Treking > Pohoří > Beskydy Moravskoslezské, horská turistika a TOP přírodní zajímavosti v pátém nejvyím pohoří České republiky
Beskydy Moravskoslezské, horská turistika a TOP přírodní zajímavosti v pátém nejvyím pohoří České republikyMoravskoslezské Beskydy, pohoří s nejtěí hřebenovkou v ČR20.3.2007 | Otakar Brandos
Beskydy (správně Moravskoslezské Beskydy) představují nejvyí pohoří provincie Západní Karpaty v ČR. Jde o silně zalesněné hory, které se rozkládají na území tří okresů - Frýdek-Místek, Nový Jičín a Vsetín. Pomyslnou osou pohoří je velice členitý hřeben dosahující délky asi 55 km. Hřebenovka Beskyd je vskutku náročná a dosahuje dobrých 95 km! Přechod beskydské hřebenovky se tak co do délky a převýení můe směle měřit s hřebenovkou Nízkých Tater na Slovensku a je tak nejtěí hřebenovkou v ČR! |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Základní informace o pohoří
Beskydy jsou celkem geomorfologické oblasti Západní Beskydy, do které na naem území jetě patří následující pohoří: Hostýnskovsetínská hornatina, Ronovská brázda, Jablunkovská brázda, Slezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří. Důleitým sousedem Beskyd je Podbeskydská pahorkatina se známým Ondřejníkem, která je často (mylně) přiřazována k Beskydám. Popis pohoří, přírodní poměry v BeskydechMoravskoslezské Beskydy mají rozlohu 623 km2. V ebříčku rozloh geomorfologických celků ČR tak Moravskoslezské Beskydy zaujímají a 49. příčku. Avak rozloha CHKO Beskydy, největí chráněné krajinné oblasti v ČR, dosahuje asi 1 160 čtverečních kilometrů. To proto, e CHKO Beskydy zasahuje i do sousedních geomorfologických celků. ířka samotného pohoří nepřekračuje 20 km, délka Beskyd činí asi 55 km. Beskydy představují poměrně členitou hornatinu se střední výkou 703,3 m. O členitosti Beskyd se nakonec můe kadý přesvědčit sám při přechodu pohoří, během kterého je nutno překonat přes 5 km převýení. Střední sklon svahů dosahuje 14° 46´. Pokud přemýlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme monost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na dalí stránce si vyberte oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá. Beskydy jsou charakteristické relativně izolovanými masívy jako je Lysá hora, Smrk nebo Travný a několika relativně samostatnými a viditelně izolovanými hřbety, jejich reliéf nese stopy několika stupňů třetihorního zarovnání povrchu. V pohoří se objevují také četné periglaciální jevy v podobě kamenných proudů a nebo mrazových srubů. Vymezení Moravskoslezských BeskydMoravskoslezské Beskydy jsou na severu a západě ohraničeny Podbeskydskou pahorkatinou, na jihu Ronovskou brázdou a Hostýnsko - vsetínskou hornatinou, na východě Jablunkovskou brázdou a Jablunkovským mezihořím a na území Slovenska Javorníky a Turzovskou vrchovinou. Podloí a geologiePodloí Moravskoslezských Beskyd je budováno flyovými horninami slezské jednotky, předevím godulskými pískovci, na kterých se vytvořily strukturní stupně, hřbety a nápadné svahové hrany. Mocnost flyových hornin se sniuje v severovýchodně - jihozápadním směru, přičem jsou vrstvy godulských pískovců více ukloněny a provrásněny. Vrstvy flyových hornin jsou překryty kvartérními sedimenty. Geomorfologické členění BeskydMoravskoslezské Beskydy jsou součástí Západních Karpat a řadí se do oblasti Západních Beskyd. Samotný celek Moravskoslezské Beskydy se dělí na tři podcelky - Klokočovská hornatina, Lysohorská hornatina a Radhoská hornatina a na řadu okrsků.
Klokočovská hornatina - plochá hornatina v jiní části Moravskoslezských Beskyd s rozlohou pouhých 38 km2. Střední výka Klokočovské hornatiny činí 707,2 m a střední sklon 10° 19´. Nejvyím vrcholem je Bobek (871 m). Klokočovskou hornatinu budují souvrství pískovců, slepenců a jílovců při denudačním okraji magurského příkrovu. Lysohorská hornatina - členitá hornatina v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd. Tuto část Beskyd budují mocné vrstvy godulských pískovců a istebňanských slepenců mírně ukloněných k jihu. Reliéf této části Beskyd nese stopy tří stupňů třetihorního zarovnání a periglaciální modelace. Střední výka Lysohorské hornatiny činí 709,9 m, střední sklon 14° 45´, nejvyím bodem je Lysá hora (1 323 m). Rozloha tohoto podcelku Moravskoslezských Beskyd dosahuje 362 km2. Radhoská hornatina - třetí z geomorfologických podcelků v pohoří Moravskoslezské Beskydy. Radhoská hornatina se rozkládá v jihozápadní části pohoří. Jedná se o členitou hornatinu střední výky 701,5 m a sklonem svahů 15° 41´. Jde tak o nejčlenitějí z podcelků v Moravskoslezských Beskydech. Nejvyím vrcholem podcelku o rozloze 223 km2 je Smrk (1 276 m), druhá nejvyí hora Beskyd. Radhoská hornatina má izoklinální strukturně erozně denudační reliéf se stopami mladotřetihorního zarovnání a četné periglaciální mrazové sruby. Beskydy, jeskyně a pseudokrasNa území CHKO Beskydy bylo dodnes objeveno 33 jeskyní. Vechno jsou to ale jeskyně pseudokrasové, co je dáno absencí vápenců. Největí pseudokrasovou jeskyní je jeskyně Cyrilka na Pustevnách, její chodby dosahují délky 370 m. Nejhlubí jeskyní je nedaleká Kněhyňská jekyně s hloubkou 57,5 m. Za zmínku určitě stojí i Ledová jeskyně, ve které se i v letních měsících uchovává ledová výzdoba. Významné vrcholy pohoříNejvyím vrcholem tohoto pohoří je dobře známá Lysá hora vysoká 1 323 metrů. Její výka je vak udávána dosti rozdílně, take se můeme setkat s odlinými výkovými údaji (a 1 326 m). Na jejím vrcholu je vysílač a Kamenný dům, jediná turistická chata na vrcholu Lysé hory. Původní Bezručova chata ji v minulosti vyhořela, ale dnes se připravuje její obnovení. Průměrná nadmořská výka Moravskoslezských Beskyd je asi 703 m.
Původ beskydských názvů
Grúň, Kyčera, Příslop. Řada jmen, se kterými se jinde v České republice nesetkáme. Narazit ale na ně můeme v jiných východnějích částech Karpat, vude tam, kde se salanicky hospodařilo v horách. Tyto názvy sem přinesli valatí osadníci z Uherska (Slovenska) či z Haliče, enoucí do Beskyd svá stáda ovcí. Uvedená jména nejsou pouhé bezobsané názvy, nýbr díky nim pastevci poznali, jaký má hora tvar či jsou-li na ni pastviny a nebo lesy. Grúň označuje táhlý horský hřbet odbočující z hlavního hřebene. Příslop je sedlo mezi dvěma vrcholy a nebo sedlo mezi hlavním a bočním hřebenem. Grapa je roklina a nebo erodovaný příkrý svah. Kyčera označuje strmý kopec s plně a nebo částečně zalesněnými vrcholovými partiemi. Dalími nejznámějími vrcholy Moravskoslezských Beskyd je pověstmi opředený Radho (1 129 m) se známou sochou Radegast. Tato socha vak není přímo na vrcholu, ale nachází se nad selem asi v polovině cesty mezi Radhotěm a Pustevnami, přičem Pustevny jsou sedlem mezi Radhotěm a Tanečnicí (1 084 m). Dále k východu se tyčí masív Kněhyně (1 257 m), v jejím nitru se schovává známá Kněhyňská jeskyně, Smrk (1 276 m) a Malý Smrk (1 174 m). Dalími významnými vrcholy jsou Travný (1 203 m), Velký Polom (1 067 m), Ropice (1 082 m), Javorový (1 032 m). Zapomenout nesmíme ani na Velký Javorník (918 m) a Malý Javorník (839 m) v západním výběku Moravskoslezských Beskyd. Beskydské tisícovky, nejvyí vrcholy
Klimatické podmínky v BeskydechBeskydské podnebí je silně ovlivněno jejich polohou. Na jejich území se střetávají vlivy kontinentálního i oceánského klimatu. Zimy bývají obvykle mírné, léto zato bývá chladné s velkou bolačností a vyím úhrnem vodních sráek. To předevím v nejvyích polohách.
Původ beskydských názvů
Jednotlivé beskydské názvy rovně označovaly kvalitu pastvin. Tak například název javořina označuje horskou pastvinu řídce porostlou lesem. Polana označuje horskou pastvinu uprostřed lesů. Jméno spina označuje lesní louku a konečně sihla označuje podmáčené louky nevhodné k pastvě. Podstatný vliv na klima má členitost reliéfu a předevím nadmořská výka. S rostoucí nadmořskou výkou klesají průměrné roční teploty a naopak narůstají úhrny sráek. Například na Lysé hoře dosahuje roční úhrn vodních sráek asi 1 390 mm. Nejvíce sráek tady spadne v měsících červen a červenec, nejméně pak v únoru a v březnu. Beskydy patří do chladné klimatické oblasti, pouze jiní okrajové části patří do mírně teplé oblasti. Sněhová pokrývka se na beskydských hřebenech udrí v průměru 150 a 180 dní v roce a Beskydy patří k oblastem s nejbohatí sněhovou nadílkou v rámci celé České republiky. Chráněná krajinná oblast BeskydyBeskydy byly chráněnou krajinnou oblastí vyhláeny v roce 1973. Asi 70 % jejich povrchu pokrývají lesy. Převuují lesy smrkové, objevují se ale i bučiny, jedle aj. Ze zvířat stojí za zmínku rys ostrovid, vlk a občas ze Slovenska zatoulavi se medvěd. Beskydská faunaDíky přímému kontaktu se slovenskými Karpatami se dnes do Beskyd začínají vracet i největí elmy. Ochranáří na území Beskyd od roku 1973 pravidelně evidují několik kusů medvěda hnědého, malou vlčí smečku i mení populaci rysa ostrovida (15 - 20 kusů). Ptačí fauna je zastoupena velmi bohatě. Z nejvíce ohroených druhů se v Beskydech objevuje ostří lesní a včelojed lesní, evidován je rovně jestřáb lesní a krahujec obecný. V některých lokalitách se dokonce objevuje tetřev hluec. Ze vzácných sov lze v Beskydech spatřit sýce rousného, výjimečně putíka bělavého a nebo kulíka nejmeního. V zachovalých lesích se objevuje datel černý, datlík tříprstý nebo strakapoud bělohřbet. BezobratlíFauna bezobratlých je v Beskydech zmapována poměrně podrobně. Vedle řady chráněných druhů, endemitů a glaciálních reliktů se objevují i druhy zcela běné a rozířené na celém území ČR. Větina z nich je vázána na svrchní půdy. Ke geofilním druhů patří například střevlíci. Ve vyích polohách Beskyd se objevuje například střevlík hladký (Carabus glabratus), z dalích druhů jsou to pak například Carabus irregulatus montandoni nebo Carabus obsoletus, silně ohroený druh Carabus variolosus. K hydrofilním druhům pak patří například malý druh střevlíka Nebria rufescens. Na lesních pasekách a nebo cestách lze spatřit sviníka lesomila (Cicindela sylvicola), v horských smrčinách tesaříka Acanthocinus griseus. V pralesích se objevuje roháček mandelinkový (Ceruchus chrysomelinus). Zmínku si zaslouí i kovařík Hypnoidus riparius, kovařík zelený (Ctenicera viridis) a kovařík horský (Ctenicera cuprea). Bohatě je zastoupen i řád motýlů (Lepidoptera). Z horských druhů se tady objevuje okáč černohnědý (Erebia ligea) a okáč rudopásý (Erebia euryale), louky si oblíbil ohniváček celíkový (Lycaena virgaurea) nebo poměrně vzácný ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe). Spatřit lze i velký druh batolce duhového (Apatura iris) nebo nočního liaje vrbkového (Deilephila elpenor). Na některých lokalitách se objevuje kriticky ohroený modrásek černoskvrný (Maculinea arion). Chráněná území v CHKO Beskydy - přírodní rezervace a přírodní památkyPP Brodská - PR Bučací potok - PP Byčinec - PR Čerňavina - PR Draplavý - PR Galovské lúky - PR Gutské peklo - PR Hutýn - PP Kladnatá-Grapy - PR Klíny - NPR Kněhyně-Čertův mlýn - PP Kněhyňská jeskyně - PR Krle - PP Kudlačena - PR Kutaný - PP Kyčmol - PP Liková - PR Lysá hora - PR Makyta - PR Malenovický kotel - PR Malý Smrk - PR Mazácký Grúnik - NPR Mazák - NPR Mioní - PP Motyčanka - PR Noříčí - PP Obidová - PP Ondráovy díry - PP Pod Jurákou - PP Pod Lukincem - PP Podgrúň - PR Poledňana - PP Poskla - NPR Pulčín-Hradisko - NPR Radho - PP Rákosina Stříte - NPR Razula - PR Ropice - NPR Salajka - PP Skálí - PP Smradlavá - PR Smrk - PP Stříbrník - PR Studenčany - PR Travný - PR Travný potok - PR Trojačka - PP Uherská - PR Uplaz - PR V Podolánkách - PP Vachalka - PP Velký kámen - PR Velký Polom - PP Vodopády Satiny - PP Vysutý - PR Zimný potok - PP Zubří Pozn.: CHKO Beskydy zasahuje na území sousedních geomorfologických celků Vsetínské vrchy a Javorníky. Prakticky celé Moravskoslezské Beskydy s Podbeskydskou pahorkatinou patří do povodí Odry a Moravy, respektive Bečvy, která se do Moravy vlévá v blízkosti obce Troubky. Jen východní okraj Moravskoslezských Beskyd patří do povodí řeky Kysuca, která je jedním z nejvýznamnějích přítoků Váhu. Nejznámějími řekami Beskyd jsou Odra, Ronovská Bečva a Vsetínská Bečva, Ostravice a Morávka. Největími vodními nádremi jsou ance a Morávka. Tip: Pobyty a ubytování v Beskydech - ve vyhledávači dovolené Skrz.cz najdete wellness, víkendové pobyty i delí dovolené na horách v zimě i v létě. Tip: To nejlepí ubytování Beskydy naleznete na stránce Československo.cz. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Pěkný článek, jen koda, e si ho po sobě autor nepřečetl, mně to ale neva!
Slezské Beskydy jsou skutečně v podstatě od řeky Ole na východ (pravý břeh). Nepatří do celku Moravskoslezských Beskyd. Pro tuto informaci vynechávám jejich hranici jiní.
Těínskými Beskydami nazýváme slezskou část Moravskoslezských Beskyd mezi řekami Morávkou a Olí(nikoliv tedy celou slezskou část=ta je od řeky Ostravice) Jiní hranice po česko(=slezsko)-slovenské hranici.
Název Těínské Beskydy je nepříjemně velmi často pouíván patně. Nic na tom nemění, e z Č.Těína i Cieszyna je to do Slezských Beskyd blíe, nebo stejně daleko jako do Těínských B.
poznej svůj kraj
Moc jsme si to v Beskydech uili. Krásná příroda a na pěí turistiku opravdu ideální místo. Nenechali jsme si ujít prohlídku nedalekého pivovaru v Noovicích, kde jsme se hezky ochladili a nabrali nové síly. Čerstvý vzduch udělal své, a po celodenním "apání" jsme vichni padli :-) Přítí rok se sem chceme vrátit.
V článku o Moravskoslezských Beskydech na karpatynet dolo asi k omylu, kdy Velký Javorník má uvedenou výku javornickou a ne veřovickou. Ahoj.
za upozornění.
Tak jsem to ani nečetla. Stačil mi začátek, e Beskydy patří do okresu Valaské Meziříčí....!!!! Prosím kdy vznikl okres Valaské Meziříčí??? Pokud se to teda nějak nezměnilo za posledních pár dní tak by i město Valaské Meziříčí patří do okresu VSETÍN!!!!!!!!!!!!!
kadé takové www jsou přínosem, a e se tam někdy objeví chyba, tak to není důvod být útočný. A myslím, e Valmez kdysi dávno okresem byl, ne to komunisté pospojovali, a OFčáci a jejich pohrobci zas okresy zruili
Dobrý den,chtěla bych tady jen vzkázat všem co tady tak moc kritizují chování obsluhy na chatách.Zamysleli jste se někdy proč se tak chovou?Není to náhodou jejich reakce na vaše chování?Může tady každý z vás upřímně říct že jste na chatu přišli a byli jste milí a vůbec jste neměli ke všemu připomínky a neohrnovali jste nad vším nos a nepomlouvali?Jak je možné že jeden je spokojený a druhý ne?Myslím že to zaleží na tom jak je ten člověk slušný a podle toho je i reakce obsluhy na vás! Já mám více než 15ti letou zkušenost s obsluhováním turistů na horské chatě a všem vám rádoby kritikům bych doporučila si tuto práci aspoň na měsíc vyzkoušet.On by vás humor hnedka přešel.Vy vůbec nevíte co my si musíme nechat od vás "turistů" všechno líbit.A dále k vaším připomínkám ohledně malého výběru jídel na chatách : kdyby ten chatař věděl že se mu vyplatí navařit více druhů jídel a prodá to, tak by asi navařil i deset druhů polévek nemyslíte(sami zde píšete jaká je všude malá návštěvnost).Ale nejde přece navařit deset druhů polévek jen proto abyste si vy měli z čeho vybrat a on zbytek vyhodil.To je asi hloupost že.Také jako je velice zcestné tvrdit chatařům a radit aby investovali milión korun na zvelebení interiéru a že návratnost by byla rychlá.Každý to chce mít hezké a kdyby ten milión měl k dispozici tak by ho určitě na tohle využil.My si přece nevezmeme milionový úvěr jenom proto abyste vy seděli v luxusu a ještě od nás očekávali lidové ceny.Těmhle radílkům bych doporučila si koupit nebo alespoň pronajmout nějakou chatu (kterých je k dispozici spousta) aby věděli co takový provoz chaty stojí.Už vás vidím jak jste celí natěšení z toho jak se vám do chaty nahrne celý výlet a všichni chtějí jenom razítko a na záchod a pak si s drzostí u vás vybalí své svačiny a na topení vám rozloží bundy a trička na usušení.A útrata samozřejmě nulová.A to už vůbec nepíši o tom že by si sebou ještě něco odnesli (ukradli) jako suvenýr nebo přinejmenším poničili.Vy si jdete do práce a máte svou výplatu jistou a víc vás nezajímá.Kdežto my jsme odkázání na počasí,nikoho nezajímá že zrovna měsíc propršelo a turisti nechodili.Platit se prostě musí.Je mi jasné že spousta z vás s tímto nebude souhlasit,ale tohle není zkušenost s turisty jenom má,ale i ostatních chatařů.Kterým bych touto cestou chtěla popřát pevné nervy a ať si i přes tuto kritiku nenechají znechutit jejich lásku k horám ;-).Abych nebyla nespravedlivá tak samozdřejmě že je i spousta slušných turistů co se rádi vracejí a těch si určitě každý chatař váží.
na této stránce, nezlobte se, je trochu mimo mísu. Nikdo v žádném z příspěvků nepožaduje deset druhů polévek. Stačí jedna, ale pořádná. Pokud ale místo česnečky dostanete mastnou vodu z masoxu prohnanou špinavými ponožkami a ještě navíc předraženou, pak to za kritiku je. To, že vás někdo z dříve příchozích naštval, nemusí pozdějšího návštěvníka nijak zajímat a vy nemáte právo se po dalších vozit. Nakonec si uděláte špatnou reklamu sama a přijdete o lidi, na kterých je určitě každá chata závislá. Na takových chatách jako je Kamenitý, Portáš, Kohútka v Beskydech a Javorníkách či Magurka v Nízkých Tatrách si asi nikdo soudný ztěžovat nebude. Kdežto třeba v takové Plesnivce (není chatou) na Lysé, kde vám klidně dají smradlavou čočkovou polévku s párkem zeleným jako brčál i řadě dalších, se otřepe i otrlý a nezmlsaný turista.
To co jsem napsala rozhodně nebyla kritika turistů,nýbrž vzkaz pro všechny kritiky!!!A už vůbec si nemyslím že to bylo MIMO MÍSU.Takže právo na názor mají jenom turisté a my nemáme možnost na svůj názor.Máme si od vás nechat všechno líbít?To je velice zajímavé.Opět se potvrdilo to, že s "takovými" lidmi nemá vůbec smysl tuhle diskuzi začínat.Jen je velice zajímavé že jeden turista má s tou samou chatou kladné zkušenosti a druhý záporné!!A MIMO MÍSU je rozhodně váš názor o tom jak turistovi stačí jedna kvalitní polévka a nemá potřebu volby.Tomuhle bych se zdovolením mohla jenom zasmát.Ale asi to víte mnohem lépe a přicházíte s tím každodenně do styku.Za to se omlouvám ;-).Přeji vám velkou návštěvnost vašich pro mě už bohužel neseriózních stránek.
pojmy s dojmy. Tato stránka je věnována pohoří Beskydy, pokud chcete něco ke konkrétní chatě, pište na příslušné stránce. Pokud konkrétní chata chybí, rádi ji doplníme. Pokud vás lidi štvou, pak s nimi nedělejte a běžte dělat něco, kde s lidmi nepřijdete do styku. Pokud na práci nestačíte, tak se nechte, jak to říká kamarád S. Jurek, vyměnit. Obviňujete nás z neserióznosti, zatím je ale neseriózní váš přístup upírajíc druhému právo na názor. Váš diskusní příspěvek byl plný nekonkrétních ztížností, toť vše. Na turisty jste jen nadávala, proto jsem cítil potřebu se jich zastat.
Pro mě už bohužel NESERIÓZNÍ stránky
(Jana,
14.03.2011, 17:25
)
Váš neprofesionální přístup už mi nestojí za jakoukoliv reakci.Sbohem
Boha si
(Alex,
27.02.2016, 14:11
)
raději do úst neberte. Ne ve vaem případě.
Madam pokud Vás potkalo takové neštětí v podobě turistů kteří navštěvují chaty.Pak by pro Vás bylo rozumnější si najít práci v dolině,kde se zajisté setkáte s férovějším jednáním.
Ale no tak pane Michale nemusíte mě hnedka napadat.Naší chatu za rok navštíví tisíce turistů a spousta se k nám rádo vrací a jsou mými přáteli.Vy se tady prostě chytíte jednoho a jedete.Vůbec jste nepochopili podstatu mého článku ;-).A přesně o tomhle to je (o takových lidech jako jste VY).Přeji hezký den
názorem, alespoň byste uvedla, na které chatě pracujete. Hned bychom mohli souhlasit a nebo případně nesouhlasit. Kdo se nebojí, hraje s odkrytými kartami. Podle vašeho prskání se ale obávám, že vaše jednání nepatří ke standardním, nesnesete nejenže kritiku, ale vůbec jakoukoliv připomínku. A ta nemusí být ani od věci. Váš příspěvek byl označen mimo mísu proto, že před vámi nikdo v žádném diskusním příspěvku se kritizování žádné chaty nedopustil, natož aby si stěžoval na nedostatečný počet druhů polévek. Proto, cituji: "chtěla bych tady jen vzkázat všem co tady tak moc kritizují chování obsluhy na chatách" jsem nazval příspěvkem mimo mísu, neboť v tomto případě všem = 0. Důkaz je jasný, stačí projet diskuse podle datumu, jenž se naštěstí vždy ukládá.
Ach jo
(Jana,
15.03.2011, 09:27
)
Milý pane,úmyslně jsem zařadila svůj článek pod celé téma Beskydy.Jelikož můj příspěvěk se týkal všeobecného shrnutí kritiky turistů na těchto chatách.Já rozhodně nemám problém s jakoukoliv jinou konkrétní chatou.Také úmyslně neuvádím název naší chaty,jelikož vím jak lidé dokáží být pomstichtiví.Jenom nezaujatý člověk může posoudit kdo nesnese kritiku.Já se jen zastala chatařů,protože to mám možnost posoudit z druhé strany.Jeslti vy nesnesete názor všech tady přispívajících do diskuze tak tyto stránky zruště a založtě nějaké třeba pro děti.Ale to je jen takový nápad ;-).Přeji krásný den
Milá paní Jano,
(-OB-,
15.03.2011, 09:51
)
já kritiku snesu. Musí však být věcná a adresná. Rozhodně nepatřím k vybíravým návštěvníkům chat :-)), ale pokud dostanu smradlavé jídlo z prošlých potravin a obsluha má k tomu ještě "natažený rypák", pak nemám důvod se na takovou chatu vracet. Přesně takovou zkušenost jsem měl v "Plesnivce" na Lysé hoře před pár lety (beru, nejde o chatu, ale o bufáč). No a od té doby jsem tam nebyl. Naopak na takových chatách jako například Masaryčka, Kamenitý, Ostrý, Kolářova chata na Slavíči a vůbec na naprosté většině horských chat v Beskydech jsem spokojen byl. Byť je nabídka někdy omezená. Ale nejsem nesoudný, je jasné, že mimo sezónu deset druhů jídel neprodají, lidí je málo. Ale je to o přístupu. Na horách nečekám servis jako v Alkronu, ale alespoň základní standard. Jinak bych na chatu přece vůbec nemusel, to pak raději klidně někde hodím širák a otevřu si přinesenou konzervu (prázdnpu samozřejmě s sebou odnesu). Pro srovnání konkrétní příklad, byť ze Slovenska z Velké Fatry. Chata Borišov. Za minulého chataře jsem chatu navštívil pouze jednou. A stačilo. Špína, vlhko, neochota, čaj, pivo ani polévka obvykle nebyly k dostání (čaj asi tak po hodině čekání). Nyní, za "nového" chataře, jsem byl na Borišově mnohokrát a vracet se budu i nadále. Byť mají obvykle jen jeden druh polévky. Mně to ale stačí :-)).
Prosím bylo by možné, aby se dalo přidat nějaké hodnocení či doporučení jednotlivých chat návštěvníky? Většinu bych vřele doporučil, naopak některým z nich je lepší se vyhnout (konkrétně Kamenná chata, které je kvůli buranskému a arogantnímu přístupu majitele nebo provozního naprosto katastrofální...POZOR - nezaměnit s chatou Kamenitá - ta je skvělá!!)
návštěvníky je možné dole v diskusi. Pod každým článkem je diskuse a podle našich měření patří u chat ke sledovaným. Otevřete si tedy stránku s chatou, ke které chcete přidat hodnocení a klidně komentujte.
V odstavci o řekách a povodích bych doporučovala změnit názvy řek Horní a Dolní Bečva. Nevím jestli jsou tyto názvy nějaké odborně geografické, ale ještě jsem je nikdy neslyšela. Všude se řeky označují Vsetínská a Rožnovská Bečva, a myslím , že je to tak správně. Horní a Dolní Bečva jsou názvy vesnic, přičemž obě leží na Rožnovské Bečvě.
Dobrý článek a ještě lepší seznam!
Přimlouval bych se za doplnění Masarykovy chaty, zaslouží si to. Info zde: http://www.masarykova-chata.cz/
není jedinou chatou, která nám v tomto přehledu chybí. Zatím. Počítám, že do prázdnin i tuto malou mezeru zaplníme, při několika návštěvách v této oblasti se mi ale chatu nepodařilo zastihnout otevřenou.
Tvrdit, že téměř celé Beskydy patří jen k povodí Odry je poněkud odvážné, po hřebenech probíhá na mnoha místech hlavní evropské rozvodí a beskydská oblast patří do povodí Odry (severní část), Moravy (Rožnovská a Vsetínská Bečva) a Váhu (do Kysuce tečou vody z jihovýchodních svahů Beskyd). Ale možná to tak bylo myšleno..
Pro informaci -chata Kotař je dočasně uzavřená (nemocný nájemce) -snad se situace vyřeší. Zatím to jistí Ateliér směrem asi 500 metrů směr Morávka.Taky milé místo!
Super seznam horských chat v Beskydech. Některé chaty přesto chybí. Například Ostrý, Kotař, Tetřev aj.
Ahoj. Neúplného seznamu jsme si plně vědomi, chaty (a nejen v Beskydech) postupně doplňujeme. Všude musíme zajet a to trochu času zabere. Dnes například přibyly chaty Švarná Hanka a Sulov, do letošních prázdnin bude seznam kompletní.
Je škoda, že si každý v Beskydech plete Javorníky. V Moravskoslezských Beskydech mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Veřovicemi na Novojičínsku v Moravskoslezském kraji jsou Velký Javorník (918 mnm.) s turistickou chatou vybudovanou Pohorskou jednotou Radhošť a Malý Javorník (839 mnm.), ze kterých se povětšinou přechází buď do Frenštátu p/R. (Novojičínsko), Rožnova p/R.(Vsetínsko) nebo do Veřovic (Novojičínsko).
Za Vsetínskými vrchy na hranicích mezi ČR a SR leží pohoří Javorníky, ve kterém jsou také Velký Javorník (1071 mnm.) a Malý Javorník (1019mnm.) po silnici však přístupné jen přes Makovský průsmyk ze slovenské strany od Bytče a Považské Bystrice, no a za Vizovickou vrchovinou v Bílých Karpatech na hranici mezi SR a ČR je další z Javorníků (782 mnm.), na jehož vrchol snad ani žádná lesní cesta nevede. To je výčet Javorníků, které si můžeme plést zcela zbytečně na Moravě, stačí se podívat do map.
Další Javorník (1065 mnm.) je na Šumavě.
Proto, jestliže píšeme o návštěvě Javorníků v Moravskoslezských Beskydech, bylo by zcela určitě vhodné zmínit nadmořské výšky prvních dvou zmíněných Javorníků (918 a 939), které patří opravdu k hodně turisticky vyhledávaným a přechází se z nich většinou na Horečky či Pustevny.
Ahoj a díky za upozornění, již jsem chybu opravil. Stačilo ale napsat, že máme špatně uvedenou výšku, místo trochu nemístného mentorování. Javorníky máme v samostatném článku, což lze nalézt pod položkou regiony. Do Javorníků i do Beskyd jezdíme docela pravidelně a určitě si je nepleteme, máme je doslova za humny :-)).
|