Anketa - nejkrásnější hora České republiky

Nejkrásnější horou České republiky je Lysá hora

Až do samotného závěru hlasování to bylo opravdu napínavé. Ještě ani včera - poslední den kdy bylo možno hlasovat, nebylo jasné, která hora usedne na pomyslný trůn a stane se miss mezi českými, moravskými a slezskými horami.

Po startu závěrečného kola ankety se na špici prodral Králický Sněžník. Ten však byl poměrně záhy sesazen Děvínem, nejvyšším vrcholem Mikulovské vrchoviny alias Pavlovských vrchů, jehož vápencová homole strmě ční z jihomoravských rovin. Postupně však začala na první pozici "dotírat" Lysá hora, nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd.

Nyní by mohl někdo říci, že si to ta "moravská klika" pěkně doma uválela. Tak jak někde v diskusi nejednou zaznělo. Proto, abych vyvrátil podezření o moravských klikách uvádím sreenshot návštěvnosti webových stránek podle měst. Zdrojem je služba google analytics. Za dobu hlasování zavítalo na naše webovky něco přes 400 tisíc návštěvníků, z nichž do uzávěrky odhlasovalo 1983. Z náhledu je jasně vidět, že solidní návštěvnost pochází i z podhůří hor v Čechách, nejen z moravských luhů a hájů…

Ve vedení se postupně střídal Děvín s Lysou horou. Během posledního dne hlasování se situace několikrát změnila, kdy si Děvín měnil prvenství s Lysou horou. Nakonec však situaci opanovala vyšší z krásek - Lysá hora, která obdržela od hlasujících plných 42%. Děvín s 41% zůstal jen o malý krůček pozadu na druhé příčce. Pomyslnou bronzovou medaili získal Králický Sněžník se 6% hlasů. Zbývajících 11% si rozdělilo sedm ostatních vrcholů, které se probojovaly do finále z prvního kola ankety.

Závěrečné hlasování, vyberte nejkrásnější vrchol České republiky

Konečně je to tady. Odstartovalo závěrečné hlasování o nejkrásnější horu České republiky! V předchozích kolech jste mohli vybírat z celkem 30 vrcholů tu nej desítku. Z toho 15 vrcholů nominovala redakce Trekingu a 15 vrcholů jsme do ankety zařadili na základě vašich nominací.

Na základě vašeho hlasování, ve kterém bylo odevzdáno téměř 1 500 hlasů jsme vybrali z každé desítky pět vrcholů s nejvyšším procentem vašich hlasů.

Nyní tedy můžete vybírat z desítky vrcholů ten nejkrásnější. Svou volbu dobře zvažte, neboť hlasovat můžete pouze jednou, opakování není povoleno. Svůj hlas můžete ještě posílit prostřednictvím anketního lístku, jenž byl otištěn v časopise Treking 1/2010, který by měl být v příštím týdnu na novinových stáncích.

Je nám jasné, že každý vrchol je krásný a že každý turista má svůj nejkrásnější vrchol, jenž se nemusel dostat ani do našeho širšího výběru. Tyto vrcholy vám připomínají krásné chvíle či nezapomenutelné okamžiky zde prožité a činící z vrcholu ten nejkrásnější. Přesto jsme se odvážili do ankety pustit a vybírat "nejkrásnější" vrchol, jenž v srdcích nosí největší počet turistů. Obecná definice krásy neexistuje, proto bude volba vždy krajně subjektivní.

Hlasování probíhá od 11.3. do 30.6.2010, termín jsme oproti původnímu předpokladu poněkud posunuli. Oficiální vyhlášení výsledků ankety proběhne dne 1.7.2010.

Právě startuje II. kolo ankety o nejkrásnější horu České republiky

Přejdi k hlasování, anketa B, přejdi k hlasování, anketa A, nominované vrcholy, fotografie

Dnešním dnem startuje II. kolo ankety o nejkrásnějšší horu či kopec České republiky. Z vámi nominovaných vrcholů jsme vybrali 15 nejčastěji navrhovaných vršků a zařadili je do ankety B, ve které nyní můžete hlasovat pro vrchol, jenž z uvedené patnáctky je podle vás nejpěknější.

Volbu dobře zvažte, hlasovat můžete pouze jednou. A to nejpozději do 15. února (februára) 2010, kdy bude hlasování zastaveno a následně spuštěno závěrečné třetí kolo této ankety (viz níže). Samozřejmě i nadále můžete hlasovat i v anketě A, tedy pokud jste již nehlasovali dříve.

Země skal. Vyberte nejkrásnější horu České republiky! Anketa.

Teď si možná říkáte, ti "Trekingáči" jsou střelení, druhá anketa za týden! No, možná že střelení jsme, ale osobně jsem si nemohl pomoci . Po anketě o nejkrásnější slovenskou horu mi přišlo logické spustit stejnou anketu i pro hory České republiky, druhé z nástupnických zemí bývalého Československa.

Česká republika nemá ani tak vysoké ani tak monumentální hory jako naši přátelé Slováci. Přesto v naší zemičce se dá nalézt spoustu krásných vrchů a vršíčků, pohled na něž pohladí po duši každého člověka majícího vztah k horám a k přírodě vůbec. Nemáme strmé skalní štíty jako Vysoké Tatry s Kriváněm či Lomnickým štítem a Gerlachem, trochu citelně naší domovině chybí nádherné vápencové homole typu Sivého vrchu, Šípu či Velkého Choče.

Čeho ale naopak máme dosti jsou krásné vulkanické homole Českého středohoří či Nízkého Jeseníku. Máme krásné a strmé ledovci modelované vrcholy Krkonoš či Králického Sněžníku, krásné skalní suky Jizery a řady dalších vrcholů Jizerských hor, Rychlebských hor, Hrubého Jeseníku či Šumavy. Zapomenout nesmíme ani na skalní vrcholy v nitrech pískovcových skalních měst, které jsou skutečnými unikáty nejen naší země, nýbrž jsou unikátní v celoevropském měřítku.

Jak bude hlasování probíhat? Uzávěrky ankety.

To a mnoho dalších důvodů bylo příčinou vyhlášení této ankety. Abychom se tak zcela neopakovali a nenudili vás, mechanismus hlasování v anketě o nejkrásnější horu České republiky bude poněkud jiný. Redakce vybrala pouze polovinu z 30 vrcholů, o nichž si myslíme, že by v našem seznamu neměly chybět. O těchto vrcholech můžete hlasovat již nyní. No a zbývajících 15 vrcholů, respektive jejich nominace necháváme na vás, turistech a čtenářích Trekingu.

Pomocí následujícího formuláře nám můžete zasílat tipy hor, kopců či návrší, o nichž jste přesvědčeni, že by ve druhé z anket o nejkrásnější vrcholy rozhodně neměly chybět. Nominace můžete zasílat do konce tohoto roku, tedy do 31.12.2009. Po tomto datu bude vybráno dalších patnáct nejčastěji nominovaných vrcholů a bude spuštěna druhá polovina ankety, která bude probíhat do 15. února (februára) 2010.

Po tomto datu bude vybráno z každé ankety pět vrcholů s nejvyšším počtem hlasů a spuštěna druhá fáze hlasování. Ta bude ukončena 30. dubna (apríla) společně s anketou o nejkrásnější vrcholy Slovenska a oficiální výsledky budou vyhlášeny 5. května (mája) 2010. Informace o anketě budou samozřejmě uvedeny i v tištěném časopise Treking.

• Děvín (555 m), Mikulovská vrchovina (Pavlovské vrchy), (A)
• Ještěd (1 012 m), Ještědsko - kozákovský hřbet, (A)
• Jizera (1 122 m), Jizerské hory, (A)
• Keprník (1 423 m), Hrubý Jeseník, (A)
• Králický Sněžník (1 423 m), Králický Sněžník, (A)
• Lysá hora (1 323 m), Moravskoslezské Beskydy, (A)
• Milešovka (837 m), České středohoří, (A)
• Ostrý (1 293 m), Šumava, (A)
• Praděd (1 492 m), Hrubý Jeseník, (A)
• Smrk (1 276 m), Moravskoslezské Beskydy, (A)
• Sněžka (1 603 m), Krkonoše, (A)
• Studniční hora (1 554 m), Krkonoše, (A)
• Velká Javořina (970 m), Bílé Karpaty, (A)
• Velký Roudný (780 m), Nízký Jeseník, (A)
• Trosky (488 m), Jičínská pahorkatina, (A)

Vrcholy nominované čtenáři Trekingu

• Bezděz - Ralská pahorkatina (B)
• Boubín - Šumava (B)
• Blaník - Vlašimská pahorkatina (B)
• Čáp - Broumovská vrchovina (B)
• Děčínský Sněžník - Děčínská vrchovina (B)
• Klíč - Lužické hory (B)
• Kněhyně - Beskydy (B)
• Kotel - Krkonoše (B)
• Lovoš - České středohoří (B)
• Ondřejník - Podbeskydská pahorkatina (B)
• Radhošť - Beskydy (B)
• Říp - Dolnooharská tabule (B)
• Velký Lopeník - Bílé Karpaty (B)
• Vozka - Hrubý Jeseník (B)
• Vysoké Kolo - Krkonoše (B)

V prvním kole tady máme 15 vrcholů z celkem 12 pohoří. Základní informace o jednotlivých vrcholech si můžete přečíst níže, stejně tak články o výstupech na tyto vrcholy či podrobné informace o jednotlivých horách. Ty naleznete v samostatných článcích, které jsou prolinkovány z jednotlivých níže uvedených informačních bloků.

Vrcholy navrhované čtenáři Trekingu

Bezděz - Ralská pahorkatina, Bořeň - České středohoří, Boubín - Šumava, Blaník - Vlašimská pahorkatina, Čáp - Broumovská vrchovina, Červená hora - Hrubý Jeseník, Čtyři palice - Hornosvratecká vrchovina, Devět skal - Hornosvratecká vrchovina, Děčínský Sněžník - Děčínská vrchovina, Klíč - Lužické hory, Kněhyně - Beskydy, Koruna - Broumovská vrchovina, Košťálov - České středohoří, Kotel - Krkonoše, Kozákov - Český ráj, Křížový vrch - Broumovská vrchovina, Lovoš - České středohoří, Luž - Lužické hory, Kněhyně - Beskydy, Ondřejník - Podbeskydská pahorkatina, Ostaš - Broumovská vrchovina, Ostrý - Beskydy, Radhošť - Beskydy, Ralsko - Ralsko, Říp - Dolnooharská tabule, Starozámecký vrch - Broumovská vrchovina, Velký Kosíř - Zábřežská vrchovina, Velký Lopeník - Bílé Karpaty, Vladař - Tepelská vrchovina, Vozka - Hrubý Jeseník, Vysoké Kolo - Krkonoše.

Děvín (555 m), Mikulovská vrchovina (Pavlovské vrchy), (A)

Děvín je s nadmořsku výškou 555 metrů nejvyšším vrcholem Mikulovské vrchoviny, jejíž nejvyšší partie jsou turistické veřejnosti známy jako Pavlovské vrchy. Vápenci budovaný Děvín je vynikajícím rozhledovým bodem, avšak díky existenci vysílače na jeho vrcholu není legálně přístupný.

Ještěd (1 012 m), Ještědsko-kozákovský hřbet, (A)

Ještěd (1012 m, německy Jeschken) je asi nezaměnitelnou dominantou krajiny v okolí města Liberec. Ani ne tak pro svou výšku či jedinečný vzhled, ale pro atypickou stavbu budovy televizního vysílače v technicistním architektonickém stylu. Na vrchol Ještědu, který je nejvyšším vrcholem Ještědsko-kozákovského hřbetu, vedou lanovky, na jeho úbočích se pak nacházejí vyhledávané lyžařské sjezdovky.

Jizera (1 122 m), Jizerské hory, (A)

Jizera (německy Siechhübel) je druhou nejvyšší horou české části Jizerských hor. Její skalní čepice je opatřena pěknou vyhlídkou se zábradlím, z níž se otevírají fantastické rozhledy do okolní krajiny. Přestože je okolní "prales" Jizera tvořen téměř jen mrtvými stromy, výstup na tuto horu je opravdovým turistickým zážitkem.

Keprník (1 423 m), Hrubý Jeseník, (A)

Keprník (1 423 m) je čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku. Na jeho oblém travnatém temeni majícím charakter kryoplanační terasy se nacházejí pěkná skaliska tvořená svory a rulami. Na jivýchodním úbočí Keprníku se nachází výrazný žlab - kar, stopa po malém ledovci z období poslední doby ledové. Keprníkem rovněž prochází hlavní evropské rozvodí mezi Baltským mořem a Černým mořem. Keprník je vynikajícím výhledovým bodem, z nějž přehlédneme Rychlebské hory, Králický Sněžník, Hanušovickou vrchovinu a za dobré viditelnosti i Krkonoše, Malou Fatru a Vysoké Tatry.

Králický Sněžník (1 423 m), Králický Sněžník, (A)

Lysá hora (1 323 m), Moravskoslezské Beskydy, (A)

Lysá hora (1 323 m, některé zdroje uvádějí až 1 326 m) je nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd a zároveň nejvyšším bodem Vnějších Západních Karpat na na území České republiky. Její mohutný masív je poměrně izolován a od sousedních masívů je oddělen hlubokými říčními údolími Ostravice, Řečice a Mohelnice. Lysá hora je vynikajícím rozhledovým bodem, jenž řada znalců považuje za nejlepčí v ČR.

Milešovka (837 m, německy Donnersberg), České středohoří, (A)

Milešovka je nejvyšší horou Českého středohoří (836,6 m) a zcela poprávu je nazývána královnou Českého středohoří. Za to vděčí nejen své výšce, ale také krásnému kuželovitému tvaru. A možná také proto, že se jedná o největrnější místo v České republice. Průměrná rychlost větru tady činí 8,5 m/s. Německý název Donnersberg (Hromová hora) svědčí o tom, že se tady vyskytují četné bouřky. Což je plná pravda, neboť právě na Milešovce je zaznamenáno nejvíce bouřek v celé ČR. Z vrcholu Milešovky se otevírají fantastické výhledy do krajiny. A to natolik, že jej německý přírodovědec Alexander von Humboldt považoval za třetí nejkrásnější na světě. Na vrcholu Milešovky se nachází meteorologická observatoř s rozhlednou.

Ostrý (1 293 m), Šumava

Jak uvádí Bohumír Bouška ve svém článku z Trekingu 4/2009: "Na vrcholku Velkého Ostrého hned pochopíme, co bylo inspirací k pojmenování této šumavské hory. V délce více než sto metrů vrcholovou partii totiž tvoří doslova ostrý skalnatý hřeben ze strmě skloněných svorových břitů, protkaných velice pevnými křemennými žílami. Hřeben je sledován státní hranicí a vrcholí mohutným skalním útesem, zvýrazněným křížem. Otevírá se odtud nádherný výhled nejen na hraniční Královský hvozd a protější "suk" Malého Ostrého, ale také daleko do pošumavské krajiny. Hned pod vrcholkem na německé straně se v závětří skrývá stylový horský hostinec (Osserschutzhütte Haus Willmann) s možností občerstvení".

Praděd (1 492 m), Hrubý Jeseník, (A)

Smrk (1 276 m), Moravskoslezské Beskydy, (A)

Smrk je asi nejmonumentálnějším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a jakousi protiváhou Lysé hory, na kterou v každé roční době proudí davy turistů. Toho je beskydský Smrk ušetřen. Nejen pro svou relativně těžkou dostupnost, ale zejména asi proto, že jeho vrchol je prost jakýchkoliv restauračních zařízení. Fantastický rozhledový bod, z nějž přehlédneme Beskydy, Vsetínské vrchy, za dobré viditelnosti Jeseníky a řadu dalších horstev.

Sněžka (1 603 m), Krkonoše, (A)

Sněžka (1 603 m, německy Schneekoppe) je nejen nejvyšším vrcholem Krkonoš, ale celé České republiky. Sněžka je dominantou východní části Krkonoš. Na její vrchol míří zástupy turistů jak z české, tak z polské strany hory. Vrchol je rovněž dostupný pomocí lanovky. Vrchol hory s řadou budov je plochý a poměrně skalnatý. Poskytuje fantastické výhledy na velkou část Čech i Polska. Za pěkného počasí je dobře vidět Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky.

Studniční hora (1 554 m), Krkonoše

Studniční hora je třetím nejvyšším vrcholem nejen Krkonoš, ale celé České republiky. Jde o výraznou kupovitou horu, jejíž úbočí ve směru do Modrého dolu a zejména do Obřího dolu byla v poslední době ledové obrušována horskými ledovci. To z jihu, protože od severu je hora lemována Úpskými rašelinisšti s prameny Úpy a Bílého Labe. Studniční hora je od hlavního hřebene Krkonoš vysunuta asi jeden kilometr k jihu. Vlastní vrchol Studniční hory je velice plochý.

Velká Javořina (970 m), Bílé Karpaty

Velká Javořina je nejvyšší horou Bílých Karpat. Jejím masívem, v těsné blízkosti samotného vrcholu prochází státní hranice ČR a Slovenska. Vrchol je díky vysoké stavbě televizního vysílače nezaměnitelný i při pohledu z velkých vzdáleností. Vrcholová část Velké Javořiny je chráněna jako Národní přírodní rezervace Javořina. Předmětem ochrany jsou pralesovité, převážně bukové porost rostoucí na vápnitém flyši severního svahu a horská společenstva vrcholových luk.

Velký Roudný (780 m), Nízký Jeseník, (A)

Velký Roudný (780 m) je nejmohutnější a také nejvyšší sopkou Nízkého Jeseníku. Jeho masiv je budován olivinickým čedičem a čedičovými tufy, které jsou protkány čtyřmi utuhlými lávovými proudy. Velký Roudný je jednou ze čtyř sopek Bruntálské vrchoviny, podcelku Nízkého Jeseníku. Velký Roudný je morfologicky nejvýraznějším stratovulkánem této oblasti, zároveň se řadí k nejlépe zachovalým vulkánům Českého masívu. Vulkán byl aktivní před 2,5 miliony až 1,4 miliony let. Nápadný kužel hory určitě neunikne oku žádného turisty mířícího do této oblasti. Dnes je z vrcholu díky nové rozhledně nádherný rozhled. Více se dočtete v následujícím článku …

Trosky (488 m), Jičínská pahorkatina, (A)

Čedičový sopouch vrcholu Trosky je nekorunovaným králem Českého ráje. Určitě jej zná každý turista. Za svůj věhlas vrchol nevděčí pouze strmostí svých dvou čedičových věží, ale především krásnému hradu (dnes ruiny), který na vrcholku Trosek stojí již od roku 1380. Hrad je nápadný díky svým temným a mohutným věžím. Ta nižší a robustnější se nazývá Bába, ta vyšší a štíhlejší z věží se nazývá Panna. Z věží hradu Trosky se otevírají fantastické pohledy do okolní krajiny.

Prohlédni fotky k článku (15 fotografií)

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.