První známá písemná zmínka o hradě Branná (Kolštejn) pochází až z roku 1325. Tehdy Jan Westehube daroval část svého zboží Kamenickému klášteru v Kladsku za příkoří, která mu způsobil. V první polovině 14. století se hrad Branná (Kolštejn), patrně se tak stalo v roce 1339, dostává do rukou mocného rodu pánů z Lipé. Ti jej získávají přímo od krále Jana Lucemburského.

Na sklonku 14. století se Kolštejn dostává do držení rodu pánů z Valdštejna. Jejich erbovní znak - lev - přešel nakonec i do znaku městečka. Heník z Valdštejna hrál významnou roli během husitských válek. Jako typický prospěchář často měnil strany. Podle toho, ke komu se více klonila válečná štěstěna. Chvíli to táhl s králem Zikmundem, chvíli s husity. Štěstěnu pokoušel tak dlouho, až si pro něj smrt přišla v roce 1427, kdy se v Zikmundových službách pokoušel o přepadení města Pražského.

Krátce po Heníkově smrti získávají Kolštejn páni ze Zvole. Za česko-uherských válek byli nejvýznamnějšími moravskými spojenci uherského krále Matyáše. Byli ve stálé rozepři s přívrženci Jiřího z Poděbrad. Především s významným moravským rodem Tunklů z Brníčka. Právě v té době získává hrad Branná svou finální podobu nedobytného sídla. Vždyť hrad chránily až 3,3 metrů silné hradby a válcová věž s průměrem asi 8,8 m. Z paláců se dochovaly dodnes pouze fragmenty. Zazděné okenní otvory v jihozápadní hradbě, klenuté sklepy aj. Opevněné předhradí i hradní příkop pohltil pozdější renesanční palác.

Rod pánů ze Zvole si kolštejnské zboží udržel do roku 1568, kdy sňatkem přechází na Jana Černčického z Kácova. Ten však již v roce 1576 postupuje Kolštejn Karlu ze Žerotína, který jej dále předává Janu ze Žerotína a Velkých Losin. A právě za Žerotínů byla zahájena stavba nového sídla - rozsáhlého renesančního zámku.

V roce 1581 získávají Kolštejn pánové z Vrbna, představitelé jednoho z mocných slezských rodů. Ti pokračovali ve stavbě zámku, který byl dokončen v roce 1597. Počátkem 16. století se zámek v Branné dostává do rukou Hanuši z Petřvaldu. Tento rytíř hrál významnou roli během stavovského povstání. Byl členem zemského direktoria a zemským soudcem. Není tedy divu, že po Bílé hoře byly veškeré jeho majetky konfiskovány a pro změnu předány do rukou císařova přívržence Karla z Lichtenštejna.

V době 30leté války hrál hrad Kolštejn (Branná) důležitou roli. Byla zde silná císařská posádka, renesanční zámek byl opevněn předsunutými hradbami se vstupní bránou ve směru od města. Dokonce sem Lichtenštejnové nechali před loupeživými Švédy ukrýt nejcennější věci z jiných svých sídel.

Po skončení třicetileté války význam Kolštejna rychle upadal. Opevněný renesanční zámek se stal hospodářským sídlem správy lichtenštejnského panství. Později zde vznikl knížecí pivovar, a ještě později byly prostory pronajímány k nejrůznějším účelům. V době mobilizace v roce 1938 sloužil zámek jako provizorní kasárna, po roce 1945 zámek pustl. Městečko nemělo zájem ani finanční prostředky na jeho využívání. K rekonstrukci a úpravě zámku do dnešní podoby dochází po roce 2013, kdy je stavba přebudována na hotel s restaurací zvaný Chateau Goldstein.

Dnes probíhají za zámku, který svou nadmořskou výškou 630 metrů nad mořem patří mezi nejvýše položená sídla svého typu u nás, prohlídky pro veřejnost. Během prázdnin denně (mimo pondělí) od 9.00 do 17.00, v dubnu, květnu, červnu, září a říjnu pouze o víkendech od 9.00 do 17.00. Cena vstupného činí 50 Kč, děti 30 Kč.

• Hrad Branná (Kolštejn) na turistické mapě