Anketa - nejkrásnější hora Slovenska (výsledky)

Nejkrásnější horou Slovenska je Velký Rozsutec

V anketě o nejkrásnější horu Slovenska byl od samého začátku patrný jasný favorit - Velký Rozsutec. V porovnání s anketou o nejkrásnější horu ČR se tady žádná překvapení nekonala, Velký Rozsutec se prodral do popředí bezprostředně po spuštění ankety a s velkým náskokem si vedoucí pozici udržel až do ukončení ankety.

Velký Rozsutec tak usedl na trůn nejkrásnějších vrcholů Slovenska s náskokem 42%. Jasně se prokázalo, že není potřeba být nejvyšší ani nejšpičatější. Vždyť Kriváň ve Vysokých Tatrách obsadil druhou pozici se sotva polovičním počtem hlasů - obdržel jen 19% platných hlasů. Na třetí příčce se umístil Sivý vrch s 12% hlasů a konečně na čtvrtém místě Velký Choč s 8% hlasů z celkem 750. Zajímavá je jasná dominance vápencových vrcholů na 1., 3. a 4. místě.

Závěrečné hlasování, vyberte nejkrásnější vrchol Slovenska

Konečně je to tady. Odstartovalo závěrečné hlasování o nejkrásnější horu Slovenska! V předchozích kolech jste mohli vybírat z celkem 30 vrcholů tu nej desítku.

Na základě vašeho hlasování, ve kterém bylo odevzdáno téměř 2 500 hlasů jsme vybrali z každé desítky tři vrcholy s nejvyšším procentem vašich hlasů a doplnili jsme tuto devítku o desátý vrchol ze zbývajících s nejvyšším procentem hlasů.

Nyní tedy můžete vybírat z desítky vrcholů ten nejkrásnější. Svou volbu dobře zvažte, neboť hlasovat můžete pouze jednou, opakování není povoleno. Svůj hlas můžete ještě posílit prostřednictvím anketního lístku, jenž byl otištěn v časopise Treking 1/2010, který by měl být v příštím týdnu na novinových stáncích.

Je nám jasné, že každý vrchol je krásný a že každý turista má svůj nejkrásnější vrchol, jenž se nemusel dostat ani do našeho širšího výběru. Tyto vrcholy vám připomínají krásné chvíle či nezapomenutelné okamžiky zde prožité a činící z vrcholu ten nejkrásnější. Přesto jsme se odvážili do ankety pustit a vybírat "nejkrásnější" vrchol, jenž v srdcích nosí největší počet turistů. Obecná definice krásy neexistuje, proto bude volba vždy krajně subjektivní.

Hlasování probíhá od 11.3. do 30.6.2010, termín jsme oproti původnímu předpokladu poněkud posunuli. Oficiální vyhlášení výsledků ankety proběhne dne 1.7.2010.

Země hor. Vyberte nejkrásnější horu Slovenska!

Nominované vrcholy, přejdi k hlasování, informace o vybraných vrcholech, fotografie

Slovensko je bezesporu země hor. Větší část této středoevropské země je pokryta horami, které náleží do subsystému Karpaty a provincií Západní Karpaty a Východní Karpaty.

Země krásných skalních štítů, ostře modelovaných vápencových vrcholů i oblých zalesněných vršků a nevysokých návrší. Země krásných hor, v níž často slýcháváte o nejkrásnějších slovenských vrcholech. Jednou je tento přívlastek přisuzován Kriváni, jindy Ostrému Roháči, Velkému Rozsutci či Vápeči.

Který ze všech slovenských vrcholů a vršků je skutečně ten nejkrásnější? Názor je vždy krajně subjektivní, jednomu se líbí to a druhému zase ono. Nakonec asi zvítězí vždy ten vrchol, kterému, zcela subjektivně, přisoudí svůj subjektivní hlas nejvíce lidí. Občas možná navzdory "objektivnímu" hledisku krásy.

Poněkud jsme omezili výběr ve Vysokých Tatrách, nejen aby se dostalo i na další pohoří Slovenska, ale i jen na vrcholy známé z nejkrásnějších úhlů turistům, nikoliv horolezcům, kteří by do našeho výčtu jistě zcela právem mohli doplnit například Pyšný štít a velkou řadu dalších.

Pomozte nám tak vybrat nejkrásnější vrchol Slovenska i vy, možnost hlasovat v prvním kole máte až do 31.1.2010. Hlasovat můžete jak na našich webových stránkách, tak pomocí anketních lístků, které byly otištěny v březnovém čísle časopisu Treking 1/2010 a následně v únorovém čísle 1/2010.

Jak bude hlasování probíhat? Uzávěrky ankety.

Jak bude samotné hlasování probíhat? Celkem ve dvou kolech. Do prvního kola jsme vybrali celkem 30 vrcholů, které (opět přiznávám, že zcela subjektivně) považujeme za nejkrásnější na Slovensku. Ty jsme losováním roztřídili do tří skupin, z nichž můžete vybírat ty pro vás nejkrásnější vrcholy.

Svůj hlas můžete dát vždy jednomu z vrcholů v každé skupině (jeden hlas v každém sloupci - anketě) po deseti vrcholech, celkem tedy v prvním kole můžete přidělit tři hlasy! Ve druhém kole, které odstartujeme v únoru příštího roku budete moci vybírat nejkrásnější vrcholy z jediné skupiny devíti vrcholů, do níž zařadíme vždy tři nejkrásnější vrcholy z každé skupiny po uzávěrce prvního kola. Hlasování pak bude ukončeno k 30. dubnu 2010 a oficiální výsledky ankety budou vyhlášeny 5. května 2010.

• Babia hora (1 725 m), Oravské Beskydy (C)
• Baranec (2 184 m), Západní Tatry - Roháče (B)
• Borišov (1 510 m), Velká Fatra (C)
• Ďumbier (2 043 m), Nízké Tatry (B)
• Kľak (1 352 m), Malá Fatra (A)
• Kôprovský štít (2 367 m), Vysoké Tatry (B)
• Krakova hoľa (1 752 m), Nízké Tatry (A)
• Kráľova hoľa (1 948 m), Nízké Tatry (B)
• Kriváň (2 494 m), Vysoké Tatry (C)
• Lomnický štít (2 642 m), Vysoké Tatry (A)
• Ľadonhora (999 m), Kysucká vrchovina (B)
• Osobitá (1 687 m), Západní Tatry (A)
• Ostrý Roháč (2 084 m), Západní Tatry - Roháče (C)
• Ploská (1 532 m), Velká Fatra (C)
• Roháč - Brada, Súlovské vrchy (B)
• Salatín (1 630 m), Nízké Tatry (C)
• Siná (1 560 m), Nízké Tatry (C)
• Sivý vrch (1 805 m), Západní Tatry (A)
• Sninský kameň (1 006 m), Vihorlatské vrchy (B)
• Sokolie (1 172 m), Malá Fatra (C)
• Strážov (1 213 m), Strážovské vrchy (A)
• Šíp (1 170 m), Velká Fatra (A)
• Tlstá (1 373 m) a Ostrá (1 247 m), Velká Fatra (A)
• Vápeč (956 m), Strážovské vrchy (A)
• Veľký Choč (1 611 m), Chočské vrchy (B)
• Veľký Kriváň (1 709 m), Malá Fatra (A)
• Veľký Rozsutec (1 608 m), Malá Fatra (C)
• Vršatec (805 m), Bílé Karpaty (B)
• Vysoká (2 547 m), Vysoké Tatry (B)
• Ždiarska vidla (2 146 m) a Havran (2 152 m), Belianské Tatry (C)

Do hlasování se tedy dostalo celkem 30 vrcholů z 13 pohoří Slovenska. Základní informace o jednotlivých vrcholech si můžete přečíst níže, stejně tak články o výstupech na tyto vrcholy či podrobné informace o jednotlivých horách. Ty naleznete v samostatných článcích, které jsou prolinkovány z jednotlivých níže uvedených informačních bloků.

Pokud se vám anketa nenačetla, klepněte prosím na klávesu F5 pro znovunačtení (zejména uživatelé IE - internet exploreru mohou zaregistrovat tento problém).

Prohlédni fotky k článku (31 fotografií)

"Šedá eminence", hlasování mimo pořadí

Mimo pořadí nám pak můžete pomocí formuláře posílat své tipy na nejkrásnější vrcholy, které podle vašeho soudu v našem seznamu chybí. Z nich pak po skončení soutěže vybereme nejčastěji nominované vrcholy a spustíme novou anketu "šedá eminence".

Další vámi nominované vrcholy mimo pořadí

Baníkov - Západní Tatry, Baraniarky - Malá Fatra, Bystrá - Západní Tatry, Čierny kameň - Velká Fatra, Ganek - Vysoké Tatry, Gerlach - Vysoké Tatry, Hradová - Veporské vrchy, Jastrabia veža - Vysoké Tatry, Končistá - Vysoké Tatry, Ľadový štít - Vysoké Tatry, Malý Kežmarský štít - Vysoké Tatry, Malý Rozsutec - Malá Fatra, Ohniště - Nízké Tatry, Poludnica - Nízké Tatry, Prašivá - Nízké Tatry, Rakytov - Velká Fatra, Rysy - Vysoké Tatry, Slavkovský štít - Vysoké Tatry, Veľký bok - Nízké Tatry, Velký Javorník - Javorníky, Volovec - Volovské vrchy, Vysoká - Malé Karpaty, Temniak - Západní Tatry.

Mediální partneři ankety o nejkrásnější horu Slovenska

Babia hora (1 725 m), Oravské Beskydy (C)

Babia hora, nejvyšší vrchol třetího nejvyššího pohoří Slovenska - Oravských Beskyd. Babia hora je zároveň nejvyšším vrcholem všech Beskyd. Ty naše Beskydy (Moravskoslezské) s nejvyšší Lysou horou (1 323 m) za Oravskými Beskydami s Babí horou zaostávají o plných 402 výškových metrů. A stále nekončíme, neboť Babí hora je rovněž nejvyšším vrcholem flyšového pásma Západních Karpat.

Baranec (2 184 m), Západní Tatry - Roháče (B)

Baranec. Mohutný vrchol vypínající se v jižní části Západních Tater. Vynikající rozhledový bod a velice nápadná dominanta při pohledu od Liptovského Mikuláše či Liptovského Hrádku. Jde o třetí nejvyšší vrchol Západních Tater.

Borišov (1 510 m), Velká Fatra (C)

Borišov, jeden z nejvyšších, nejvýraznějších a určitě také nejfotografovanějších vrcholů Velké Fatry, který donedávna nebyl turisticky přístupný, neboť na jeho vrchol nevedla turistická značka. Přesto byl hojně navštěvován, neboť od Chaty pod Borišovom tady vede dobře viditelný chodník. Velice dobrý rozhledový vrchol, z nějž přehlédnete skorou celou Fatru i některá další pohoří.

Ďumbier (2 043 m), Nízké Tatry (B)

Ďumbier. Mohutný žulový skalnatý vrchol, který je nejvyšším vrcholem celých Nízkých Tater a nejvyšším vrcholem Vnitřních Západních Karpat. Leží v hlavním hřebeni Nízkých Tater mezi vrcholy Chopok a Králička ve východní části Ďumbierských Nízkých Tater. Nízké Tatry jsou největším (co do plochy) pohořím celých Západních Karpat.

Kľak (1 352 m), Malá Fatra (A)

Mohutný vápencový vrchol charakteristického tvaru, který lze dobře rozeznat snad ze všech okolních pohoří. Dominanta jižní části Lúčanské Malé Fatry, na kterou vede řada turistických značek. Ať již z obce Fačkov po modré či zelené značce, z Fačkovského sedla po značce žluté a nebo po žluté (červené) či zelené z obce Vrícko. Vrchol je fantastickým rozhledovým bodem, na vrcholu je schránka s vrcholovou knihou a kříž. Za zmínku určitě stojí skutečnost, že se tady v roce 1813 objevil švédský botanik Wahlenberg. Toho známe ale především z Vysokých Tater, kde jsou po něm pojmenována dvě plesa ve Furkotské dolině.

Kôprovský štít (2 367 m), Vysoké Tatry (B)

Výrazný a mohutný vrchol v rozsoše Kriváně, na jehož vrchol vede turistická značka z Vyšného Kôprovského sedla. Je vynikajícím rozhledovým bodem s prakticky kruhovým výhledem, jen k jihozápadu a k jihu je výhled částečně omezen masívem Kriváně a okolních vrcholů. Kôprovský štít je nejlépe viditelný z jižního a jihovýchodního okraje Velkého Hincova plesa a pak samozřejmě z Ostrvy.

Krakova hoľa (1 752 m), Nízké Tatry (A)

Krakova hoľa. Mohutný vápencový suk v táhlém a rozsochatém hřebeni oddělujícím Demänovskou a Jánskou dolinu v severní části Ďumbierských Nízkých Tater. Fantastický rozhledový bod, ráj turistů a speleologů, kteří v masívu hory zmapovali již mnoho kilometrů jeskynních chodeb, systémů s podivně znějícími názvy jako Jaskyňa slnečného lúča, Večná robota, Jaskyňa v Záskočí či Starý hrad.

Kráľova hoľa (1 948 m), Nízké Tatry (B)

Kráľova hoľa, nejvyšší vrchol královoholské části Nízkých Tater je jedním ze symbolů nejen Nízkých Tater, ale celého Slovenska. Určitě každý turista touží podívat se na její vrchol, rozhlédnout se z jejího plochého travnatého temene vůkol po nekonečném moři vrcholů okolních hor, Západních Karpat. Samotný vrchol sice hyzdí bývalý televizní retranslátor a obslužná asfaltová komunikace, přesto výstup na Královu holi s fantastickými rozhledy patří ke skutečným turistickým zážitkům.

Kriváň (2 494 m), Vysoké Tatry (C)

Turistický průvodce

Vysoké a polské Tatry. Další z turistických průvodců po Karpatech. Již III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce Vysoké Tatry je tentokráte doplněno o polskou část Tater, která je logickou a nedělitelnou součástí tohoto horského celku.
Vedle obecných informací tady naleznete podrobný místopisný rejstřík, uživateli velice oblíbené rozhledové růžice a především panoramatické fotografie s popisy významných vrcholů, sedel a ples, výřezy reliéfních turistických map v měřítku 1:50.000 se zákresy turistických … «

Impozantní tatranský štít, který byl po dlouhou dobu pokládán za nejvyšší ve Vysokých Tatrách. Jde snad o nejkrásnější horu nejen v Tatrách, ale vůbec na Slovensku, z níž se otevírají úžasné výhledy na celou tatranskou a fatranskou oblast. Tento vrchol, nejkrásněji (ve své typické podobě) viditelný z oblasti Pribyliny a Liptovského Hrádku, je turisticky přístupný. Leží mimo hlavní hřeben Vysokých Tater. Na vrcholu je malý kříž a pamětní tabule.

V roce 1840 vystoupil na Kriváň saský král Fridrich August II., na jehož počest byl na vrcholu Kriváně postavený asi třímetrový památník. Tento čin ale pobouřil slovenské vlastence okolo Ľudovíta Štúra, kteří již v roce 1841 se pokusili zorganizovat národní vycházku na Kriváň. Tato tradice národních vycházek se dochovala až do dnešních dnů. Na svazích Kriváně bylo rušno již v 15. století, kdy se tady nacházelo množství dolů pro těžbu zlata. Dá se předpokládat, že tito dávní baníci zdolali i vrchol tohoto tatranského velikána. První doložený výstup však podnikl až v roce 1772 Andrej Jonáš Czirbesz se společníky.

Lomnický štít (2 642 m), Vysoké Tatry (A)

Jeden z nejznámějších tatranských štítů, který je již od roku 1940 zpřístupněn visutou lanovkou. Vynikající výhledový bod. Na vrcholu je konečná stanice lanovky a Vysoké Tatry, polské Tatry pracoviště astronomického ústavu SAV - známá koronální stanice, která se zabývá výzkumem Slunce a meteorologická stanice, která začala fungovat 1.10.1940, čtyři roky po zahájení stavebních prací (1936).

Lomnický štít neleží na hlavním hřebeni Vysokých Tater. Tento vrchol byl v minulosti přístupný i turisticky, ale po zřícení skalních bloků na pouhých asi 15 metrech výstupové cesty byl celý chodník uzavřen. Je otázkou, zda-li je takovým problémem tento krátký úsek opět zajistit a celou cestu zpřístupnit…

Vrchol byl poprvé zdolán pravděpodobně Robertem Towsonem 16.8.1793, který určil jeho výšku barometrickým měřením s přesností na asi 10 metrů. Je ale možné, že na vrcholu stanul již dříve některý z lovců kamzíků. O Lomnickém štítu, než jej měření L. Greinera v roce 1838 posunula na správnou příčku, se dlouho věřilo, že je nejvyšším tatranským vrcholem. Také se věřilo, že je nepřístupným, což se projevilo v jeho starších názvech vyjadřujících úctu - Otec, Děd či Königsberg (Královský vrch).

Ľadonhora (999 m), Kysucká vrchovina (B)

Ľadonhora. Impozantní strmý kužel pokrytý hustými bukovými lesy. Strmé vřeteno, které prověří síly každého turisty rozhodnutého vydat se k vrcholu. Ľadonhora se nachází nedaleko Kysuckého Nového Mesta v Kysucké vrchovině. Kysucká vrchovina sice nepatří k příliš častým turistickým cílům, přesto jde o cíl poměrně atraktivní.

Osobitá (1 687 m), Západní Tatry (A)

Krásná vápencová homole v severní části Západních Tater. Fantastický rozhledový bod, dnes však bohužel pro turistu uzavřený. Dnes se dostanete pouze do sedla pod Osobitou, nejkratší přístupová trasa sem vede od Chaty Zverovka.

Ostrý Roháč (2 084 m), Západní Tatry - Roháče (C)

Snad nejznámější a nejcharakterističtější vrchol (resp. dvojvrchol) Západních Tater – Roháčů, přestože ne nejvyšší. Pokud jde o výšku, zaujímá v Západních Tatrách až 19. příčku. Rozhodně ale patří k nejkrásnějším vrcholům. Navíc tento masív dal pojmenování celé horské skupině – Roháčům. Vrchol leží v hlavním západotatranském hřebeni. Krásné pohledy se na něj otevírají ze všech okolních vrcholů, stejně jako ze všech okolních dolin. Obzvlášť krásný pohled se na Ostrý Roháč otevírá ze sousedního vrcholu – Plačlivého. Přechod Ostrého Roháče patří k turistickým zážitkům, neboť terén je zde značně exponovaný a v nejtěžších úsecích zajištěn fixními řetězy. Z vrcholu se otevírají nádherné rozhledy.

Ploská (1 532 m), Velká Fatra (C)

Jeden z nejznámějších vrcholů Velké Fatry. Leží na hlavním hřebeni, navíc se zde hřeben holní části Fatry rozbíhá na dvě větve - Liptovskou a Turčianskou. Velice fotogenický kopec s četnými niválními žlaby, které byly vymodelovány během posledních glaciálů.

Vrchol drží jeden primát - je snad nejvíce lavinózním kopcem na Slovensku, který si již vyžádal poměrně velkou řadu obětí. To dokazují četné pamětní tabule na mohutném kameni při sestupu z vrcholu cestou k Chatě pod Borišovom. Z vrcholu Ploské je nádherný kruhový rozhled. Na vrcholu, kousek od rozcestníku, se nachází hrob vojáka Kisse, který zde zahynul během SNP (Slovenského národního povstání).

Roháč - Brada, Súlovské vrchy (B)

Pár jedněch z nejnápadnějších vrcholů v oblasti Súlovských skal, podcelku Súlovských vrchů. Na vrchol Roháče nevede turistická stezka, čas od času se sem vydají horolezci toužící se zvěčnit do vrcholové knihy.

Salatín (1 630 m), Nízké Tatry (C)

Nápadný vrchol na západním okraji Nízkých Tater. Nádherný vápencový vrchol porostlý kosodřevou poskytuje fantastické rozhledy nejen k hřebeni Nízkých Tater, ale také na Velkou Fatru, Chočské vrchy, Malou Fatru i Západní Tatry.

Siná (1 560 m), Nízké Tatry (C)

Fantastická vápencová homole přístupná nejlépe z Demänovské doliny od Demänovských jeskyní. Vrchol leží na sevrním okraji mohutné rozsochy vrcholu Bôr, která od západu lemuje turisticky atraktivní Demänovskou dolinu v Nízkých Tatrách.

Sivý vrch (1 805 m), Západní Tatry (A)

Sivý vrch (1 805 m) patří k jedněm z nejhezčích vrcholů Západních Tater. Sivý vrch sice není v měřítcích tohoto pohoří nijak vysokým vrcholem, zcela jistě ale patří do první pětice nejkrásnějších vrcholů. Během výstupu na něj máme možnost se seznámit s místním vysokohorským krasem, fantastickými skalními tvary vápencových věží a skal a v letních měsících i s velice bohatou vápnomilnou flórou a faunou.

Sninský kameň (1 006 m), Vihorlatské vrchy (B)

Sninský kameň patří k turisticky nejatraktivnějším vrcholům Vihorlatu. Není sice vrcholem nejvyšším, zato při výstupu na jeho vrcholovou lavici tvořenou vyvřelými horninami si užijeme žebříků, bez nichž by se na vrchol normální turista nedostal. Z vrcholu se otevírají kruhové rozhledy, te nejkrásnější jsou bezesporu k jihu k hladině známého Mořského oka.

Sokolie (1 172 m), Malá Fatra (C)

Sokolie není nijak vysokým vrcholem. Navíc leží mimo hlavní hřeben Malé Fatry, takže většina trekařů se z jeho vrcholu asi nikdy nerozhlédne. Je to ale škoda, protože výhledy z jeho vrcholu jsou skutečně impozantní. Tento vápencový vrchol s řadou skalních věží a věžiček uzavírá od západu Tiesňavu, vstup do Vrátne doliny, snad nejnavštěvovanější doliny Malé Fatry.

Strážov (1 213 m), Strážovské vrchy (A)

Nejvyšší vrchol Strážovských vrchů je opět budován vápenci. Z jeho vrcholu se sice díky nízkému bukovému porostu kruhové rozhledy neotevírají, přesto je výstup na něj skutečným turistickým zážitkem. Vrchol vypadá impozantně při pohledu z jakéhokoliv směru. Za zmínku jistě stojí, že nedaleko jeho severního úpatí leží malebná podhorská obec Čičmany s krásně malovanými domy.

Šíp (1 170 m), Velká Fatra (A)

Šíp, krásný vápencový masív s množstvím skalních věží a věžiček tyčící se jako němý strážce nad soutokem Oravy a Váhu. Místo hojného výskytu vzácných rostlinných druhů a největších šelem žijících na Slovensku ve volné přírodě.

Tlstá (1 373 m) a Ostrá (1 247 m), Velká Fatra (A)

Velice známý vrchol Velké Fatry. Ne ani tak pro svou mohutnost a rozložitost, ale pro svůj charakteristický vzhled při pohledu od jihu. Tento impozantní vápencový masív je rozbrázděn nejen soustavou nádherných skalních věží a jehel, ale také stupňovitě položených teras, které dodnes poskytují ochranu četným zde se vyskytujícím rostlinným druhům, z nichž mnohé patří k velice vzácným druhům slovenské flóry. Ani podzemí této hory není nijak ochuzeno. Protože Tlstá tvoří neodmyslitelnou dvojici s vrcholem Ostrá, zahrnuli jsme je do této ankety společně.

Vápeč (956 m), Strážovské vrchy (A)

Vápeč je místními turisty považován za nekrásnější vrchol Strážovských vrchů. Z jeho útlého vápencového vrcholu se otevírají fantstické rozhledy na všechny světové strany. Nejsnadnější výstup na vrchol vede z obce Horná Poruba. Populární je i trasa od chaty Homôľka od autobusové zastávky Homôľka - Valaská Belá.

Veľký Choč (1 611 m), Chočské vrchy (B)

Na Slovensku bychom jen těžko hledali druhý takový vrchol, jakým je Veľký Choč. Téměř osamoceně se tyčí k nebi obklopen mnohem menšími sousedy sotva přesahujícími tisíc metrů. Až v dáli mu v ústrety vystupuje Veľký Rozsutec v hřebeni Malé Fatry. Díky tomu Veľký Choč poskytuje fantastické rozhledy, které jsou jedněmi z nejlepších na celém Slovensku. Nezaměnitelná vápencová pyramida Velkého Choče je dobře identifikovatelná nejen z celého Liptova, ale i při pohledu z Velké či Malé Fatry, Nízkých a Západních Tater, ale také při pohledu z Oravy.

Veľký Kriváň (1 709 m), Malá Fatra (A)

Nejvyšší vrchol celé Malé Fatry ležící v hlavním hřebeni Kriváňské Fatry mezi Malým Kriváněm a Chlebem. Vynikající rozhledový bod, ze kterého se Malá Fatra jeví doslova jako na dlani. A ne pouze Malá Fatra. I Veľká Fatra, Západní Tatry, Kysucká vrchovina či Kysucké a Oravské Beskydy a na západě pak i Beskydy Moravskoslezské. Vrchol je holý a poměrně malý. Na východním svahu Velkého Kriváně spadajícím do Snilovské doliny se nachází největší kamenné moře Malé Fatry.

Veľký Rozsutec (1 608 m), Malá Fatra (C)

Snad nejznámější a nejkrásnější vrchol celé Malé Fatry. Kdo by neznal jeho mohutná a rozervaná vápencová skaliska a další nejrozmanitější skalní formy nacházející se na jeho svazích. Krása tohoto vrcholu vynikne především od jihovýchodu a jihu, ale zčásti také od jihozápadu až západu, ze severu není pohled souměřitelný. Tento mohutný vrchol leží na hlavním hřebeni Malé Fatry mezi vrcholy Stoh a Malý Rozsutec, tedy v severovýchodním cípu tohoto pohoří. Vrchol je vynikajícím rozhledovým bodem.

Vršatec (805 m), Bílé Karpaty (B)

Vršatec se svými bělostně zářícími bradly se vypíná na východním okraji Bílých Karpat. Tato strmá bradla jsou skutečně neobyčejně fotogenická. Nejen díky odvážně modelovaným skalním věžím, ale také díky zbytkům kameného hradu Vršatec, jenž byl založen v polovině 13. století. Po jistou dobu hrad patřil známému velmoži - Matúši Čákovi.

Vysoká (2 547 m), Vysoké Tatry (B)

Vysoká patří k nejimpozantnějším vrcholům Vysokých Tater. Vysoká leží na hlavním tatranském hřebeni mezi Ťažkým (dříve Českým) štítem a Gankem. Přestože byl vrchol poprvé zdolán již v roce 1874, dnes se na něj turista legálně nedostane, je nucen si najmout tatranského horského vůdce …

Ždiarska vidla (2 146 m) a Havran (2 152 m), Belianské Tatry (C)

Ždiarska vidla s Havranem tvoří nerozlučnou dvojici na hřebeni Belianských Tater. Nebo jste snad již viděli nějakou fotograii z těchto končin bez společného "portrétu"? Oba vrcholu jsou jako simaská dvojčata a neodmyslitelně k sobě patří, proto jsme je do naší ankety nominovali společně. Oba vrcholy vyniknou při pohledu snad ze všech směrů. Ze Ždiaru, z Vyšného Kopského sedla, z Tatranské Javoriny i z Lomnického štítu. Oba vrcholy jsou ovšem turisticky nepřístupné.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.