Výstup na Smrk (1 276 m n. m.), 2. nejvyšší horu v Beskydech aneb beskydskou Monte Rosu

Túra na beskydskou Monte Rosu

Charakteristický a rozložitý masív Smrku je nepřehlédnutelnou dominantou hlavního hřebene Moravskoslezských Beskyd. Svým typickým tvarem dvouvrcholu je nezaměnitelnou dominantou, která je skutečnou výzvou pro každého turistu. Narozdíl od protější Lysé hory tady nepotkáte davy turistů, což je dáno jednak jeho druhou pozicí co se týče beskydských výšek a také tím, že ne vrcholu ani na úbočích nenarazíte na žádnou chatu či podobnou občerstvovnu.

Za výstup na Smrk sice nebudete odměněni teplou polévkou ani pěnivým mokem, užijete si ale relativního klidu, krásných, byť značně omezených výhledů i krásných přírodních scenérií. Vrcholové partie Smrku tak trochu připomínají sibiřskou tajgu.

Výstup na vrchol můžete podniknout z Ostravice, od přehrady Šance, ze Samčanky a Podolánek a nebo z Čeladné. To po značených cestách. K vrcholu však směřuje i síť lesních cest, z nichž některé jsou místnímu turisty rovněž využívány. Tady ovšem pozor na přírodní rezervace, do nichž je vstup mimo značené turistické trasy zakázán!

A proč jsem přirovnal Smrk k Monte Rose? Nejen proto, že jde o druhou nejvyšší horu Beskyd, ale i pro její mohutný a rozložitý tvar. A také proto, že se Smrk nachází tak trochu stranou zájmu turistů, kterých je tady výrazně méně než na sousední Lysé hoře. Možná že dokonce v poměru podobném, jako je tomu v případě Mont Blancu a Monte Rosy v Alpách.

V minulosti stál Smrk rovněž stranou zájmu - tentokráte hospodářského, proto je jeho charakter relativně neporušený. To byl jeden z důvodů, proč Smrk vytvořil jádro Ptačí oblasti Beskydy vytvořené v rámci sítě NATURA 2000. Na Smrku je pozorováno celkem 73 ptačích druhů, z čehož 19 druhů je chráněných.

Vedle toho bylo na Smrku vyhlášeno také několik přírodních rezervací - Smrk, Malý Smrk, Studenčany a Bučací potok. Bližší informace o první a poslední naleznete v rámečcích dále v textu.

My jsme si k nedělnímu výstupu na Smrk vybrali červeně značenou turistickou trasu z Ostravice od vlakového nádraží. K vrcholu Smrku je to rovných 8 km, což je ještě o kilometr více, než na vyšší Lysou horu. V pošmourném dni, kdy oblohu halily temné mraky inverzní oblačnosti začínáme ukusovat první výškové metry.

Smrk na turistické mapě

Procházíme Ostravicí a kolem četných chat míříme k hranicím přírodní rezervace Bučací potok, která je viditelně označena tabulkou. Přes Bučací potok stoupáme po široké lesní cestě až na rozcestí Nad Holubčankou (870 m), na kterém měníme směr a pokračujeme vlevo. To však již máme za sebou prakticky polovinu cesty, k vrcholu nám zbývají pouhé čtyři kilometry a 406 výškových metrů.

Ztichlým a jakoby začarovaným lesem zahaleným do duchny husté mlhy pokračujeme po širokém chodníku dále. Mění se i charakter lesa, stále více se objevují jeřabiny, sem tam trs kosodřeviny. Ale mění se i ráz počasí. Přes zdánlivě neproniknutelnou clonu oblačnosti začínají prosvítat sluneční paprsky, až se konečně dostáváme na horní hranici oblačnosti. Příroda a sluníčko tady dokáží vykouzlit úchvatné scenérie, takže foťák, jenž dosud spíše zahálel v brašně, putuje na denní světlo.

Přecházíme lesní vrstevnicovou cestu a stoupáme přes kluzké balvany kolem vydatného upraveného pramene až do sedla Smrk (1 150 m), ve kterém se k naší červené značce připojují značky žlutá od přehrady Šance a modrá od Samčanky.

Na vrchol Smrku nám zbývá pouhý kilometr, takže si vychutnáváme klidu horské smrčiny. Navíc se chodník napřimuje, na vrchol nám zbývá překonat již jen 126 výškových metrů. Pohoda.

Slunce kouzli krásné stíny, je skutečně co fotografovat. Míjíme pomníčky Johna Lenona a Jana Palacha a pomalu přicházíme na samotný vrchol Smrku. Z něj se však žádné výhledy neotevírají, za těmi je nutno kousek sestoupit.

Avšak dnes díky inverzní oblačnosti jsou i tyto výhledy zahaleny, pouze na západě vykukuje hřeben Beskyd s dominující Kněhyní a na východě hrdě pluje v moři inverzní oblačnosti vršek Lysé hory, která si v naší anketě o nejkrásnější vrchol ČR vydobyla prvenství.

Za dobré viditelnosti bychom se mohli polaskat pohledy na Radhošť a Ondřejník. Za výhledy na Malou Fatru, Babí horu, Velký Rozsutec a Tatry bychom museli sestoupit na Malý Smrk (1 173 m).

Na zpáteční cestu se vydáváme s odskokem k lesní chatě Hubertka, u níž je vydatný a upravený pramen vody, nazpět na Ostravici. Máme za sebou necelých 20 km při převýšení asi 870 m.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.