Treking > Treky, turistika > Trek Hostýnskými vrchy pod světly tajemného zvířetníku s výstupem na nejvyšší Kelčský Javorník
Trek Hostýnskými vrchy pod světly tajemného zvířetníku s výstupem na nejvyšší Kelčský JavorníkTroják, Obřany, Tesák, Kelčský Javorník a Bludný6.4.2016 | Otakar Brandos
Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako tip na jarní túru "na rozchození" může přijít vhod. Alespoň těm turistům, kteří mají Hostýnské vrchy na dosah. Hostýnské vrchy jsou sice poměrně nevysokým pohořím, resp. podcelkem Hostýnsko-vsetínské hornatiny s nejvyšší horou Kelčský Javorník (865 m), přesto díky poměrně velké členitosti dokáží dát člověku pěkně do těla. Troják, U Tří kamenůPřed polednem parkuji na Trojáku (585 m) pod turisty vyhledávaným hostincem z roku 1937. Nahazuji bágl a bez zbytečného otálení vyrážím po modré turistické značce. Zprvu po asfaltce, vzápětí po polní cestě vinoucí se po hřebeni k vrchu Hrubá jedle (636 m). Míjím odbočku k prameni řeky Dřevnice, která spolu s dalšími zdrojnicemi odvodňuje jižní svahy Hostýnských vrchů. Čtěte také: Rozhledna Kelčský Javorník, nová rozhledna v Hostýnských vrších Postupně míjím řadu kopanic s podivně znějícími jmény jako Šanghaj, Kotáry, U Gréty nebo U Češků (629 m). Nakonec rozptýlené pasekářské usedlosti jsou pro krajinu Hostýnských vrchů typické. Začaly vznikat již v 16. století během tzv. valašské kolonizace. FotogalerieZobrazit fotogaleriiKrásné výhledy do krajiny a na okolní pohoří ruší silný opar, takže z těch vzdálenějších pohoří jsou vidět spíše jen siluety. To vše ale napravuji téměř letní počasí s teplotami nad 20 °C. Pro začátek dubna opravdu nezvyklé. Pod Hrubou jedlí míjím odbočku k bývalému partyzánskému bunkru, který v letech 1944 a 1945 sloužil jako úkryt pro členy partyzánské brigády Jana Žižky. Na militárie dnes opravdu nemám ani pomyšlení. Beztak tam bude jen hromada práchnivějících klád… Přes rozcestí Pod Křížkem (644 m) mířím na rozcestí U Tří kamenů (730 m), na kterém se nacházejí historické hraniční kameny oddělující panství. A také pomníček zmrzlé lyžařky z roku 1947. Historické kameny jsou však mnohem staršího data. Na jednom z nich lze přečíst letopočet 1717 a na druhém 1792. Třetí neuvádí nic. Starší má tedy bez jednoho roku rovných 300 let… Následuje rozcestí Holý vrch (724 m) a konečně Klapinov (653 m), kde světlé bukové lesy ustupují krásným pastvinám a pasekářským usedlostem. Otevírají se odsud krásné výhledy na horu Skalný (709 m) a Hostýn (735 m) se známou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Tam však nemám namířeno. Je neděle a proudy lidí k Hostýnu mě od této návštěvy spolehlivě odrazují. Opustím proto modře značenou hřebenovku a vydám se po červené značce k rozcestí Rožnovjačka (598 m). Před tím ale ještě pročítám informační tabule o portáších, kteří v minulosti v těchto místech patrolovali a o ptačí oblasti Hostýnské vrchy, která má rozlohu 51,8 km2. Je to jedna z 38 ptačích oblastí, které v rámci soustavy NATURA 2000 byly v České republice vyznačeny. Z nejzajímavějších zde žijících druhů si dovolím připomenout výra velkého (Bubo buba), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), ťuhýka obecného (Lanius collurio), žlunu šedou (Picus canus) či čápa černého (Ciconia nigra). Hrad ObřanyZ Rožnovjačky se vydávám vstříc strmému návrší, na jehož vrcholu v minulosti stával pevný hrad Obřany. Svou nadmořskou výškou 704 m patřil k nejvýše položeným moravským hradům. Půdorys hrad měl tvar úzkého lichodélníku s délkou na severní straně asi 50 m a na jižní 75 m. Maximální šířka pevnosti činila pouhých 14 metrů. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1365 a jako zničený se uvádí za husitských válek. Pevnost tak sloužila asi jen po dobu jednoho století… Dnes se z hradu Obřany mnoho nedochovalo. Malý pás zdí, zbytky základů hospodářských budov a hluboký a asi 4 metry široký hradní příkop lemující návrší od jihu. Od severu byl hrad chráněn velice strmou skalní strání. Místo si dodnes uchovalo své kouzlo a stojí za to se sem vypravit. Z vrcholového hřebene se na jaře, když stromy ještě nemají listí, otevírají zajímavé pohledy na protější hřebeny. Vzhůru na TesákVracím se dolů na rozcestí Rožnovjačka a kolem upravené studánky sestupuji na rozcestí Kozlůvky (434 m). Pěkná ztráta výškových metrů. Avšak nelituji, neboť cestou potkávám babočku osikovou, babočku kopřivovou, babočku bílé c, žluťáska řešetlákového, ale také krásné brouky svižníka lesomila a svižníka polního. Parádní světlo, ucházející kompozice a hlavně trpěliví broučci. Co více si přát… Na Tesák mě čeká stoupání po žluté značce. Ta se na rozcestích zpravidla ztrácí, přesto není problém udržet směr. Po vyšlapané cestě stále vzhůru. Přes rozcestí Valašky (448 m) kolem vrchu Bludný (637 m) se stejnojmennou přírodní památkou vystoupám k Machově studánce (700 m), od které je to na Tesák (690 m) co by kamenem dohodil. Kolem Kamenné chaty se přesouvám ke známé hospůdce na Tesáku. Na Tesáku jsem si původně chtěl dát polévku, ale končím u jednoho piva. Obsluha je sice milá, ale naprosto chaotická. Mám strach, že bych tady zapustil kořeny, než by se objednávku podařilo zrealizovat. Marně přemítám, jak tady dokázali zvládnout polední nápor oběduchtivých návštěvníků… Rozhledna Kelčský JavorníkTesák opouštím po žluté turistické značce. Táhlým stoupáním se dostávám na Čerňavu (844 m). Srdce divoce buší, je stále větší teplo… Za výstup jsem však odměněn pouze vrcholovými skalkami a pamětní deskou. 10. dubna 1945 zde padl kpt. Ivan Petrovič Stěpanov, komisař. I. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Za výhledy je však nutno pokračovat na další vrchol. Vrcholy v horách však mají jednu "špatnou" vlastnost - jsou odděleny sedly. A někdy pěkně hlubokými. Pracně získané výškové metry tak můžete velice snadno ztratit… Nejinak je tomu v případě Čerňavy a Kelčského Javorníku. Následuje tedy sešup a pak další stoupání přes Jehelník (852 m) s dalším památníkem a konečně Kelčský Javorník (865 m) s novou rozhlednou, která byla veřejnosti předána 15. září 2015. Tedy před necelým půlrokem. Bivak pod světly zvířetníkuKonečně jsem na vyhlídkovém ochozu rozhledny. Vichr mnou cloumá zprava doleva a kýve rozhlednou jako smyslu zbavený. Nová stavba mu však hrdě odolává. Původně jsem chtěl bivakovat na samotném vrchu, ale ten vichr je opravdu protivný. Chtěl jsem fotit nejen západ Slunce, ale také zvířetníkové světlo, které právě v následujících 14 dnech má nejlepší podmínky pozorovatelnosti. Obloha je tady v noci sice poměrně tmavá, to by ale nesměl dut takový vichr a po obloze převalovat cáry mraků, které plánovanou fotografickou žeň značně zredukovaly. Člověk míní a Svatý Petr mění… Co naplat, budu to zkoušet příští týden. Nakonec jsem se musel spokojit s večerními a ranními panoramaty na Beskydy, Vizovickou vrchovinu, Nízký Jeseník či Starojickým kopcem s hradem Starý Jičín. A jako malou náplast jsem "obdržel" parádní průlet kosmické stanice ISS nad rozhlednou. Správně načasováno… Černá bařina a vřesoviště BílováRáno je dohlednost ještě horší než včera. Zato je ale tepleji. Ale vichr stále fouká jako zběsilý. Přes rozcestí Pod Černou bařinou (597 m) u kterého je pěkný přístřešek (možnost bivaku) sestupuji do Rosošného (437 m) a dále do Rajnochovic (402 m). Asfaltka sice nohám moc nesvědčí, ale alespoň tady není téměř žádný provoz. FotogalerieZobrazit fotogaleriiV Rajnochovicích ale asfaltku opouštím a kolem aleje památných stromů opravdu výstavného kostela opět mířím do lesa. Značení je v tomto úseku sice trochu horší, ale nakonec se přes vrch Klínec (668 m) dostávám na krásné vřesoviště, Přírodní památku Vřesoviště Bílová. V Hostýnských vrších bych vřesoviště opravdu nečekal. A byl to také hlavní důvod, proč jsem při plánování dvoudenky zvolil právě tento hřeben. Přes rozcestí Nad Bílovou (657 m) se dostávám na krásné louky s řadou usedlostí, které jsou malebně zasazeny do okolní krajiny. Po pravici patroluje rozložitý masív Kelčského Javorníku, na kterém jsem strávil noc. Já vím, podle návštěvního řádu rozhledny se tam spát nesmí. Ale neřešil bych takovou prkotinu. Raději bych se zaměřil na auta přijíždějící až k rozhledně. Během mého pobytu tam byla hned tři… Bludný, rozhledna Maruška a TrojákNásledující trasa vede vcelku "po rovině". Přes rozcestí Leskový (653 m) se vyškrábu na vrch Čečetkov (687 m) a podél řady dalších historických hraničních kamenů a rozcestí Končiny (637 m) se konečně dostávám ke krásným samotám a na vrch Bludný (659 m). Tady jsem odměněn skutečně velkolepými výhledy. Vidím Lysou horu, Radhošť, Velký Javorník s rozhlednou, Javorníky, Strážovské vrchy i zasněžené vršky Lúčanské Malé Fatry. Opravdu nádhera. Poslední úsek je již opravdu pohodový. Přes rozhlednu Maruška a kolem meteorologické stanice si to po necelých 25 hodinách a asi 37 kilometrech doštráduji nazpátek na Troják. Krásná túra je u konce. Na jarní rozpohybování jsou Hostýnky skutečně ideální. Navíc je trasa okořeněna mimořádným množstvím skutečně zajímavých lokalit. Trasa: Troják - U Tří kamenů (4,7 km, 180 m) - Obřany (8 km, 330 m) - Tesák (14 km, 610 m) - Kelčský Javorník (18,5 km, 950 m) - Rosošná (22,5 km, 960 m) - Čečetkov (30,5 km, 1 350 m) - Bludný (33,5 km, 1 400 m) - Troják (36,5 km, 1 450 m).
Jezerní hory Retezat: Túra na Virful Bucura za výhledy…
Retezat patří k nejkrásnějším pohořím v Jižních Karpatech. Hřeben Retezatu se táhne jako nepřekonatelná…
Turistika v Krkonoších, túra na Výrovku a do Modrého dolu
V Krkonoších jsou turistické trasy notoricky známé, trasy známé poněkud méně a pak trasy téměř neznámé…
Sopky na Slovensku, přehled pohoří vulkanického původu
Aktivní sopky na Slovensku, stejně jako v České republice dnes nenalezneme. Avšak na rozdíl od sopek v…
Turistika na Šumavě: Křemelná, Sněžné jámy a bývalé Paště a…
Když se v souvislosti se Šumavou mluví o Křemelné, většině lidí se vybaví jedna ze zdejších… Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Dvoudenní túra jižní částí Hostýnských vrchů: Z Trojáku na hrad Lukov a Svatý Hostýn+ Jak neznámé jsou "známé" Hostýnky…, turistika v Hostýnských vrších + Výstup na Kelčský Javorník + Skalní útvary Hostýnských vrchů + Rozhledny ve Zlínském kraji + Rozhledna Jarcová (Bražiska) u Valašského Meziříčí + Po stopách T.G.M. v Hostýnskych vrchoch + Hostýnské vrchy, kraj poutních míst a romantických zákoutí, turisticke chaty a útulny + Na kole nejen údolím Rosošného potoka + Lazaři táhnou přes svatý Hostýn, Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 15 + Kamenná chata na Tesáku: Tesák, levné ubytování v Hostýnkých vrších |
|