Rys ostrovid (Lynx lynx) je ostražitá a téměř neviditelná kočkovitá šelma

Rys ostrovid (Lynx lynx) - ostražitý obyvatel horských lesů

Rys ostrovid (Lynx lynx) je snad nejznámější a nejpopulárnější kočkovitou šelmou našich hor a lesů. Rysi ostrovidi, kteří jsou díky svým typickým štětičkám na uších nezaměnitelnou šelmou, si oblíbili především horské lesy, kde nacházejí dostatek potravy a také samoty. Rys ostrovid z čeledi kočkovití (Felidae) byl v minulosti na našem území téměř vyhuben, ale dnes se stavy rysů zvyšují díky přísné ochraně.

Vyznačuje se hbitostí a vynikajícími smysly. Rys je velice dobrý lovec. Na svou kořist obvykle číhá, většinou na nějakém vyvýšeném místě. Přesto je to zdatný turista, jenž se ve svém revíru neustále přemísťuje z místa na místo. Převažující složkou rysího jídelníčku je srnčí zvěř, drobní savci a také ptáci. Občas také loví rychlým, ale krátkým během. Ale nikdy svou kořist neštve. Na lov se vydává obvykle v noci, ale dosti často loví také ve dne. Především v období, kdy je méně potravy.

Rys si nejvíce oblíbil husté lesy středních horských poloh, někdy jej lze ale spatřit i v subalpínském a alpínském stupni, kde se vydává na lov kamzíků (v Tatrách). V některých oblastech (Furkotská dolina) byl rys dokonce hlavní příčinou snižování početních stavů kamzíků (ovšem až po pytlácích).

Čtěte také: Je setkání s vlkem nebo rysem nebezpečné?

Rys ostrovid má charakteristické zbarvení, které je velice variabilní. Podle individuální kresby srsti, která se uchovává po celý život, lze rozeznat jednotlivé kusy rysů. Hmotnost této kočkovité šelmy dosahuje 14 až 36,5 kg, v karpatských lesích je průměr asi 25 kilogramů. Délka těla činí 80 až 115 centimetrů.

Rys žije samotářsky a hlídá si své teritorium, které si značkuje pachovými látkami v moči. Velikost jeho teritoria obvykle činí asi 50 km². K páření dochází v únoru až v březnu, doba březosti samice činí obvykle 67 - 74 dní. Mláďata jsou kojena po dobu zhruba šesti měsíců. Hmotnost novorozeného rysa činí asi 250 gramů, ale již v prvním roce života dosahuje hmotnosti sedmi až deseti kilogramů.

Stopy rysa ostrovida rozeznáme od jiných šelem velice snadno. Jeho tlapa je totiž neobyčejně široká. To mu umožňuje snadný pohyb i v hlubokém sněhu, kde jiná zvěř nemá šanci projít a zapadne. Setkání s rysem je však velice výjimečné. Rysa ve volné přírodě se mi dosud nepodařilo pozorovat, přestože jsem se pohyboval v oblastech výskytu rysa. Našel jsem dokonce rysem strženou srnku a rozcupovaného jeřábka, po rysovi však zůstaly pouze stopy. Pouze v roklině Suchá Belá ve Slovenském ráji jsem jednou na jaře našel uhynulého rysa…

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.