České republiky.

Do nádherných partií Velkého kotle můžete zavítat i vy. Úbočím Velké kotliny totiž vede naučná stezka (v souběhu s modrou TZ) pokračující do obce Karlov pod Pradědem. Vysoká hole s Velkou kotlinou (Velkým kotlem) je tak bezesporu nejpoutavější částí celé Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Ve Velkém kotli (Velké kotlině) roste asi 480 druhů vyšších cévnatých rostlin. Objevuje se tady řada alpínských, ale i teplomilných druhů. Asi nejvýznamnějšími druhy jsou hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum sudeticus), violka sudetská (Viola lutea sudetica), mateřídouška ozdobná sudetská (Thymus pulcherrimus sudeticus) či jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata sudetica) a zvonek okrouhlolistý skalní (Campanula rotundifolia sudetica).

Z dalších druhů si zmínku zaslouží oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), rdesno hadí kořen (Bistorta major), šabřina tatarská (Conioselinum tataricum), stračka vyvýšená (Delphinium elatum), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), hvozdík pyšný alpínský (Dianthus superbus alpestris), škarda sibiřská (Crepis sibirica), suchopýrek alpský (Trochophorum alpinum) či jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) a jestřábník huňatý (Hieracium villosum).

Narazit tady ale můžete i na masožravou tučnici obecnou (Pinguicula vulgaris) a rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), tolij bahenní (Parnassia palustris) a endemický zvonečník hlavatý horský (Phyteuma orbiculare montanum). Zmínit musím i rozchodník horský (Sedum aplestre), hořec šumavský (Gentiana pannonica), hořec nachový (Gentiana purpurea), hořec jarní (Gentiana verna) či kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). Vrchol Vysoká hole i Velká kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.