Okouzlující Babia hora (1 725 m), túra na nejvyšší horu na Oravě a v Oravských Beskydech

Babia hora, poměrně těžká túra v Oravských Beskydech

Babia hora je nejvyšším vrcholem Oravských Beskyd, které se sousedí s na západě ležícími Kysuckými Beskydami s nimiž v minulosti, před změnou geomorfologického členění Slovenska vytvářely vyšší geomorfologicky celek s názvem Slovenské Beskydy.

Oravské Beskydy jsou tak po Tatrách a Nízkých Tatrách třetím nejvyšším pohořím Slovenska, za nímž následuje teprve Malá Fatra s Velkým Kriváněm (1 709 m). Ovšem Tatry se dělí na tři podcelky - Západní Tatry, Vysoké Tatry a Belianské Tatry, takže v některých knihách se Oravské Beskydy s Babí horou uvádějí až jako páté nejvyšší pohoří Slovenska.

Babia hora je takovým "Králickým Sněžníkem" na Slovensku. Leží v klimaticky chladné oblasti v značně odlehlém a turisty poměrně opomíjeném a dopravně těžko dosažitelném koutu Slovenska. Podobně jako Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím země, ve které leží. Vrchol je holý a bezlesý s vynikajícím rozhledy.

Babí horu mohu s klidným svědomím zařadit do první pětice vrcholů s nejlepšími výhledy na Slovensku. Za pěkného počasí lze z vrcholu Babí hory přehlédnout hřebeny Čergova, Pienin, Belianských i Vysokých Tater, Západních Tater, Chočských vrchů s dominujícím Velkým Chočem, Malé Fatry s nezaměnitelnými Rozsutci. Znalci určitě nepřehlédnou ani Velkou Fatru s nápadným Čiernym kameňom a Ploskou či Nízké Tatry. Máme tady ta nejvyšší slovenská pohoří doslova jako na dlani.

Babia hora jako přírodní rezervace

Babí hora je národní přírodní rezervací s rozlohou asi 530 ha. První rezervace tady byla na ploše zhruba 118 ha vyhlášena již v roce 1926. Chráněné území Babí hory zahrnuje horské smrkové porosty, alpínské a subalpínské louky a sutiny a rovněž bohaté porosty kosodřeviny a jalovce. Polská část Babí hory je chráněná formou národního parku (Babiogorski Park Narodowy) od roku 1954.

V sutinách vznikly gravitačními sesuvy na puklinách pseudokrasové jeskyně, jmenujme především tu v masívu Malé Babí hory. Babí hora je jediným masívem slovenského flyše, na němž se vyvinul alpínský vegetační stupeň. Střídají se tady vrstvy pískovců a jílovců, tedy relativně měkkých materiálů.

Babia hora, nástupní místo k túře na vrchol

Nejvýhodnějším nástupním bodem na Babí horu je chata Slaná voda, kam se dá z Oravské Polhory dojet autem (3,5 km). Do Oravské Polhory se dostaneme z Námestova přes obce Zubrohlava a Rabča po silnici č. 521. Chata Slaná voda poskytuje ubytování za 250 Sk i možnost stravování s kapacitou 80 lůžek. Chata stojí v lokalitě, kde v minulosti stály malé lázně, které využívaly zdejšího minerálního pramene, jehož stupeň mineralizace je nejvyšší ze všech slovenských minerálních pramenů a obsah solí rozpuštěných v jednom litru vody překračuje 50 g.

Od chaty na Slané vodě se vydáme po žluté turistické značce k hájence na Rovniach (Hviezdoslavova horáreň), kde se nachází expozice Hviezdoslavovej Hájnikovej ženy Oravského muzea P. O. Hviezdoslava v Dolním Kubíně. Otevřeno út - so od 9.00 do 16.30 a v ne od 10.30 do 18.00, od 15.4. do 31.10. Po zbytek roku je návštěvu muzea potřeba předem objednat. Hviezdoslav tady začal psát Hájnikovu ženu. V budově původní hájenky se v roce 1904 narodil prozaik Milo Urban, jenž tady má rovněž expozici.

Od hájovny se vydáme vlevo po žlutém turistickém chodníku Mila Hurbana vzhůru na Babí horu. Postupujeme po široké lesní cestě, která nás brzy přivede na velké rubaniště. Tady se musíme vydat vlevo nahoru, byť nás cesta láká pokračovat vpravo.

Výstupová trasa na vrchol Babí hory

Po kratším strmějším výstupu se dostáváme na pěknou traverzovou cestu, která nás přivede k dřevěnému můstku přes říčku Bystrá. Jsme u jedné z informačních tabulí naučné stezky, odkud vede další chodník poměrně strmě vzhůru. Procházíme hustými smrkovými lesy, které byly vždy největším bohatstvím Oravy. Pod vrcholem Babí hory se dodnes zachovaly lidskou činností téměř nedotčené smrkové pralesy s jedinci až 300 let starými a vysokými i 43 metrů.

Les se začne brzy opět rozestupovat a objeví se první louky. Přicházíme na rozcestí Šťaviny, kde se nachází otevřený turistický přístřešek. Vpravo nad ním je slabý potůček, jenž brzy mizí v podzemí, ze kterého lze v případě potřeby nabrat vodu. Další cesta vede téměř po spádnici po pěkných otevřených loukách, ze kterých se otevírají fantastické rozhledy k jihu. Jako na dlani máme Chočské vrchy, Malou Fatru a Oravskou Maguru s Kubínskou holí a na východě pak Západní Tatry a Vysoké Tatry, které se proti horizontu tyčí jako zubaté ostří.

Na západě pak nelze přehlédnout rozložitou kupu vrcholu Pilsko (1 557 m), kterému budeme věnovat samostatný článek v jarním čísle časopisu Treking. Konečně jsme u laviček s další informační tabulí, ze které se mimo jiné dozvíme, že na Babí hoře našlo vhodné životní podmínky přes 750 druhů vyšších rostlin, z nichž asi 50 druhů je ohrožených anebo chráněných, jako např. různé druhy hořců, konikleců či ostřic. Nachází se tady i jeden ze slovenských endemitů, který neroste na žádném jiném místě.

Významná jsou i společenstva mokřadů a rašelinišť, jejichž vznik podmínilo nepropustné podloží, mírný sklon jižních svahů Babí hory i vydatné vodní srážky v této oblasti. Nalezneme tady různé druhy vstavačů, ale také masožravou rosnatku okrouhlolistou.

Další cesta již nevede tak strmě vzhůru, takže budeme moci spočinout a pokochat se nádhernými rozhledy přes vlnící se tmavou masu porostů kosodřeviny a jalovců, které se tady střídají neopakovatelným způsobem. Dole v lesích, ale i v subalpínském a výše ležícím alpínském vegetačním stupni našlo domov na téměř 2 500 živočišných druhů. Ze 105 druhů na Babí hoře zaregistrovaných ptáků patří téměř polovina k druhům ohroženým nebo chráněným. Připomeňme jen tetřeva hlušce.

Z hmyzu jsou nejvzácnějšími různé druhy tesaříků a krasců, jejichž larvy se vyvíjejí pod kůrou starých stromů zdejších pralesů. V jejich temnu a tichu našli útočiště i rys, vlk a medvěd, největší na Slovensku žijící šelmy. Ale to již přicházíme k dalšímu turistickému přístřešku pod Babí horou, kde si z vydatného pramene můžeme doplnit zásobu chutné pramenité vody.

Babia hora, rozhledy z vrcholu

To se již dostáváme do těch nejvyšších partií Babí hory, kde lze dobře vidět, že na modelování reliéfu se činily i ledovce v posledních dobách ledových. Na jižních svazích tyto stopy jsou zřetelné méně než na severních svazích sklánějících se do Polska, kde má Babí hora velehorský ráz. A ledovce to nebyly nijak prťavé, ty největší dosahovaly tloušťky až 300 metrů! Celková zaledněná plocha činila asi 10 km2. Na slovenské straně se nacházel jediný ledovec, zato na polské straně se jich po úbočí do dolin tlačilo rovných sedm.

Míjíme další turistický přístřešek kousek pod vrcholem Babí hory, těsně předtím, než vystoupíme na zarovnanou travnatou vrcholovou plošinu z níž jako skalní suk ční samotný vršek Babí hory, který Poláci obvykle nazývají Diablak. Vrchu dominuje mohyla vybudovaná na paměť Karla Wojtyly (papeže Jana Pavla II.), který v mladých letech chodíval na vrchol Babí hory (1 725 m) a skalní zeď. Na její druhé straně nalezneme pamětní tabuli Josefa Pilsudského, prvního maršálka Polska.

Vrchol, stejně jako v případě Králického Sněžníku, je turistickým hraničním přechodem pro pěší anebo lyžaře. Využít jej lze v období od 1.6. do 31.10. v čase od 6.00 do 20.00 a v období od 1.11. do 31.5. v čase od 8.00 do 18.00. I v tomto roce, po vstupu do Schengenského prostoru, tato omezení neměla přestat platit, protě volnému pohybu na hranicích jsou nadřazeny zájmy ochrany přírody, v tomto případě CHKO Horná Orava.

Malá Babia hora

Výhledy z vrcholu jsou fantastické. Okolní pohoří jsem již jmenoval, k panoramatu se nyní přidává i Malá Babí hora a západní část Kysuckých Beskyd. V Polsku zaujme poměrně husté osídlení, které dost ostře kontrastuje s řídce osídlenou slovenskou částí Oravy.

Pokud jsme si vrcholu dosytosti vychutnali, tak se vydáme k západu, k vrcholu Malé Babí hory (1 515 m), po červené turistické značce. Sestup do sedla Brána (1 408 m) je místy poměrně prudký a po suťovém chodníku i nepříjemný. Avšak fantastická okolní scenérie nám vše vynahradí.

V sedle se červená turistická značka ztrácí na polském území a míří k chatě (schronisku PTTK) Markowe Szczawiny (asi 20 minut). My však budeme pokračovat k západu po modré turistické značce k vrcholu Malé Babí hory (1 515 m), která je rovněž vynikajícím rozhledovým bodem. Východnímu obzoru dominuje Babia hora, na jihu jsou již výše jmenovaná slovenská pohoří a na západě se jako had vine hřeben Kysuckých Beskyd.

Na Malé Babí hoře se od modré značky odpoutáme a vydáme se k jihu po červené turistické značce po pěkném travnatém hřebínku s pěknými výhledy. Pak však sestupujeme většinou lesem po prudkém chodníku a místy přes polomy. Větrná kalamita a emise si svou daň vybrala i v Oravských Beskydech.

Procházíme kolem polorozpadlé lesácké chatky, ve které se skladují lapače kůrovce, dále na rozcestí Borsučie (1 004 m), na kterém se napojíme na širokou svážnici v dolině Vonžovec. Vydáme se vpravo a krátce nato vlevo do lesa na další lesní cestu. Kousek před rozcestím Pod Borkom, kde jsou lesácké objekty, se napojíme na asfaltovou cestu, která nás přivede kolem obory Slaná voda, kde jsou divočáci, nazpátek k chatě Slaná voda.

• Babia hora na turistické mapě

• Délka túry: Slaná voda - Babí hora (3 - 3 a 1/2 h), Malá Babí hora (1 h), Slaná voda (2 - 3 h), celkem 7 - 8 h
• Náročnost: středně náročná túra
• Převýšení: Slaná voda - Babí hora (960 m), sedlo Brána - Malá Babí hora (asi 110 m), celkem 1 070 m

Tip: Rezervujte si ubytování Orava a zažijte nezapomenutelnou dovolenou!