Parkuji na parkovišti pod budovou horské služby v Karlově pod Pradědem. Penzion u Bohouše má zavřeno, startovní pivo tak dnes nebude ani náhodou. Škoda. Vyrážím tedy bez zbytečných prostojů k rozcestí Karlov, Moravice (745 m) na horním konci Karlova. Tady opouštím turistickou značku a neznačenou lesní cestou stoupám vzhůru na hřeben vrchu Kopřivná (1 019 m). Štěrková lesní cesta stoupá vcelku pozvolna.

Brzy se objevují první skalní útvary. Těch bude ale cestou mnohem více. Po pravé ruce se objevuje výhled k vrchu Klobouk (980 m), na následujícím rozcestí pokračuji vlevo po zarůstající lesní cestě. I tu brzy opouštím a po lesních pěšinkách jdu "po rozumu" a po spádnici vstříc hřebeni a jednomu bezejmennému brdku se skalkami. Daří se na první ťuk.

Kopřivná a Temná

Ze skalek se ale výhledy nekonají. Nu což. Překvapují mě ale záseky ve skalách a jeden kámen s obdélníkovou miskovitou prohlubní. Vypadá jako uměle vytesaný, možná že však jde pouze o hříčku přírody. Na mysli mi vytane hrad Skalný v Hostýnských vrších, kde to vypadá hrozně podobně. Avšak marně pátrám v paměti, že bych kdy četl o nějaké zaniklém skalním hrádku zde nad Karlovem.

Scházím pod hřeben a kolem porostů hezky kvetoucích náprstníků se dostávám na příčnou lesní cestu a následně na žlutou turistickou značku. Okolo dalšího rozcestí Skály pod Kopřivnou (1 014 m) je velké množství skalek. Bez výhledů, protože jsou rozesety v hustém smrkovém lese.

Prudkým stoupáním se dostávám na hezký hřebínek, kde konečně mám možnost uzobnout z lesní úrody. Nasládlá vůně neklamně značí, že lesní jahody právě zrají. Mňam, snídaně podle mého gusta. O kus dále to pak ještě zazdím skvělými borůvkami. Ty v těchto výškách ale teprve dozrávají, je to tak půl na půl. Letos mají borůvky oproti předchozím rokům asi měsíc zpoždění.

Otevírá se první výhled do Malé kotliny, následně výhled k vrchu Temná (1 263 m). Využívám posedu na okraji jedné z bývalých pasek k ještě lepším rozhledům. Docela se ochladilo, pofukuje i chladný vítr. Nutí mne natáhnout na sebe termotriko s dlouhým rukávem. Letos v létě na horách vůbec prvně… Na takový chlad si po dosavadních parnech člověk rychle odvykne.

Vysoká hole, Velký máj a Jelení studánka

Prosmýknu se úboční cestou kousek pod vrcholem Temné a již si to hasím na rozcestí Temná (1 205 m). Následuje průhled do Velké kotliny a již je tady horní hranice lesa kousek pod rozcestím Nad Velkým kotlem (1 370 m). Shazuji batoh a kochám se skvělými výhledy k východu i jižním směrem. V dáli je vidět bruntálské sopky s nezaměnitelnou sopkou Velký Roudný (780 m), které sekunduje Malý Roudný. Hezky je vidět i magické oko Vodní nádrže Slezská Harta.

Je pod mrakem a vcelku chladno. Avšak na chvíli zasvítí i sluníčko. Asi vyzývá k borůvkovém nášupu, čehož velice rád využívám. To již jsem pomalu i po brzkém obědě… Posledních pár fotek a pokračuji v cestě. Brzy se ukáže rozčepýřená hříva Petrových kamenů a po pravici i Praděd (1 492 m), nejvyšší hora Jeseníků.

Na dalším rozcestí, Nad Ovčárnou (1 368 m), chvíli přemýšlím, zda-li nesejdu na Ovčárnu na opožděné startovní pivo. Ale když slyším zdola ten hluk, odbočuji raději vlevo a dorážím poslední výškové metry na Vysokou holi (1 464 m), druhou nejvyšší horu Hrubého Jeseníku. Omrknu zbytky radarové stanice Nebelhorn, kterou tady před koncem války budovali Němci společně s polním letištěm. Obhlídnu i boudu na Vysoké holi (1 461 m) u historického hraničního kamene z roku 1681.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Moc se nezdržuji. Pokračuji v cestě po hlavním hřebeni, lidí je tady poskrovnu. A kamzíků ještě méně - rovná nula… Tak snad příště. Za úžasných výhledů na oblé travnaté vršky Velkého máje (1 386 m), 4. nejvyšší hory Jeseníků a 20. nejvyšší vrch celého Česka, a Jeleního hřbetu (1 367 m) se zakrslými smrčky a bílými palicemi právě kvetoucích suchupýrů, se dostávám na Jelení studánku (1 311 m). Cestou se jen na chvíli zdržím u rozcestí Nad Malým kotlem (1 335 m), kde se připojuje značka od Františkovy myslivny.

Alfrédka a Mravencovka

Na Jelení studánce vše při starém. V kamenné boudě, která slouží jako útulna je ve schránce vrcholová knížka, voda z vydatného pramene stále teče, výhledy jsou pořád fantastické. Lidí trochu více, kamzíci stále na nule. Trochu se opláchnu a bez dalšího zdržování vyrážím po červené (a žluté) TZ vlevo dolů směr Alfrédka. Mám tento úsek hustou horskou smrčinou s podrosty borůvčí a velkým množstvím mravenišť (vždyť jsem nad Mravencovkou) velice rád. Tato cesta se opravdu neomrzí.

U pár mravenišť vykonám zdvořilostní návštěvu, pořídím pár foto a již je tady rozcestí u bývalé chaty Alfrédka (1 081 m), která o Velikonocích roku 2002 vyhořela. Dnes z ní zůstaly je chátrající základy a sklepení. První chata tady přitom stávala patrně již v roce 1861. Dnes to tady zachraňuje jen kiosek, který vidím otevřený po několika letech. Konečně si tedy mohu dát "startovní" pivo. Bodla by i zelňačka, ale když jsem se najedl těch borůvek… Příště si ji dám, až pojede se mnou dcera Míša, která má zelňačku z polévek snad nejraději.

Dnes je kiosek otevřen denně mimo pondělí od 10.00 do 16.00, mimo sezónu jen o víkendech. Pivo vyjde na 35 Kč, stejně tak kofola. Zmíněná zelňačka je za 60 Kč. Ceny tedy opravdu příznivé.

Po zelené značce a příjemné lesní cestě pod vrchem Jelenec (1 038 m) pokračuji v další cestě. Dokonce na chvíli opět posvítí sluníčko. Cesta je okořeněna výhledy k vrchu temná, k Vysoké holi a pochopitelně i do Velké a Malé kotliny. Vlastně mám doslova jako na dlani celou dnešní cestu. Přes rozcestí Mravencovka (893 m) jen profrčím a mírně se svažující lesní cestou pokračuji na rozcestí Pod Kloboukem (790 m) dále do Karlova, kde se dnešní okruh uzavírá. Po cestě se jen ještě stavím na kofolu v kiosku u turistické ubytovny. Nejen proto, že mám žízeň, ale i proto, že mne zaujal nápis na tabuli před vchodem: "Pro Zemana a Babiše zavřeno! FURT!" Já osobně bych tam ještě dopsal zločince Vojtěcha, který pohrdá českými soudy…

• Trasa (jen orientačně) na turistické mapě

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.