Jarní beskydský trek, přechod přes vrcholy Lysá hora a Velký Polom na Skalku a do Mostů u Jablunkova

Dvoudenní přechod v Moravskoslezských Beskydech pro spravení nálady - Lysá hora, Bílý Kříž, Velký Polom

Po nezdařeném přechodu přes Velkou Fatru jsem si s přítelkyní řekl, že si musíme nějak spravit náladu. Nejlépe zase nějakým kratším trekem se spaním v chatě a nejlépe pokud budeme moct vzít i psíka. Přes týden jsme si domluvili trasu a dohodli jsme se, že o víkendu vyrazíme do Beskyd.

Sehnat chatu, kde vezmou i psíka není až tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ovšem, jak se říká: "kdo hledá, najde," platí a proto jsme i my pochodili. Trasu jsme si nakonec naplánovali takto: start na Ostravici, výšlap na Lysou horu (1 323 m), spaní na Gruni v chatě Švarná Hanka, to vše na první den, druhý den pak Bílý kříž - hřeben Polomek - konec v Mostech u Jablunkova.

Výšlap na Lysou horu

Po předchozí domluvě jsme byli dohodnuti, že se sejdeme na Ostravici u nádraží. Jelikož já vlakem z Ostravy dojel už v 10 hodin dopoledne a Evčin autobus z Žiliny zde přijíždí až v 10:37, rozhodl jsem se, že otestuji kavárnu nově zrekonstruovaného hotelu Freud. Musím se přiznat, že jsem očekával, že se zde bude káva přímo pražit, mlít a že mi ji Turek bude nalívat přímo z džezvy…

Čtěte také: Dvoudenní túra v Beskydech, přes Lysou horu na Travný a Kykulku

Moje nevědomost o chodu kaváren je způsobena pravděpodobně tím, že tato zařízení příliš často nenavštěvuji. Každopádně, dobrý presovač má v dnešní době již spousta domácností, proto si myslím, že káva z něj není nic světoborného (zvláště pak v kavárně), dal jsem si raději jejich special ledovou kávu a alespoň se mi ukrátil čas čekání. Je 10:40, vítám se se svou milou a pomalu startuje náš výlet.

Na Lysou jdeme po notoricky známé červené značce. Takže jen v rychlosti… Od nádraží kráčíme podél hlavní cesty ve směru na Frýdlant, na železničním přejezdu odbočíme vpravo, po mostě přes Ostravici přejdeme z Moravy do Slezska a po asfaltce nejprve mezi chatami a za parkovištěm u lanového centra Opičárna už lesem dojdeme až k prameni pod Butořankou. Po cestě si všímáme hojně kvetoucích devětsilů, po odkvětu lidově nazývaných "lopuch," což je ovšem ve skutečnosti jiná rostlina.

Kupodivu, na to že je sobota a je nádherné počasí, nahoru nechodí davy lidí, jak tomu bývá zvykem. Je mi to krajně podezřelé, ale rozhodně mě to nepohoršuje, naopak mě to velmi těší. Pokračujeme po širokém lesním chodníku na rozcestí na Butořance a dále po červené, jakmile vyjdeme z lesa otevírá se nám nádherný pohled na Lysou.

Stoupáme stále výše a odměnou nám za to je skvělý výhled na Smrk a Ondřejník. Od rozcestníku Lukšinec přecházíme z jara rovnou do zimy. Tady opět začíná hranice sněhu, nutno dodat, že v některých místech na cestě značně uježděná, takže se s sebou hodí mít nesmeky.

Kousek pod samotným vrcholem se kocháme pohledem nejen na samotnou Gigulu, ale i do celé Podbeskydské pahorkatiny a Ostravské pánve. Při dobré viditelnosti jdou vidět Žermanická i Těrlická přehrada, vodní nádrž Olešná a Baška, Dětmarovická elektrárna, Štramberská Trúba… A při hodně dobré viditelnosti i vysílač na Pradědu. Prostě zemský ráj to na pohled.

V závěrečných serpentinách vzdáváme hold obětem Lysé hory a na vrcholu se s pokorou dotýkáme hladícího bodu. Jelikož máme celkem dost času tak si jdeme sednout na terasu nové Bezručovy chaty. Na sluníčku je fajn, náš psík to zvláště oceňuje, prostě se zde vyvalil a vyhřívá se. My si dopřáváme pivo a polívku.

Cesta na Gruň

Po asi hodinové pauze soudíme, že už by bylo záhodno pokračovat v cestě. Nyní nás čeká sestup po červené značce až na rozcestí Vyšní Mohelnice. Ještě než se začneme klouzat po jihovýchodní sjezdovce Lysé hory, kocháme se výhledem. Dnes je opravdu vydařený.

Jde vidět celé panorama Tater, Pilsko i Babí horu, Kriváňskou i Lúčanskou Malou Fatru, v průzoru Strečnianského průsmyku vrcholy Velké Fatry - Ploskou, Borišov, Ostredok, dále jsou krásně viditelné Strážovské vrchy, samotné celé beskydské panorama ani nezmiňuji. Dokázal bych se zde kochat celé hodiny, když to viditelnost dovolí. Ale je třeba jít dále - samotný hřeben Gruně je taky zřetelně vidět, takže směr máme dán.

Sestupujeme po asfaltce střídané turistickým chodníkem v lese. Cesta dobře utíká, protože je celou dobu z kopce. Míjíme turistický přístřešek mezi Zimným (1 080 m) a Huserkou (929 m), z níž, po prudším sestupu, se naposledy dotýkáme asfaltky vedoucí na Lysou z Papežova a pokračujeme lesem na louku nad Vyšní Mohelnicí, na které jsou postavené krásné chaty, které ve mně vzbuzují pocit jakéhosi klidu a vyrovnanosti. Celá tato oblast Vyšní Mohelnice a posléze i Gruně se mi velmi líbí, všechny tyto samoty, polosamoty a horská obydlí ve mně zanechávají idylický pocit.

Z Vyšní Mohelnice sestupujeme po asfaltce lesem po zelené značce na rozcestí Těšinoky v Masarykově údolí. Údolím vede modrá značka od přehrady Šance až na Ježanky, ta pak dále pokračuje na Bílý kříž. My ovšem pokračujeme po žluté značce údolím mezi kopci Okrouhlice (832 m) a Jestřábník (662 m) na rozcestí Poledňana. Čas máme krásný a proto pohodovým tempem zvolna stoupáme po zelené značce, s pěknými výhledy na Lysou horu, na malebný hřeben Gruně, na který se napojujeme na rozcestí zvaném Kozlena.

Gruň, nocleh na Švarné Hance

Gruň, název pocházející z lašského a valašského slova, označujícího odlesněný horský hřeben přeměněný na pastviny. Mě děda říkával, že základ má v německém slově "grün," neboli český zelený, což by mohlo být dost pravděpodobná, protože jistá spojitost zelené barvy a louky či pastviny, tu je.

Každopádně Gruň je taky označení pro zdejší osadu, spadající pod Staré Hamry, ve které se nacházely roztroušené dřevěné chalupy, některé se zde nachází dodnes, některé byly přeměněny v horské chaty (Charbulák, Švarná Hanka). Na Gruni se nachází i malebný dřevěný kostelík Panny Marie Pomocné dokončený roku 1891.

Z rozcestí Kozlena pokračujeme dále po žluté značce, již na chatu Švarná Hanka. Zde jsme kolem půl páté hodiny večerní. Chata nabízí relativně levné ubytování za 320 korun na noc a osobu. Za psa platíme 50 korun, jelikož jsme byli líní a nechtěli se nám tahat nějaké extra velké zásoby jídla v batohu, připlácíme si i za snídani 75 korun na osobu. Kyselica k večeři nás stojí 45 korun a je vynikající, k tomu dobré vychlazené pivínko a nádherný výhled na Malou Fatru, která odtud vypadá, jako by byla již na dosah ruky. Ubytování máme ve čtyřlůžkovém pokoji s patrovými postelemi a teplá sprcha taky přichází vhod.

Cesta na Bílý Kříž a přes hřeben Polomek

Ráno se budíme do pošmourného dne. To nám zaručuje, že budeme bez výhledů. Včera jsme si jich užili dost, tak dnes nám přáno nebude. Po snídani se dáváme po žluté značce a kráčíme si na Bílý Kříž. Dnes nás čeká více kilometrů, zato však podstatně menší převýšení.

Část cesty ještě jdeme po gruňských loukách, ale od rozcestí Smrkovina, se krajina mění a my jdeme převážně přes les až do osady Bílý Kříž. Zde mají v horském hotelu Sulov již otevřeno, my se nestavujeme na žádné občerstvení, protože jsme si řekli, že zastávku uděláme až v 15 km vzdálené Kamenné chatě u rozhledny Tetřev. V osadě pramení Černá Ostravice a kousek pod osadou, směrem na Morávku stejnojmenná řeka, čili Morávka. A nyní už nás čeká můj oblíbený, lidskou nohou méně tknutý, hraniční hřeben Polomek.

Od Sulova jdeme kolem horské chaty Baron Kysuca, kousek nad ní ještě kolem kapličky a poté již po červené značce lesem kolem samoty Vilémovice, což je na delší dobu poslední náznak civilizace v těchto končinách. Hřeben je zde ještě pokryt sněhem, dá se říct, že na letošní zimu je to vyloženě spousta sněhu. Před vrcholem Polomka (984 m) se obyčejně otevírají pěkné výhledy do údolí Morávky a celkově směrem na Lysou horu, dnes ovšem nevidíme nic, jak jsem avizoval dříve.

Hřeben je v podstatě celý zalesněný, takže z něj není hodně možností na výhledy, takže nás počasí nemusí až tak mrzet. Vrchol Malý Polom (1 061 m) značka podchází, jelikož se na něm nachází stejnojmenná NPR, která zde chrání jedlobukové lesy na slovenské straně. Z rozcestí Pod Malým Polomem - sedlo, se dá po modré značce sejít do Horní Lomné k hotelu Kyčmol, kde vaří a čepují výborné pivo Lomňan. Doporučuju navštívit a vyzkoušet.

My na pivo nejdeme a pokračujeme dále, nejprve na rozcestí Čuboňov, poté na rozcestí Pod Burkovým vrchem. Za ním následuje Burkův vrch (1 032 m), který ovšem turistická značka obchází. Za to se nevyhýbá Muřinkovému vrchu (978 m) a ani kapličce na rozcestí Muřinkový vrch - kaple, u kterého je vybudovaná určitá turistická "infrastruktura," tzn. lavičky a ohniště, vhodné k bivaku za hvězdných letních nocí. Navíc je zde i pramínek.

Teď to máme jen co by kamenem dohodil na Velký Polom (1 067 m), nejvyšší vrchol hřebene Polomek. Čeká nás na něj krátký, ale výživný výstup, který bravurně zvládáme. Okolo vrcholu se z české i slovenské strany rozprostírá PR Velký Polom, chránící přirozené smrkobukové porosty s příměsí jedle bělokoré a javoru klenu.

Kamenná chata a závěr cesty

Z Velkého Polomu nás čeká již nenáročný sestup ke Kamenné chatě. Chata je kompletně zrekonstruovaná, nabízí stravu i ubytování. Vedle ní stojí rozhledna Tetřev. My se v restauraci stavujeme na jídlo a pivo. S kvalitou jsem byl naprosto spokojen, bramborové placičky se zelím byli vynikající a za přijatelnou cenu. Pivo jako křen. Takže kdo se ocitnete v těchto končinách, určitě se zde zastavte.

Od Kamenné chaty jdeme po asfaltce kolem sjezdovek u chaty Severka, nacházející se na vrcholu Kostelky (962 m). Na ten mám výborné vzpomínky z našeho osmidenního treku z Ostravy do Tater.

Asfaltka nás přivádí až nad chatu Skalka, u ní se dáváme na lesní chodník a postupně jím klesáme až na asfaltku v Mostech u Jablunkova, která nás posléze zavede na místní nádraží.

V Mostech doporučuji navštívit zdejší pěkné informační centrum situované v roubence, ale pozor… otevírací dobu má tolik typickou snad pro všechna inf. centra v ČR. Prostě s turistikou téměř neslučitelnou. Pokud se vám ovšem poštěstí a bude otevřeno jistě si vyberete některý z pěkných suvenýrů, například Hrčavské pivo… Anebo se nebojte a na Hrčavu se klidně projděte, třeba další den.

Shrnutí

Pohodový trek. Náročnější je jen první den, kdy je třeba vystoupat na Lysou, která dá trochu zabrat. Odměnou jsou ovšem nádherné výhledy při pěkném počasí. Po klesnutí z Lysé je třeba vystoupat na hřeben Gruně, ale vidina chaty a odpočinku táhne nohy sama. Druhá část treku není náročná na převýšení, Trochu problém je vzdálenost chat... Bílý Kříž - Kamenná chata - 15 km, ale z hřebene se dá vždy odbočit dolů do civilizace.

• První den: 19,5 km, stoupání: 1 195 m
• Druhý den: 24,1 km, stoupání: 529 m
• Celkem: 43,6 km, celkové stoupání: 1 724 m

Engadinské třítisícovky počtvrté (2), tentokráte s…

O cestě až na toto sedlo a sestup do údolí Val Bregaglia, o čemž jsme původně tak trochu uvažovali…

Jezerní hory Retezat: Túra na Virful Bucura za výhledy…

Retezat patří k nejkrásnějším pohořím v Jižních Karpatech. Hřeben Retezatu se táhne jako nepřekonatelná…

Turistika v Krkonoších, túra na Výrovku a do Modrého dolu

V Krkonoších jsou turistické trasy notoricky známé, trasy známé poněkud méně a pak trasy téměř neznámé…

Sopky na Slovensku, přehled pohoří vulkanického původu

Aktivní sopky na Slovensku, stejně jako v České republice dnes nenalezneme. Avšak na rozdíl od sopek v…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.